„Mezi slušnými lidmi slovo platí.“ Babiš dorazil pozdě, Pavla to popudilo

Premiér Andrej Babiš v pátek ráno zamířil na Hrad. S prezidentem Petrem Pavlem se bavil o summitu v Ankaře, který je dalším důvodem ochlazování vztahů mezi vládou a hlavou státu.

Babiš na Hrad dorazil zhruba o čtvrt hodiny později, což prezident hned při příchodu zmínil s tím, že původně byli oba státníci domluveni na setkání v půl deváté. „Nějak to nevyšlo, no,“ reagoval premiér.

Pavel se ke zpoždění vrátil ještě po skončení pietního aktu na Vítkově. „Mezi slušnými lidmi platí, že když si dohodnou čas, tak na ten čas přijdou, a když nemohou, tak že se omluví. Pokud to neudělají, je to výraz nezdvořilosti a já to vnímám jako signál,“ řekl směrem k Babišově nedochvilnosti.

Po skončení jednání pak prezident sdělil, že se s Babišem opět neshodli na složení české delegace na summitu NATO. Premiér totiž stále trvá na tom, že by prezident neměl být její součástí.

„Po krátkém jednání s premiérem Babišem musím říct, že ke shodě nedošlo. Pan premiér je stále toho názoru, že prezident by neměl pokračovat v dosavadní zavedené praxi, to znamená zastupovat stát navenek při summitech NATO,“ přiblížil prezident na tiskové konferenci.

Sám pak ještě v průběhu dne dodal, že by bylo nejlepším řešením, kdyby se zúčastnil alespoň neformální části. „Kde se budeme bavit obecně o bezpečnostních otázkách, ke kterým se přece jenom cítím dost kvalifikován,“ dodal Pavel po pietním aktu na Vítkově.

Oficiální části by se pak podle něj zúčastnil Babiš s ministrem zahraničí Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). „Já v tomto vidím ústupek vládě. Rozhodně v tom nevidím nějaké vlamování se do zavřených dveří. Takové byly dosavadní ústavní zvyklosti,“ řekl prezident.

Že by se prezident neměl účastnit červencového summitu, nejprve předestřel ministr zahraničí a vicepremiér Petr Macinka. Babiš k tomu zprvu říkal, že celou záležitost musí s prezidentem probrat, nakonec se ale přiklonil k postoji svého koaličního partnera.

„Já si neumím představit, co by tam s námi dělal, jak bychom tam mohli být všichni na hromadě?“ vysvětloval postoj vlády premiér s tím, že se názory jeho kabinetu a Hradu liší například v otázce zahraniční politiky.

Hrad má však za to, že je právem vrchního velitele ozbrojených sil se schůzky v Turecku účastnit. Prezidentovo okolí proto zvažuje i ostřejší řešení ve formě kompetenční žaloby vůči vládě. Podle Pavla je ale tento postup „až poslední možností“, zároveň ji ale nevyloučil.

„Určitě to není nástroj, který bych chtěl využívat. Ale vláda bude o této věci podle slov pana premiéra rozhodovat až v červnu. Pokud by v červnu rozhodla tak, že to bude znamenat vyřazení prezidenta z plnění jeho ústavních povinností, pak mi asi nezbyde nic jiného, než podání ústavní žaloby zvážit,“ dodal Pavel s tím, že musí chránit to, aby prezident mohl vykonávat své kompetence dané Ústavou.

Že může k žalobě přistoupit, prezident předestřel už v rozhovoru, jehož části ve čtvrtek zveřejnil Deník N. Zároveň uvedl, že na summit každopádně pojede, a připustil cestu po vlastní ose.

Nedávno se k žalobě přiklonil například i ředitel odboru vnitřní politiky kanceláře prezidenta Tomáš Lebeda. „V případě, že by se vláda pokusila mu v účasti na summit NATO bránit, tak bych mu silně doporučil, aby šel cestou kompetenční žaloby,“ prohlásil pro server Novinky.cz

V Lebedově pojetí prezident podle ústavy zastupuje zemi navenek a žádná vláda ani jiný ústavní orgán mu nesmí tuto pravomoc odepřít. Vicepremiér Karel Havlíček k možné eskalaci sporu řekl, že by kompetenční žalobu považoval za selhání. Ministryně financí Alena Schillerová pak dodala, že kompetenční žaloba neznamená „odpověď pro vždy“, ale jen pro daný spor.

