Článek
Pondělní oznámení o rozpuštění svěřenského fondu, do kterého Andrej Babiš v únoru 2017 kvůli zákonu o střetu zájmů (tzv. lex Babiš) vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol, vyvolalo v politických kruzích značný rozruch. Zejména politici vládních stran nešetřili komentáři, do hry se opět dostal střet zájmů v případě Babišova návratu do čela exekutivy.
Šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda dokonce uvedl, že předpokládá, že Babiš už nepočítá s tím, že by se ještě někdy vracel do exekutivní funkce.
To ale šéf ANO nepotvrdil. Naopak to vypadá, že se Babiš chopil poslední šance, aby si před vstupem do vlády vyřešil svůj majetek, stihl si „uklidit“ a ještě při tom vyvést Agrofert z hospodářského útlumu.
Havlíček: Babiš si uspořádá soukromé věci
O žádné stahování z politiky nejde, zní z ANO. „Pan Babiš potvrdil, že jeho prioritou jsou sněmovní volby 2025. A zároveň řekl, že před případným úspěchem ve volbách má teď poslední šanci si své soukromé věci uspořádat. Proto to považuji za logický krok. Kvůli zákonu lex Babiš by naopak jako člen vlády s akciemi nemohl nijak nakládat,“ uvedl pro Seznam Zprávy místopředseda ANO a Babišova politická pravá ruka Karel Havlíček.
Redakce Seznam Zpráv požádala o vysvětlení i přímo Babiše, ten se ale odkázal na své včerejší vyjádření. V něm expremiér uvedl, že mu nic nebrání, aby akcie držel, není to v rozporu s funkcí poslance. „V případě našeho úspěchu samozřejmě vše vyřeším v souladu se zákony České republiky tak, jako tomu bylo vždy,“ dodal s tím, že ve volbách hodlá kandidovat v Moravskoslezském kraji.
Premiérské ambice neuvadají
Podle politologa Lubomíra Kopečka z brněnské Masarykovy univerzity premiérské ambice Andreje Babiše neuvadají. „Sám naznačuje, že chce být znovu českým premiérem, byť to neříká přímo,“ řekl pro Seznam Zprávy.
Co je lex Babiš
- Novela omezuje podnikání členů vlády a je reakcí na postavení Andreje Babiše, který jako ministr financí vlastnil firmy, které jsou příjemcem veřejných zakázek a také domácích či evropských veřejných dotací.
- Firmy, ve kterých člen vlády vlastní čtvrtinu akcií či více, nemohou přijímat dotace, nesmějí se účastnit veřejných soutěží.
- Důležitý je i paragraf, podle něhož ministři nesmějí do dvou let od platnosti zákona vlastnit vydavatelské domy.
Návrat Babiše do Agrofertu souvisí dle politologa s ekonomickými výsledky firmy. „Ve svěřenských fondech se Andreji Babišovi Agrofert špatně řídí, proto se rozhodl z toho udělat přehlednější strukturu, do které může lépe zasahovat. To je podle mě motivace, ze které to celé vychází. Agrofert nyní nevydělává tolik, kolik Andrej Babiš chce,“ zdůraznil Kopeček. Připomněl ale, že Babiš nyní udělal krok A, nikdo ale neví, jaký bude krok B, tedy co se po rozpuštění fondu stane, zda například nepřepíše akcie na své potomky.
Oživení Antibabiš fenoménu
Každopádně včerejší překvapivý krok podle Kopečka posílil kartu Antibabiš, s níž by mohla ve volební kampani opět silně hrát vládní koalice. „Kdybych byl v tuto chvíli vládní politik, tak to beru jako vítanou příležitost, dar. Mohou upozorňovat na to, že ve chvíli, kdy se Babiš stane českým premiérem, zopakuje se minulost, tedy povede to k debatě s Evropskou komisí o střetu zájmů. Mohlo by hrozit pozastavení některých dotačních programů, které jsou navázány na evropské fondy a podobně,“ podotkl politolog.
Fenomén Antibabiš, který v minulých volbách vyhrál koalici Spolu volby, začíná v poslední době skomírat. Řada vládních voličů si rozmýšlí, zda dát v příštích volbách opět svůj hlas partě kolem premiéra Petra Fialy (ODS), z jejíž kroků je značně zklamaná.
Nyní Fialovi nahrál Babiš na smeč. „Je pravda, že mobilizační efekt Antibabiš karty ve chvíli, kdy Babiš nebyl premiérem, trochu zeslábl. Ale nikdy nezmizel. Nyní se může oživit,“ podotkl Kopeček.
Rok do voleb
Speciální projekt Seznam Zpráv, v němž podrobně sledujeme dění v politice před sněmovními volbami v říjnu 2025. Pohled do marketingu a strategií jednotlivých stran. Sledování zástupců konkrétních voličských skupin. Aktivita dezinformací v kampani. Vzestup nových stran. Rozhovory, reportáže, průzkumy veřejného mínění a podcasty.
Je ale podle něj nutné vnímat Babišův návat do Agrofertu s opatrností. „Možná ještě vymyslí něco, co to nějakým způsobem celé posune jinam. Třeba ve chvíli, kdy by to celé převedl na děti, tak to kartu Antibabiš vyřadí ze hry. Nicmémě přijde mi to málo pravděpodobné, podle mě se majetku v této fázi svého životního cyklu ještě nechce zbavovat,“ shrnul.
Dva kandidáti, jedno křeslo
Pokud jde o voliče, ty Babišovo oznámení o rozpuštění svěřenského fondu nijak neovlivnilo, míní politolog. „Proč by se báli? On přece neřekl, že nebude chtít do vlády,“ upozornil. Obavy nepanují ani uvnitř hnutí, podle Havlíčka je to celé jen soukromou záležitostí předsedy.
Další možnou variantou by bylo, že po případném volebním úspěchu, který by ANO vynesl do vlády, by se funkce premiéra chopil právě místopředseda Karel Havlíček, který ostatně ve stínové vládě ANO figuruje jako šéf budoucího kabinetu. Současná situace je tedy taková, že ANO má na premiéra hned dva kandidáty. Který z nich by nakonec do křesla ve Strakově akademii usedl, určí podle Havlíčka výsledek voleb a případný koaliční potenciál. „Dnes je předčasné porcovat medvěda, který běhá po lese,“ řekl v polovině listopadu v rozhovoru pro Novinky.cz.
Sázka na dělbu pozornosti
Kromě povolební matematiky a strategie může roli sehrát i věk. „Babišovi je sedmdesát a táhnout veškerou kampaň v tomto věku není úplně nejjednodušší. To, že se rozloží pozornost mezi Babiše, Havlíčka a Alenu Schillerovou, dává při Babišově věku logiku. A funguje to celkem dobře,“ poznamenal Kopeček.
Poslední rok a půl je Babiš skutečně méně vidět, větší díl mediální pozornosti se upřel právě na Havlíčka a Schillerovou. Ta se vyjadřuje zejména k záležitostem týkajícím se financí, ke koncepčnějším věcem a dalším vizím souvisejícím s eventuálním vládnutím se vyjadřuje Havlíček. „Z hlediska přitažlivosti Babiše pro voliče se ale zase tak nic podstatného nezměnilo, protože on svoje věrné jádro voličů má pořád. Neznamená to však, že by se dal brát Havlíček jako bezvýznamná figura. Stejně tak Schillerová,“ uzavřel politolog.
