Článek
Kabinet Petra Fialy přebírá takřka za pět minut dvanáct přípravy českého předsednictví Evropské unii. To začne už v červenci 2022. Nový premiér zdědil po svém předchůdci Andreji Babišovi také jeden slib Zemanovi – že bude na Pražském hradě hostitelem nejprestižnější akce předsednictví, summitu premiérů a prezidentů sedmadvacítky.
Zda se tak skutečně stane, ale záleží na nové vládě. Seznam Zprávy oslovily přes mluvčího vlády premiéra Petra Fialu, zda si jeho vláda ponechá plán na konání summitu EU na Pražském hradě. Předseda vlády neodpověděl.
Reakce ministra pro Evropu Mikuláše Beka, který má přípravu celé akce na starosti, ale naznačuje, že vláda kolem celé věci našlapuje opatrně. „Já bych byl rád, kdyby to předsednictví proběhlo v konsenzuálním tónu, jak směrem k prezidentovi, tak tedy k opozici v parlamentu, protože předsednictví by mělo mít i nějaký nadstranický charakter,“ řekl Bek Seznam Zprávám.
Šéf zahraničního odboru Pražského hradu, diplomat Rudolf Jindrák Seznam Zprávám řekl, že Zeman s angažmá v českém předsednictví počítá. „S rolí prezidenta a Hradu se počítá zejména v souvislosti se summitem, který se má konat v Praze,“ uvedl Jindrák. Podotkl, že se o tom jedná již delší dobu a bude se o tom dále jednat.
Pokud by se stal centrem českého předsednictví Pražský hrad, byl by to výrazný posun od roku 2009 - to se nejprestižnější akce konající se v Praze (summit EU–USA za účasti nového amerického prezidenta Baracka Obamy) konala daleko od Hradu, v Kongresovém centru.
Summitů se účastní za členské země hlavy států - prezidenti či prezidentky nebo premiéři či premiéři, tradičně však šéfové vlád. Například za Francii je to ale tradičně prezident, protože země má poloprezidentský systém vládnutí. O místa na summitech se v minulosti přeli také prezident a premiér v Polsku.
„Grande finále“ Zemana
Babiš Zemanovi už summit přislíbil. Jeho vláda již měla hotový kalendář akcí a zásadní summit se má konat v září příštího roku. „S panem prezidentem jsem zmínil možnost uskutečnit summit v prostorách Pražského hradu, a to vzhledem k unikátnosti a reprezentativnosti prostor,“ řekl v březnu Babiš Seznam Zprávám. Dodal tehdy, že je potřeba debatovat nezbytné technické a bezpečnostní parametry.
„Za Babiše to (přípravy na předsednictví EU – pozn. autorky) bylo nastavené jako ‚grande finále‘ Miloše Zemana. Pokud bude jen trochu v pořádku, bude to závěrečná tečka jeho prezidentství a bude si to chtít užít. A z toho mám já i mnozí další trochu obavu,“ řekl Seznam Zprávám bývalý předseda vlády Mirek Topolánek. Ten se angažuje i v iniciativě #vímecochceme, která sleduje přípravy předsednictví EU a má ambice definovat jeho priority a konzultovat je s vládou.
Pro Zemana by předsednictví opravdu mohlo být unikátní příležitostí, jak velkolepě uzavřít své prezidentování. Skoro jako Václav Havel, který se těšil velkému respektu ve světě. Ten když se v roce 2002 připravoval na odchod z funkce, světoví státníci mu uspořádali velkolepou „rozlučku“ – summit NATO v Praze za účasti amerického či francouzského prezidenta.
Vláda Andreje Babiše také snila o dalším summitu EU–USA v Praze. Pro takové setkání by konání na území Miloše Zemana mohlo být krajně nepohodlné. Zeman má s USA, klíčovým spojencem Česka z NATO, dlouhodobě vlažné vztahy. Pozvánku na setkání nedostal ani od předchůdce současného šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, k němuž měl politicky rozhodně blíž než k Joe Bidenovi. A v minulosti byl Zeman v konfliktu s velvyslancem USA, který zastupoval demokratickou vládu, v níž byl Biden viceprezidentem.
Až na pár výjimek má Zeman spíše chladné vztahy i s většinou evropských lídrů. Nová vláda ale může oživit starý plán ODS z dob prvního předsednictví: summit EU–Izrael.
Napětí mezi premiérem a prezidentem už jedno české předsednictví položilo – hned to premiérové v roce 2009, kdy byla vláda Mirka Topolánka (ODS) s křehkou většinou pod tlakem prezidenta Václava Klause.