Babiš vedle Orbána a spol. ANO se hlásí o nálepku konzervativní strany

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš vystoupí příští týden na konferenci v Budapešti, která hostí národovecké, konzervativní a euroskeptické politiky. Na akci promluví také její spolupořadatel, maďarský premiér Viktor Orbán, šéf rakouské radikálně pravicové strany Svobodných Herbert Kickl, syn bývalého brazilského prezidenta Eduardo Bolsonaro nebo někdejší slovinský premiér Janez Janša.

Konference CPAC (Conservative Political Action Conference) se do Maďarska rozšířila ze Spojených států, kde už desítky let funguje jako platforma konzervativních politiků. V posledních letech má mezi účastníky velkou podporu bývalý prezident Donald Trump. Evropská odnož konference se koná v Budapešti druhým rokem, na loňském prvním ročníku vystoupil bývalý prezident Václav Klaus.

Jak do společnosti vyhraněných konzervativců zapadá hnutí ANO, které v Evropském parlamentu už devátým rokem patří do liberální politické frakce?

Babišova náklonnost k Orbánovi je dlouhodobá, už dříve také vyjadřoval sympatie ke stylu vládnutí amerického exprezidenta Trumpa. Ideově, natož ideologicky se však ANO dosud nevymezovalo, Babiš zdůrazňoval, že jde o „hnutí pro všechny“.

Signály, že se chce otevřeně hlásit k národovecky konzervativnímu politickému táboru, začalo ANO zřetelněji vysílat až po neúspěchu v letošních prezidentských volbách. Vzápětí po prohraném souboji s Petrem Pavlem přišel Andrej Babiš s prohlášením, že se hnutí zaměří i na voliče SPD Tomia Okamury.

První místopředseda ANO Karel Havlíček se pak snaží této strategii dodat jakési politologické zdůvodnění.

Už na tiskové konferenci po jednání předsednictva ANO 8. února, na které se řešilo hlavně Babišovo setrvání v čele hnutí, začal Havlíček znenadání rozebírat ideové zakotvení ANO. Zatímco obvykle kritizoval nynější vládní koalici za konkrétní kroky, tentokrát se proti ní vymezil důrazně ideologicky – vyčetl jí aktivismus, kolektivismus, nebo to, že spoléhá na všemohoucnost Evropské unie.

„Naproti tomu stojí hnutí ANO, které se opírá o jiné základy, konzervativní základy, základy, které jsou založeny na rodině, které jsou založeny na zdravém tržním prostředí, které jsou založeny na svobodě jedinců a svobodě institucí – čili bez cenzury, a které jsou založeny na zdravém, někdy bych řekl selském rozumu,“ prohlásil tehdy Havlíček, který je také předsedou stínové vlády ANO.

Jeho slova tehdy spíše zapadla, Havlíček se ale k tématu později znovu vracel v dalších mediálních výstupech. Namísto klasické dělení na pravici a levici zdůrazňoval členění na progresivisty a konzervativce, přičemž vládu zařadil do první a hnutí ANO do druhé skupiny. „V každém případě se jedná o konzervativní pohled na svět,“ konstatoval o ANO v názorovém článku v deníku MF Dnes, který vyšel 1. dubna.

Politolog Lubomír Kopeček z brněnské Masarykovy univerzity vidí za těmito výroky účelovou strategii. „ANO je značně chameleonské povahy. Přizpůsobuje se tomu, co by mohlo být atraktivní pro jeho voliče,“ řekl pro Seznam Zprávy.

V minulosti tak Babiš například ANO charakterizoval jako „pravicovou stranou se sociálním cítěním“, která má konkurovat levicové ČSSD. Ve skutečnosti však hnutí přebralo právě sociální demokracii většinu voličů a vytěsnilo ze Sněmovny i komunisty.

Nyní se ANO podle Kopečka snaží přiblížit svým současným voličům, mezi kterými převládají lidé ze starší věkové kategorie. Ti bývají konzervativnější v otázkách, jako je třeba názor na manželství pro stejnopohlavní páry, nebo podporují úvahy o potřebě silné autority a hierarchie ve společnosti.

„Je to přihlášení se k něčemu, co kulturně může vypadat konzervativně, brát ANO jako konzervativní stranu je ovšem nesmysl. Hnutí by muselo prosazovat také rozpočtovou odpovědnost, mít vizi nějakého organického vnímání společnosti nebo vyšší respekt k majetku,“ dodal Kopeček.

