Hlavní obsah

Babiš ukázal na politiky, kteří by podle něj měli jednat o míru s Ruskem

Foto: Evropská rada

Premiér Andrej Babiš na summitu v Dublinu sdělil, kdo by za něj měl reprezentovat Evropu u mírových jednání.

aktualizováno •

Političtí lídři řeší, kdo by měl zastupovat Evropu u mírových jednání. Podle premiéra Andreje Babiše by součástí delegace mohla být italská premiérka Giorgia Meloniová nebo polský premiér Donald Tusk.

Článek

Více než čtyřicet lídrů se ve čtvrtek setkalo v Dublinu, aby probrali především bezpečnost Evropy. Česko na 9. summitu Evropského politického společenství (EPC) zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO).

Mottem jednání je: Evropa – silná, bezpečná a propojená. Irský premiér Micheál Martin si od čtvrtečního zasedání slibuje bližší vztahy mezi evropskými zeměmi a posílení vazeb. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová ještě před jednáním popsala, že jedním z hlavních témat bude ruská agrese, a to i mimo hranice Ukrajiny.

Úvodem připomněla vlnu sabotáží a kybernetických útoků po celé Evropě s dodatkem, že EPC bude „neochvějně bojovat proti jakémukoli pokusu o destabilizaci“.

Summitu se účastní celkem 47 politiků, včetně kanadského premiéra Marka Carneye či ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten vyzval evropské spojence, aby zblízka sledovali mírová jednání, která s Ruskem a Ukrajinou vedou Američané.

„Není to o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, ale spíše o jakémsi rámci bezpečnosti mezi Evropou a Ruskem. Považujeme to za podivné,“ prohlásil. Právě mírová jednání chtěl se Zelenským podle svých slov probrat i premiér Babiš.

To, že hlavním tématem byla mírová iniciativa, po jednání potvrdil bez dalších podrobností tiskový odbor české vlády. Ten také uvedl, že Babiš se Zelenským mluvili i o podnikatelské misi ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka na Ukrajině.

K jednání se následně vyjádřil také ukrajinský prezident prostřednictvím příspěvku na síti X.

„S českým premiérem Andrejem Babišem jsme hovořili o hospodářské spolupráci a evropské integraci Ukrajiny. Informoval jsem ho o situaci ohledně ruských útoků na infrastrukturu a logistiku, o tom, jak obtížné jsou podmínky v mnoha městech, a o tom, co je zapotřebí k obnově. Jen za minulý měsíc Rusové zasáhli 60 lokomotiv. Oceňujeme rozhodnutí České republiky z tohoto měsíce podpořit společnost Ukrzaliznytsia dodávkou lokomotiv. A velmi doufáme, že najdeme nové formy podpory a spolupráce,“ uvedl Zelenskyj.

„Poděkoval jsem premiérovi za návštěvu české obchodní delegace v naší zemi, během níž naše týmy pracovaly na konkrétních projektech, které mohou Ukrajina a Česká republika společně realizovat. Obchod mezi našimi zeměmi se letos rovněž zvýšil a máme zájem o jeho další rozvoj. Dohodli jsme se, že budeme spolupracovat ve všech těchto oblastech. Silné vztahy jsou důležité pro obě země i pro celou Evropu,“ dodala ukrajinská hlava státu.

Kdo by měl za Evropu jednat o míru?

„Budu mít bilaterální jednání s panem Zelenským. Já jsem mluvil s Karlem Havlíčkem, který tam vlastně končí ekonomickou misi. Jsou tam zajímavé věci, spolupráce ohledně jádra,“ nadhodil dříve premiér Babiš před novináři. Připomněl, že Ukrajina má zájem o letadla Skyfox.

„Samozřejmě se budu zajímat o vývoj mírových jednání, kde zatím Evropa není přítomna na úrovni členů Evropské rady,“ otevřel Babiš otázku, kterou se budou evropští politici zabývat i v pátek na neformálním zasedání Evropské rady.

