Armáda dostane miliardy navíc. Vláda zvýší výdaje na obranu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Premiér Petr Fiala (ODS) chce více investovat do obranyschopnosti Česka. Vládě představil plán, jak dosáhnout výdajů tří procent HDP na obranu. Výsledek? Armáda dostane více peněz. Kabinet schválil, že až do roku 2030 obranné výdaje postupně porostou o 0,2 procenta HDP ročně. V příštím roce to bude 2,2 procenta.

Zvýšení prostředků na obranu je podle premiéra nutné a nezbytné, důležité pro bezpečnost Česka.

„Mezinárodní situace je velmi složitá, procházíme změnou mezinárodního řádu, nedaleko od nás probíhá válka, agresivní režimy se netají svými ambicemi a my musíme být schopni se bránit a musíme na tuto situaci reagovat tak, že položíme na stůl peníze a zbraně,“ řekl Fiala.

Navýšení výdajů na obranu je podle Fialy také příležitostí pro českou ekonomiku, pro výzkum a inovace.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si je jistá, že navýšené výdaje na obranu se podaří vynakládat smysluplně. Počítá s nákupem tanků, chce pracovat na protivzdušné obraně.

Co se týká armády, premiér je přesvědčen, že jediná cesta je v moderní profesionální armádě společně s aktivními zálohami. „Zavádění povinné vojny není něco, co bych já doporučoval nebo co bych si myslel, že je správná cesta,“ řekl už v týdnu Fiala.

Víc peněz pro armádu kritizuje opozice. Podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše je způsob zvyšování peněz armádě dle podílu na HDP „mimo“. Žádná procenta podle něj Česko navyšovat nemusí, hrubý domácí produkt totiž stále stoupá.

„Tím, že stoupá HDP, automaticky navyšuje částku pro armádu,“ řekl Babiš ve videu na sociální síti X. Ministryně obrany podle něj není schopna peníze navíc pro armádu utratit ani v rámci současných dvou procent. Babiš podle svých slov zkrátka zbrojit nechce, konflikt na Ukrajině podle něj brzy skončí. „Na zálohy na předražené stíhačky F-35 Fiala vypotřeboval téměř 39 miliard,“ kritizoval Babiš.

Investice do obrany může podle poslance vládního poslance Karla Krejzy (ODS) přinést do hospodářství státu další přibližně tři koruny navíc k HDP – za každou korunu armádě se podle něj státu vrátí koruny tři – a přispět tak k vyššímu růstu. „Je třeba ovšem obracet se především na domácí výrobce, pokud je to jen trochu možné,“ doplnil Krejza.

Jak konkrétně k takové částce došel? Jde prý o „multiplikační efekt“, do kterého jsou zahrnuty například mzdy a odvody pracovníků na zakázce, subdodavatelů nebo třeba spotřeba zaměstnanců. Vláda vychází mimo jiné ze studie poradenské společnosti Ernst & Young pro Hospodářskou komoru (HK).

Z dat analýzy vyplývá, že ačkoli české firmy získávají přes 90 procent zakázek Ministerstva obrany, jejich hodnota tvoří pouze 25 procent celkového objemu. To podle ní ukazuje na potřebu většího zapojení do strategických projektů s vysokou přidanou hodnotou ve spolupráci se zahraničními dodavateli.

Přestože Česká republika v loňském roce poprvé splnila spojenecký cíl v rámci NATO a vynaložila do své obrany dvě procenta hrubého národního produktu, v rámci struktury výdajů je podle analýzy Hospodářské komory potřeba zásadně posílit investice do výzkumu a vývoje.

„Samozřejmě pokud se snižuje podíl domácí práce, pak se snižuje i multiplikační efekt. Tedy pro naše HDP a zaměstnance je důležitý co nejvyšší podíl na dané zakázce,“ připomíná Krejza.

Dle analýzy patří Česká republika mezi země s nejnižšími investicemi do vojenského výzkumu v Evropě, což zpomaluje technologický rozvoj a ohrožuje konkurenceschopnost na zahraničních trzích. Nedostatek investic se projevuje zejména v oblastech kybernetické bezpečnosti, autonomních systémů a pokročilé umělé inteligence, které jsou považovány za klíčové faktory moderní obrany.

„Obranný průmysl stále plně nevyužívá svého potenciálu, a to ani za zvýšené poptávky v posledních letech. Je třeba investovat do lidského kapitálu a posílit soběstačnost. Silné a strategické zastoupení českých firem na významných obranných projektech je třeba podpořit skrze strategická partnerství a jejich účast zajistit již ve fázi výzkumu a vývoje,“ tvrdí předseda Sekce obranného průmyslu HK Lubomír Kovařík.

Podle něj analýza jasně ukazuje, že obranný průmysl je katalyzátorem technologického pokroku a investice do výzkumu a vývoje jsou klíčové nejen pro zlepšení obranných schopností země, ale také pro posílení konkurenční pozice České republiky na globálním trhu.

„Inovační projekty, jako je vývoj radarových systémů, vojenských vozidel, ručních palných zbraní či moderní munice, potvrzují potenciál českého průmyslu hrát klíčovou roli na mezinárodní scéně. Spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem může tyto nesporné přínosy pro celý český hospodářský sektor dále maximalizovat,“ dodává Kovařík.