Článek
Andrej Babiš poslední týdny opakuje, jak mu vadí pozice hnutí ANO v průzkumech coby jasného favorita zářijových voleb. Obává se, že taková nálada může ukolébat jak členy hnutí, tak zejména voliče tím, že už je rozhodnuto.
Ve skutečnosti ale Babiš společně s prvním místopředsedou ANO Karlem Havlíčkem usilovně shánějí ministry do příští vlády. Vlastních kandidátů, kteří by se nabízeli, příliš nemají. Klíčové posty proto nabízejí lidem mimo hnutí. Sice hnutí v opozici utvořilo stínovou vládu, ale ta se postupně rozpadla – někteří její členové se loni na jaře stali europoslanci, další pak na podzim hejtmany.
„Je pravda, že na některé pozice máme kandidátů více. Pokud dostaneme příležitost vládnout, dosadíme na ministerské posty ty nejlepší, nehledě na to, v jakých jsou dnes pozicích,“ tvrdí Karel Havlíček.
Ze stínové vlády to dnes mají jisté jen dva členové – právě Karel Havlíček, jenž se má stát vicepremiérem pro ekonomiku s dohledem nad všemi ostatními hospodářskými ministry. A pak místopředsedkyně ANO Alena Schillerová, i když té Babiš veřejně vzkázal, že pokud se chce znovu stát ministryní financí, tak „bude muset zabrat“.
Obsazení všech ostatních vládních pozic teď Andrej Babiš hledá jinde. Miliardář dobře ví, že „lidské zdroje“ jsou jeho slabinou. Ostatně v minulosti to opakovaně přiznal výroky typu „mně ty personálie nejdou“, „ministři nerostou na stromech“ či „šéfa Kosteleckých uzenin jsem jako ředitel Agrofertu měnil devětkrát, než jsem se trefil“.
Teď nechce udělat chybu, proto mu s hledáním kádrů pomáhá Karel Havlíček, který na řadu oslovených lidí působí méně toxicky než Babiš. „Mluvíme i s lidmi mimo Sněmovnu, připravujeme program, hospodářskou strategii a konkrétní opatření, která ihned zavedeme. Na tom vyšíváme s mnoha experty, kteří ale úzce spolupracují se členy stínové vlády,“ vysvětluje Havlíček.
Jako první šéfové hnutí oslovili dva muže, které už znají: Adama Vojtěcha na zdravotnictví a Roberta Plagu na školství. Oba už tyto funkce zastávali v předchozím Babišově kabinetu. „Oslovujeme ty, kteří se jako ministři osvědčili, mohli by přinést hlasy z daného sektoru a u kterých předpokládáme, že by mohli mít zájem pokračovat v práci, kterou na resortu odvedli,“ říká Babiš.
Personální tíseň ANO ilustruje fakt, že nominanty pro důležitá ministerská křesla hledají u konkurence. Třeba Ministerstvo obrany nabízejí dvěma mužům. Prvním je Jakub Landovský, bývalý člen sociální demokracie, donedávna český vyslanec při NATO a dnes šéf Aspen Institute.
„Bez komentáře,“ odpověděl Landovský na dotaz, zda nabídku dostal a jestli by ji přijal. Babišovi se mohou hodit jeho mezinárodní kontakty a dokonalá znalost prostředí v bruselské centrále NATO. Naopak se mu nemusí líbit Landovského nekompromisní proukrajinský postoj nebo tlak na zvyšování výdajů na obranu.
Druhým je pak diplomat Jiří Šedivý, bývalý velvyslanec při NATO a exministr obrany v Topolánkově vládě. Ten dnes zastává post šéfa Evropské obranné agentury, do níž ho v roce 2020 protlačil ještě jako premiér právě Andrej Babiš.
Každopádně členům hnutí ANO, kteří si na obranu mysleli, pomalu dochází, že na ni musejí zapomenout – a to jak exministr Lubomír Metnar, tak třeba i moravskoslezský hejtman Josef Bělica. „Uvidíme. Zajíci se budou dělit až po honu,“ krčí rameny Metnar.
Koho Andrej Babiš láká do vlády.
Také na ministerstvo zahraničí Babiš zvažuje bývalého sociálního demokrata. Je jím Jakub Kulhánek, exministr zahraničí a dnes velvyslanec při OSN. Šéf ANO ho v minulosti označil „za slušného kluka, s nímž nemá problém“.
Kromě Kulhánka, dočasně usídleného v New Yorku, zvažují v hnutí ANO jako příštího ministra zahraničí dalšího muže ze Spojených států. A to současného velvyslance Miloslava Staška ve Washingtonu. Staška do této prestižní funkce nominoval ještě Babišův kabinet. Oba dva – Kulhánek i Stašek – mají vynikající kontakty v americkém prostředí, což je dnes pro Babiše klíčové.
Původně byl kandidátem ANO na ministra zahraničí Jaroslav Bžoch, ten se ale loni přesunul do Bruselu a Štrasburku jako europoslanec. Navíc se ukázal jako neloajální, když otevřeně přiznával své rozpaky z nové frakce Patrioti pro Evropu výrokem „úplně mi to nevoní“.
Poněkud rozpačitě se o post ministra zahraničí hlásí místopředseda ANO a poslanec Radek Vondráček. Ten je sice oficiálně kandidátem hnutí na ministra spravedlnosti, ale v Černínském paláci by se mu zřejmě líbilo více. Dává to najevo na svých sociálních sítích, kde se většinou horlivě vyjadřuje k zahraničí politice.
A má ve svém snažení velkého zastánce: „Už Miloš Zeman zmínil, že bych byl výborný ministr zahraničí,“ chlubí se Vondráček, ale nejspíš mu to bude k ničemu.
Podobně svou roli celoživotního kandidáta hnutí ANO na ministra dopravy chápe i přičinlivý poslanec Martin Kolovratník. Předseda Babiš ho mohl udělat ministrem už nejméně dvakrát – po předčasném odchodu Dana Ťoka a Vladimíra Kremlíka z této pozice. Ale neudělal.
Dnes se v úvahách hnutí ANO opět objevuje Dan Ťok, jenž byl ministrem dopravy v letech 2014 až 2019. Na úřad by se vrátil jako vítěz, protože to on rozhýbal výstavbu dálnic tím, že dával peníze a energii hlavně na přípravu projektů, vykupování pozemků a shánění všech potřebných povolení.
Dodnes ovšem nerad vzpomíná na osobitý styl řízení Andreje Babiše, který na něj coby ministra dopravy soustavně tlačil, křičel nebo ho před ostatními zesměšňoval. Schůdnější varianta by tak byla, kdyby Ťokovi coby premiér nešéfoval Babiš, ale Havlíček.
Kromě něj v úvahu připadá také Lenka Hamplová, současná náměstkyně ministra dopravy, jež má na starosti ekonomické věci a infrastrukturní stavby. Schopná žena na úřadě povýšila už za Karla Havlíčka, současný ministr Martin Kupka z ODS její způsobilost v oboru také oceňuje.
Nicméně sedm měsíců do voleb je ohledně vládních personálií v případě Andreje Babiše dlouhá doba. Během ní může expremiér potkat další osobnosti, které ho natolik okouzlí, že jim nabídne místa v příští vládě.