Jak odhaduje advokát se specializací na ústavní a správní právo Tomáš Nahodil, ve sporu by před Ústavním soudem mohl mít navrch prezident. „Prezident postupuje systematicky a předvídatelně. Tak jako v případě písemného zdůvodnění nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí rámuje i své rozhodnutí zúčastnit se summitu NATO relevantními ústavněprávními argumenty,“ míní Nahodil.

Tím podle něj hlava státu vytváří na vládu tlak nejen politický, ale i ústavněprávní. „Jeho argumenty jsou pádné a ve svém souhrnu mohou přispět k jeho úspěchu před Ústavním soudem, pokud se na něj obrátí, aby tento spor rozhodl,“ dodává.

Argumentace premiéra či šéfa diplomacie se Nahodilovi jeví jako slabší, a to i z toho důvodu, že výklad ústavy a z toho plynoucích kompetencí politiků je založen na zavedené praxi. Doteď totiž platilo diplomatické pravidlo, že na summitech Aliance obvykle zastupuje zemi hlava státu, premiér naopak pravidelně jezdil na zasedání Evropské unie.

Zatímco není jasné, zda na velký summit hlav států a premiérů členských zemí NATO Pavel pojede, do té doby se zúčastní akcí menšího formátu. Příští úterý bude jednat v Bratislavě se slovenským a rakouským protějškem na summitu Slavkovského formátu. Následně se přesune do Rumunska na summit Bukurešťské devítky (B9), která sdružuje členské státy NATO na východním křídle Aliance.

Oběma akcím bude dominovat téma bezpečnosti.

Vedle summitu NATO poznamenaly vztahy mezi vládou a prezidentem i vnitropolitické záležitosti. Do bodu mrazu dospěly už před několika měsíci, a to hlavně mezi Hradem a vládními Motoristy. Ti prezidentovi zazlívají, že odmítal jmenovat jejich poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí.

Zmíněná situace se vyhrotila až do té míry, že prezident obvinil šéfa Motoristů Macinku z vydírání. Ten totiž v textových zprávách, které poslal prezidentovu poradci Petru Kolářovi, avizuje, že stojí před nevratným rozhodnutím, jak bude s prezidentem fungovat dál.

„Může získat klid, když já budu mít Turka na MŽP. Pokud ale ne, spálím mosty způsobem, který vejde do učebnic politologie jako extrémní případ kohabitace,“ napsal tehdy předseda Motoristů.

Vedle summitu se očekával i posun ohledně nového šéfa Generálního štábu Armády České republiky. Tím je momentálně Karel Řehka, který by měl ale ke konci srpna skončit.

Ačkoliv Hrad podle mluvčího Víta Koláře předpokládal, že se oba státníci pobaví i tomto tématu, nakonec se tak nestalo. „Teď je řada na premiérovi, aby on přišel s návrhem. On s žádným návrhem nepřišel a já žádného preferovaného kandidáta nemám,“ upřesnil prezident.

Ministr obrany prezidenta s navrhovanými kandidáty na náčelníka generálního štábu seznámil v minulém týdnu. „Prezident bude chtít o výběru nejdříve mluvit s premiérem,“ dodal mluvčí.

Sám Pavel se dlouhodobě ke svému favoritovi nevyjadřuje, nechce prý nikomu dát „polibek smrti“. Ministr obrany Jaromír Zůna už v minulosti potvrdil, že kandidáti jsou čtyři. Podle informací Seznam Zpráv jde například o velitele teritoriálních sil Petra Svobodu, velitele vzdušných sil Petra Čepelku a šéfa velitelství pro operace Václava Vlčka. Objevuje se pak. i jméno pilota, bývalého velitele čáslavské základny Jaroslava Míky, který nyní působí na velitelství pro operace.

S přispěním Kateřiny Gruntové.

Článek jsme aktualizovali v plném rozsahu.