Místopředseda Havlíček přesvědčuje, že ideový příklon ANO je autentický.

„Není to jen o volné díře na trhu, ale naším přesvědčením. Mluvíme o liberálním konzervatismu. To jsou liberální postoje hlavně v ekonomice, důraz spíše na rodinné firmy než korporáty. A zároveň konzervativní důraz na tradice nebo rodinu,“ řekl Havlíček pro Seznam Zprávy.

Podle něj tak ANO vlastně hájí agendu, na které vyrostla ODS. „Ano, tyto postoje tam dnes už mají jen pánové Skopeček, Vondra nebo Zahradil, ale jejich vliv upadá. Většina ODS je dnes pod vlivem progresivistů z TOP 09, Pirátů nebo od Starostů,“ dodal Havlíček.

S jeho slovy se jednoznačně ztotožňuje poslanec ANO Aleš Juchelka, který se zaměřuje na podporu rodin. „Já tomu říkám zdravý selský rozum. Je důležité udržet v politice určitý pragmatismus, ideologie většinou nevede ke společné prosperitě, ale spíše naopak,“ řekl Juchelka.

Názorové ukotvení ANO vítá i Patrik Nacher. „Já s tímto konzervativním směřováním souhlasím, ostatně sám už roky opakovaně upozorňuju na politickou hyperkorektnost a dvojí metr,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ANO.

Obzvlášť ve srovnání s prvními lety působení ANO na české politické scéně jde každopádně o posun. Někteří politici spojení s hnutím, jako byli například ministři Robert Pelikán, bývalá místopředsedkyně a nynější eurokomisařka Věra Jourová nebo podnikatel Ivan Pilný, se za konzervativce označit nedají.

Někteří lidé s liberálnějšími názory z ANO odešli a rozešli se s Babišem ve zlém, například bývalý místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička nebo v letošním roce dlouholetý primátor Ostravy Tomáš Macura. Už v roce 2020 vystoupila z ANO europoslankyně Radka Maxová, která podporovala homosexuální sňatky, před dvěma roky hnutí opustil Pilný.

Otázkou je, jestli se proklamace ANO o konzervativních hodnotách nějak projeví na jejím členství v liberální frakci Evropského parlamentu. Ta kromě jiného silně prosazuje postih Maďarska ze strany EU za porušování demokratických pravidel Orbánovou vládou.

Ve vedení evropské liberální aliance ALDE o Babišově plánovaném vystoupení v Budapešti vědí a někteří zástupci ho chtějí řešit.

„Rozhodnutí pana Babiše zúčastnit se v podstatě propagandistického shromáždění Viktora Orbána je velmi znepokojivé a nevhodné,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv místopředseda ALDE Dániel Berg, který je členem maďarského opozičního hnutí Momentum. Podle něj by mezi liberály nemělo být místo pro despoty, populisty ani ty, kteří s nimi spolupracují. „Budeme se snažit tyto obavy tlumočit na nejvyšší úrovni v rámci stranické rodiny,“ dodal maďarský politik.

Podle Pavla Teličky, který v roce 2014 vyjednal vstup ANO do ALDE, je dost dobře možné, že Babiš chce vazby s liberály zpřetrhat. „Před volbami do Evropského parlamentu (termín je jaro 2024, pozn. red.) by se mu to možná hodilo, aby vyšel vstříc voličům SPD,“ zauvažoval Telička, který se s Babišem rozešel ve zlém a kritizoval ho například za střet zájmů.

Členství ANO v liberální frakci může být ožehavé téma i uvnitř hnutí. Naznačuje to aspoň nedávné vyjádření místopředsedkyně europarlamentu Dity Charanzové.

„Hnutí ANO je na evropské úrovni součástí politické frakce, která vyznává liberální hodnoty. A to je politika, za kterou já stojím a i nadále stát budu,“ řekla minulý týden Charanzová, která se teprve rozhoduje, zda bude příští rok znovu kandidovat.

V novém, konzervativně-národoveckém hnutí ANO by už se jí asi stejně ani nelíbilo. Vždyť se postavila proti Babišovu příteli Orbánovi. Loni na podzim, když Evropský parlament hlasoval o usnesení, že Maďarsko nedodržuje pravidla právního státu a demokracie, jak Charanzová, tak i další europoslankyně ANO Martina Dlabajová hlasovaly pro rezoluci proti Orbánovi.