Babiš váhá, zda opustit svět médií. Prodej jeho impéria se zasekl

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už loni zahájil šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš jednání o prodeji svých mediálních firem patřících do skupiny Agrofert.

Nejde zdaleka jen o vydavatelství Mafra, ke koupi je celá jedna divize, kam patří třeba i slovenská dcera Mafry, dále firma provozující nejposlouchanější soukromé rádio Impuls či společnost, jež stojí za e-shopem na vstupenky Ticketportal.

Z původního širšího spektra uchazečů, kde byl i jeden zahraniční zájemce, se zformovala finálová trojice složená ze tří domácích miliardářů: Daniela Křetínského, který již vlastní vydavatelství Czech Media Center, uhlobarona Pavla Tykače a zbrojaře Michala Strnada. Tykač svůj zájem v rozhovoru pro Český rozhlas i oficiálně přiznal.

Obchod formálně spadá pod experta na fúze a akvizice Libora Němečka z představenstva Agrofertu. Ještě během února se situace jevila tak, že by mohl být uzavřen relativně velmi rychle, jenže během posledního měsíce jednání zamrzla, jak potvrdili Seznam Zprávám jejich přímí aktéři.

„Už asi čtyři týdny se to nikam nepohnulo, v tuto chvíli žádná jednání neprobíhají,“ říká blízký spolupracovník jednoho z potenciálních kupců. Proces „due diligence“, kdy před převzetím uchazeči provádějí hloubkovou prověrku stavu firmy, zatím nebyl dokončen.

Tak jako mnozí jiní - dokonce i manažeři z Babišova holdingu - považuje citovaný zdroj za zásadní problém, že se Andrej Babiš není schopen definitivně rozhodnout, zda svá média chce skutečně prodat.

Sám Babiš na to neodpověděl, ač jej o vyjádření Seznam Zprávy výslovně žádaly.

Skoupé na slovo je i vedení Agrofertu. „Nechtěl bych to komentovat, nějaký proces je v běhu, ale není ještě nic jisté,“ uvedl v polovině března pro „koncernový“ deník MF Dnes výkonný ředitel holdingu Josef Mráz. Více už neřekl ani mluvčí holdingu Pavel Heřmanský, Seznam Zprávám sdělil pouze, že „spekulace trhu nekomentují“.

Problémem však zjevně není kupní cena. Za situace, kdy mediální trh pociťuje krizi a klíčová Mafra je už několik let ztrátová, se z hlediska prodávajícího jeví dosavadní nabídky kupců jako velmi příznivé.

Podle několika zdrojů Seznam Zpráv obeznámených s průběhem jednání se cena vyšplhala z původních asi 150 milionů eur nad hranici 180 milionů (asi 4,3 miliardy korun). Přitom v prodeji není zahrnut zdánlivě nejcennější majetek - mediální dům na pražském Smíchově, který nadále zůstává Babišově firmě Imoba.

I lidé z Babišova okruhu mluví dokonce o přestřelené ceně.

Hlavní potíž je zjevně v tom, že chystaná transakce má i výrazné politické souvislosti. Babiš je v nejisté době, kdy prohrál prezidentské volby, stáhl se částečně do ústraní, a přitom zatím například jasně neřekl, zda bude v pozici lídra ANO kandidovat v příštích sněmovních volbách.

Na mediální trh vstoupil Babišův Agrofert také v přímé souvislosti s politikou. Vydavatelství Mafra s předními domácími deníky MF Dnes a Lidové noviny koupil v roce 2013 jen několik měsíců před tehdejšími volbami, po nichž hnutí ANO vstoupilo do vlády. Opuštění mediálního trhu by tak nyní mohlo být signálem, že se Babiš z politiky zase stahuje.

Jasnou souvislost mezi Babišovým vstupem do politiky a podnikáním v mediální sféře vidí i politolog z Masarykovy univerzity a expert na politický marketing a dezinformace Miloš Gregor.

„Od začátku politické kariéry u Andreje Babiše vidíme, za jak důležitý pokládá mediální obraz. Celou dobu můžeme sem tam slýchat a vídat kauzy, které naznačují, že média v Mafře i využívá ke svým potřebám. Ne přímo kvůli sebechvále, ale spíše k dehonestaci politických soupeřů,“ říká Gregor. Dodává, že by se vůbec nedivil, kdyby expremiér z prodeje definitivně couvl, pokud se rozhodne setrvat v politice i do dalších sněmovních voleb.

Na výrazné politické konsekvence obchodu upozorňuje i investor a bývalý bankéř Radovan Vávra. „Pokud Andrej Babiš svá média skutečně prodá, pro mě osobně to bude zpráva především politická, nikoliv byznysová, a to ve smyslu, že politika už jej přestala bavit a jde od toho,“ usuzuje Vávra, který Babiše důvěrně zná od 90. let, kdy byl ve vedení české pobočky Citibank, jež byla v počátku pro Babiše hlavní úvěrující bankou.

