Profesionální česká armáda potřebuje posílit, apeluje opozice

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Šéfa hnutí ANO a expremiéra Andreje Babiše (ANO) se ve středu ve Sněmovně Seznam Zprávy ptaly, zda by v budoucnu jeho hnutí podpořilo nějakou formu ať už povinného, nebo dobrovolného vojenského cvičení.

„Říkal jsem vám, že vás nezavleču do války,“ řekl Babiš v předsálí během chvíle, kdy se přišel vyfotit se skupinkou seniorů, kteří tady byli na exkurzi.

Na dotaz, zda by byl pro nějakou formu výcviku, šéf hnutí ANO konkrétně neodpověděl. Rovnou naopak začal s kritikou náčelníka generálního štábu.

„Zeptejte se pana Řehky, proč není schopen najmout dostatečný počet vojáků. Je neschopný, ať nabírá profesionální vojáky,“ řekl Babiš a odešel do sálu.

O nutnosti zahájení diskuze na téma vojenská služba totiž nedávno mluvil právě náčelník generálního štábu Karel Řehka. Armáda podle něj musí investovat do lidského kapitálu, současný personální model je neudržitelný. Armáda není naplněná a stárne.

Jeho reakci na kritiku šéfa hnutí ANO redakce zjišťuje.

To, že by se měla personálně víc posílit profesionální armáda, si myslí i exministr obrany a předseda výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO).

„Z aktuálních informací je zřejmé, že se resortu obrany nedaří i přes nárůst rozpočtu navyšovat počet vojáků z povolání a naplnění strategických cílů se vzdaluje,“ uvedl Metnar. „V roce 2023 resort plánoval přírůstek 1100 vojáků z povolání, ale realita je pouze 600. Zatraktivnění služby by mělo být pro resort prioritou, přesto vláda rozhodla, že podmínky vojáků zhorší, a resort obrany nijak nereagoval.“

V meziročním srovnání loni do české armády přibylo 600 vojáků z povolání, přes nové náborové středisko se přihlásilo 7000 uchazečů. Loni v září bylo v armádě 27 982 profesionálních vojáků a téměř 4300 vojáků aktivní zálohy.

Místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO) si myslí, že je nutné se řídit obrannou strategií a zákony. „Náčelník generálního štábu nemůže přijít za tři měsíce a říct, všechno je jinak, chceme nějakou podobu vojenské služby. Proč se o tom nejednalo v době, kdy se dělal balík branných zákonů?“ přidává svůj názor.

Ohledně lidského nasazení má armáda jasno, minimálně na papíře. V Koncepci výstavby armády do roku 2035 počítá do roku 2030 s růstem do 30 tisíc vojáků z povolání a do 10 tisíc vojáků aktivních záloh.

Poslanec SPD Radovan Vích si myslí, že by dobrovolné vojenské cvičení mohlo být pro armádu cestou. Řešením by podle něj byla aktivní role státu při dobrovolných odvodech osmnáctiletých, kteří by se zúčastnili dvouměsíčního výcviku. Pro takový postup ale teď chybí ubytovací i školitelské kapacity, výstroj a výzbroj.

„Myslím, že zrušení základní vojenské služby v roce 2004 byla chyba, která se bude těžce dobíhat. Od té doby nebylo odvedeno 1,6 milionu odvedenců. Poslednímu vojákovi, který byl na vojně, je 39 let,“ říká poslanec Vích.

Administrativní odvody tak, jak o nich v neděli mluvil prezident Petr Pavel, jsou podle něj fikcí.

„Byl bych pro fyzické odvody na základě dobrovolnosti. Na to ale nejsou kapacity. Administrativní odvody neumožní, abyste vojáka viděl a zjistil fyzický, zdravotní stav nebo psychotesty. Proaktivní role státu by podle mě měla být v tom, že pokud nastoupíte, tak za vás budeme platit zdravotní a sociální, zaměstnavateli ztrátu na výdělku a zúčastníte se 8týdenního základního výcviku na základě dobrovolnosti.“

Administrativní odvody vnímá jako nadbytečné místopředseda výboru pro obranu Josef Flek (STAN). „Nedávno jsme novelizovali ‚branný zákon‘, můžeme se jednoduše podívat do registru a požadované informace získat. Otázkou je, jestli budeme mít v registru relevantní informace – až v případě nedostatečnosti těchto údajů bych se začal administrativním odvodům věnovat,“ napsal ve vyjádření pro Seznam Zprávy.

Řehka naposledy minulý týden na tiskové konferenci na velitelském shromáždění odpovídal na dotaz, jestli armáda plánuje v budoucnu nějakou formu výcviku.

„Neříkal jsem, že zavedeme vojnu. Stojím si za tím, že někdy v budoucnu opravdu Česká republika bude muset zvážit nějaké jiné formy, ať už povinné, nebo dobrovolné služby, nebo mechanismu, který nám bude generovat dostatek záloh, protože ten nemáme. To je diskuze, nad kterou se v armádě intenzivně zamýšlíme. Díváme se, jaké jsou modely ve světě,“ uvedl Řehka.

Podle poslance Fleka jsou úvahy o vojenském výcviku namístě. Odmítá ale povinnou vojnu, kterou lidé pamatují z dob minulého režimu.

„Vojenskou službu bych postavil do pozice prestižní služby, která by byla dobrovolná. Případné zájemce pak můžeme motivovat různými benefity, jako je například plat, následné vzdělávání nebo bydlení. Absolventi výcviku by si mohli posléze vybrat, zda budou pokračovat v armádní kariéře, nebo zda budou tvořit vycvičené zálohy.“

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v podcastu Seznam Zpráv Ptám se já řekla, že vláda o povinných odvodech neuvažuje, není to prý na pořadu dne.

„Rozhodně nebudu ministryní obrany, která by tady někomu nařizovala povinné odvody. Říkat něco o povinných odvodech, to je něco, co žádný z ministrů vlády Petra Fialy nemá v plánu, nemá to v plánu ani pan premiér,“ řekla v rozhovoru Černochová.

„Náčelník generálního štábu už zmínil, že armáda vyhodnotí zkušenosti s vojenskou službou v zahraničí a případně připraví nějaké návrhy, z nichž vybereme, či nikoliv,“ dodává místopředseda výboru pro obranu Jan Hofmann (ODS). „V tuto chvíli ale žádný návrh na stole nemáme. V žádném případě by se však nejednalo o vojnu tak, jak ji někteří pamatují. Armáda nemá dostatečné ubytovací kapacity, nemá výcvikové prostory a ani vybavení pro tolik vojáků.“