Článek
„Věřím, že stíháme konec roku 2023. Že bude hotová nejen ta aplikace, kdy člověk bude mít alternativu k plastové kartičce, ale hlavně to závisí na tom, aby byly orgány státu a instituce připraveny ten QR kód použít,“ říká o chystané elektronické občance vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).
E-občanka má být prvním, ale zdaleka ne jediným dokladem, který se má z papíru nebo plastové kartičy překlopit do řeči jedniček a nul. V eDokladovce, nebo chcete-li elektronické pěněžence, má postupem času přibýt třeba kartička zdravotního pojištění, e-recepty od doktora, informace o dětech, řidičský průkaz, potvrzení o studiu nebo rodný list.
To všechno má vyústit v Evropskou elektronickou identitu, ke které by se podle Bartoše mělo Česko propracovat v roce 2026. Zatím jde ale o hudbu budoucnosti. Digitalizaci Česka má zařídit čerstvě založená Digitální a informační agentura (DIA). Její zaměstnanci mají do konce letošního roku vyrobit aplikaci, kterou si lidé nainstalují do telefonů.
„Vývoj aplikace už probíhá. Stále je otázkou, jestli chceme jít cestou té samostatné aplikace, která se přemění v roce 2026 v evropskou identitu poté, co ji schválí Evropský parlament, nebo jestli využijeme aplikaci gov.cz, kterou chceme letos udělat,“ říká Bartoš.
Stále není dořešené ani to, jak přesně má aplikace fungovat. Podle vicepremiéra pro digitalizaci by v ideálním případě měla pracovat s již existujícím Portálem občana.
„Prostě si řeknete, které typy informací, které už v Portálu občana jsou, chcete mít součástí elektronické peněženky. Zároveň vám to umožní informace vymazat třeba při odcizení telefonu. Bude to možná rychleji řešitelné než ztráta fyzického občanského průkazu, kdy sice nahlásíte ztrátu, ale někdo se fyzicky s ním může prokazovat. Tady vlastně zneplatníte občanku v telefonu,“ říká Bartoš.
Digitalizace není pro každého, varuje právník
Bezpečnost je jedním z velkých otazníků digitální identity. Vicepremiér Bartoš věří, že elektronická občanka bude bezpečnější než ta fyzická.
„Zneužití elektronické identity ve fyzickém světě je vlastně minimální. Do telefonu se musíte dostat pomocí hesla, předpokládám, že aspoň takovéhle zabezpečení má většina lidí. Pokud vám někdo nezcizí zároveň přístupy na Portál občana, tak prostě když zjistíte, že vám někdo ukradl telefon, tak zneplatníte údaje na Portálu občana, a až budete mít nový telefon, tak si ty údaje jako obnovíte i s nějakým časovým razítkem,“ říká Bartoš.
Pro některé lidi jsou už samotné pojmy jako „Portál občana“, „zneplatnění údajů v aplikaci“ nebo „časové razítko“ těžko uchopitelné.
Jan Vobořil z neziskové organizace Iuridicum Remedium, která se věnuje lidským svobodám v digitálním i skutečném světě, má obavy z nucené digitalizace.
„Při pohledu na datové schránky je evidentní, že pro řadu lidí to představuje problém, který si třeba ti tvůrci vůbec nedokázali představit. Pro člověka technologicky zdatného je těžké pochopit, že se někdo nedokáže do té schránky přihlásit, vybírat ji a podobně. Obávám se, že u digitalizace státní správy pořád přetrvává nějaké nucení do těch digitálních řešení. Vůbec není kladen důraz na zohlednění problémů digitálně vyloučených lidí,“ varuje Vobořil.
Podle Bartoše bude elektronická občanka pro každého dobrovolná, pouze jako alternativa k plastové kartičce. „Přitvrdit“ si podle něj mohou dovolit pouze státy, kde mají občané velkou důvěru ve stát.
„U elektronické identity je podle mě zásadní, a takhle funguje celá Evropa, držet to právo ‚nebýt digitální‘. Samozřejmě, některé země, kde se vláda těší významné důvěře občanům, jsou daleko razantnější, viz Dánsko. Novou verzi datové schránky daly ze zákona povinně. Daly ale zároveň občanům možnost, aby si došli na úřad a řekli, jak chtějí nadále komunikovat se státem v písemné podobě,“ říká Bartoš.
„Hledáme partnery, kteří to s námi vyzkoušejí“
Jak přesně bude občanka v mobilu fungovat? V té nejzákladnější verzi dostanou úředníci aplikaci, díky které si i z levných chytrých telefonů jednoduše načtou QR kód a potvrdí identitu držitele elektronického dokladu. Mnoho času si tím ale neušetří - veškeré konkrétní údaje bude stále nutné vyplňovat ručně.
„Já bych chtěl jít dál. Když už někde budeme na úřadě, kde ta frekvence je častá, tak aby se po načtení ty údaje samy vyplnily do formuláře,“ říká ministr.
Využití nového typu dokladu by navíc chtěl už od začátku nabídnout i podnikatelům. Lidé se občankou prokazují třeba na poště nebo při policejní kontrole. Podle Bartoše se ale pracuje i na tom, aby z výhod digitálního občanského průkazu mohly těžit i komerční společnosti.
„Může to být vyzvedávání zásilek, půjčování auta. Já bych chtěl, aby třeba už v těchhle prvních případech použití byli i nějací partneři, kteří to s námi budou pilotovat. Může to být nějaký dopravní podnik. V komerčním segmentu to může být třeba nějaký internetový obchod, kde potřebujete spotřebitelský úvěr a musíte se přitom prokázat občanským průkazem,“ popisuje Bartoš.
Ministerstvo vnitra už podle vicepremiéra vytvořilo analýzu, které zákony bude potřeba přepsat, aby e-občanka mohla začít na konci roku fungovat. V první řadě je potřeba vytvořit zákon, který definuje e-občanku jako takovou. A zároveň je nutné přepsat všechny zákony, kde jsou vyjmenované doklady, kterými se člověk může prokazovat. Bartoš věří, že vláda zvládne všechny potřebné změny ještě letos schválit i v Parlamentu.
„Podle harmonogramu to stíháme,“ dodává vicepremiér pro digitalizaci.
Jaké údaje po sobě zanechá člověk, který si s elektronickou občankou půjde koupit cigarety? Co se stane, když elektronické občance dojde baterka? A proč se do Digitální a informační agentury nedaří nalákat ty nejlepší odborníky na IT? Odpovědi najdete v rozhovoru s Ivanem Bartošem, který Seznam Zprávy vydají v příštích dnech.