A vidí ještě jeden aspekt: Babiš jako podnikatel fakticky nikdy nic neprodal, pokud mu to nenařídil antimonopolní úřad. Toto by byla jeho velká premiéra.

„Je to proti jeho přirozenosti. On chce hromadit, ne prodávat,“ říká Vávra.

Zahájení prodeje Babišova mediálního impéria se také časově sešlo s projednáváním novely zákona o střetu zájmů, která vzniká z iniciativy Pirátů a jejímž deklarovaným cílem je zamezit tomu, aby aktivní politici mohli souběžně ovládat média.

Jenže legislativní proces i kvůli neshodám ve vládní koalici zamrzl a tlak Babiše v tomto směru spíše polevil.

„Očekávám, že opoziční ANO a SPD by i obstruovaly, kdyby se téma mělo dostat v Poslanecké sněmovně do programu. Andreje Babiše tedy nic nenutí či nemotivuje k tomu, aby se snažil mediální aktiva prodávat. Naopak si může počkat, zda nepřijde ještě lepší nabídka na koupi,“ komentuje situaci mediální analytik Filip Rožánek.

Kdyby novela prošla, podle navrhujícího pirátského poslance Jakuba Michálka by mohla poslance Babiše k prodeji mediální divize přinutit. Záleží ale i na posouzení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran, kterému se mají rozšířit pravomoci. „V krajním případě by mohl zmíněný úřad uložit pokutu až do výše tří procent hodnoty aktiv právnické osoby nebo nařídit exekuční prodej podílu,“ upozornil Michálek k novele, jejíž schválení je stále krajně nejisté.

Pro Andreje Babiše není podle aktérů obchodních jednání důležitá jenom prodejní cena, ale i osobnost kupce. Přesněji to, zda si může být jistý, že nový majitel nepůjde proti jeho zájmům.

Takto během prezidentských voleb podle informací z Babišova bezprostředního okolí ztratil pozici favorita už jednou zmíněný miliardář Daniel Křetínský, který vlastní vydavatelství Czech Media Center v čele s nejčtenějším (bulvárním) deníkem Blesk.

Šéf hnutí ANO podle očitých svědků těsně před druhým kolem prohlásil, že mu Křetínského média ve volbách ublížila, a proto své preference přehodnotil.

Proti Křetínskému momentálně hraje i to, že by v případě jeho úspěchu akvizici musel delší dobu posuzovat antimonopolní úřad.

Tím by ve hře zůstala už jen dvojice - uhlobaron Pavel Tykač a zbrojař Michal Strnad. Dokonce se objevila informace, že by mohli podat společnou nabídku - nikdo to ale nepotvrdil.

„Spekulace nekomentujeme a o investičních projektech ve stadiu jednání informace nezveřejňujeme,“ uvedl stroze Andrej Čírtek, mluvčí Strnadovy zbrojařské skupiny Czechoslovak Group.

„Necháme to bez komentáře,“ řekl k aktuálnímu stavu mluvčí Křetínského skupiny EPH Daniel Častvaj.

Seznam Zprávy chtěly o celé věci osobně hovořit i s Pavlem Tykačem. Přes své spolupracovníky však vzkázal, že v nejbližších několika týdnech k celé věci žádné rozhovory poskytovat nebude.

Právě Tykač je podle dostupných informací v obchodním souboji o Babišova média nyní favoritem. Oproti Strnadovi disponuje větším kapitálem.

Ale je tu ještě jeden důvod. Tykač, jehož skupina Sev.en Energy má poměrně zásadní význam v české energetice, poslední zhruba dva roky nijak neskrývá své politické názory, které jsou si s těmi Babišovými v mnohém blízké.

Svědčí o tom názorová platforma www.paveltykac.com, kde se miliardář snaží přispívat do celospolečenské diskuse. Tykač se staví za konzervativní politiku jako protiváhu progresivistickým tendencím. Patří ke kritikům Evropské unie, její dotační politiky, také třeba unijního projektu Green Deal i systému emisních povolenek. V tomto směru hájí svůj „fosilní“ byznys, který stojí na těžbě a spalování hnědého uhlí.

V zahraniční politice se pak Tykač před loňskými vánočními svátky například v komentářích zamýšlel, jak ukončit válku na Ukrajině. Vyslovil se pro přehodnocení protiruských sankcí a přimlouval se za mírová jednání s Ruskem. Tak to v kampani před prezidentskými volbami prosazoval i Babiš.

„Obávám se, že bez tlaku Západu na mírová jednání a při současném dodávání zbraní Ukrajině budeme další měsíce sledovat jen eskalaci konfliktu, další tisíce zbytečně mrtvých na obou stranách a obávat se jaderného konfliktu. A zároveň jako Evropa a zejména my ve střední Evropě poneseme enormní ekonomické náklady tohoto konfliktu. To opravdu chceme?“ položil ve svém komentáři otázku Tykač.

Pozorovatelé soudí, že i tahle blízkost může rozhodnout o tom, že Babiš podobně naladěnému Tykačovi prodá své noviny a další média třeba už zítra.

Ale stejně tak se může stát, že je neprodá nikdy.