Mírových jednání se zatím vedle Rusů a Ukrajinců účastní pouze Američané, což by se do budoucna mělo změnit.

„Není to o tom, že se nesnažíme s Ruskem o dohody. Problém je, že Rusko je nedodržuje. A Američané brání primárně americké zájmy,“ vysvětlila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, proč je důležité, aby byla Evropa u jednání o míru. Podle Babiše je nutné, aby se lídři „už konečně“ dohodli na konkrétních jménech.

„Já jsem přesvědčen, že to musí být předsedové vlád nebo prezidenti, kteří jsou členové Evropské rady, protože je tam přímá vazba na evropský rozpočet, jsou tam peníze, které je potřeba odsouhlasovat. Doufejme, že na tom zítřejším jednání budeme mluvit o konkrétních jménech,“ dodal.

Předpoklady má podle Babiše například italská premiérka Giorgia Meloniová, premiér Polska Donald Tusk, britský premiér Andy Burnham nebo dánská ministerská předsedkyně Mette Frederiksenová. Za důležitou považuje i účast předsedy Evropské rady Antónia Costy.

Babiš má v Dublinu mimo jiné vystoupit i k energetické bezpečnosti nebo rozvoji umělé inteligence. „My jsme v pondělí schválili Radu vlády pro umělou inteligenci a my máme v tomto oboru špičkové experty a skvělý ekosystém. Česká republika se uchází v rámci Evropy o rozvoj a o to, že sedm projektů bude podpořeno z evropských peněz,“ řekl premiér.

„Merz má stejný hlas jako já,“ poměřuje sílu Babiš

Zatímco setkání Evropského politického společenství vnímá část politiků spíše jako „uvolněnější debatní setkání o vizích“, v pátek dojde pravděpodobně na třaskavější jednání. Vrcholní představitelé zemí Evropské unie se totiž mají na neformálním zasedání Evropské rady pobavit mimo jiné o budoucím víceletém rozpočtu EU na roky 2028–2034, ve hře je celkem 1800 miliard eur.

Německý kancléř Friedrich Merz chce jednání o rozpočtu spojit s diskuzí o finanční podpoře Ukrajiny. Právě Berlín do evropského rozpočtu přispívá nejvíce peněz a zároveň je i největším dárcem finanční pomoci Ukrajině.

Podle Merze by se ale na podpoře Ukrajiny měly do budoucna „spravedlivě“ zapojit všechny evropské země. Právě tímto závazkem evropských spojenců pak německý kancléř podmiňuje svůj souhlas s rozpočtem. V opačném případě je prý připraven ho vetovat. Toto právo má ostatně každý člen.

Merzův přístup se ale českému premiérovi nelíbí. Sám ostatně poslal dopis šéfovi Evropské rady Antóniu Costovi, ve kterém odmítá, aby byla dohoda o budoucím financování Ukrajiny podmínkou pro schválení příštího evropského rozpočtu.

„Pan Merz má stejný hlas jako já. Každý člen Evropské rady může vetovat,“ řekl novinářům v reakci na rozdílné postoje Prahy a Berlína Babiš. Dodal, že podle něj německý kancléř nezvolil dobrou komunikaci.

„Musíme to oddělit a řešit to zvlášť. To si necháme asi na to zítřejší jednání. Vazba evropského rozpočtu na financování Ukrajiny za mě není vůbec namístě. Evropský rozpočet je pro evropské země,“ dodal s tím, že Evropská komise počítá v návrhu evropského rozpočtu se sto miliardami eur pro Ukrajinu.

Vedle páteční debaty na neformálním setkání se lídři k debatě o rozpočtu dostanou na konci listopadu.

Aktualizováno: Do 7.-9. odstavce jsme doplnili vyjádření ukrajinského prezidenta k setkání s českým premiérem.

Doporučované