Armáda zvažuje drony, které vyvíjeli i lidé z Lukašenkova Běloruska

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ministerstvo obrany chystá nákupy dronů pro armádu, a je postaveno před choulostivou otázku.

Jde o to, zda je v době války na Ukrajině rozumné koupit bezpilotní vrtulníky od domácího výrobce, který na jejich vývoji spolupracoval s konstruktéry z Lukašenkova Běloruska stojícího na straně Putinova režimu.

Konkrétně se dilema týká liberecké společnosti Modelárna LIAZ v majetku podnikatele Vojtěcha Pražmy a s ní propojené výrobní firmy LIAZ.

Patrně by tuto záležitost ani nikdo neřešil, kdyby informace o „běloruských kořenech“ helikoptér z Liberce v minulých týdnech nepronikly do některých médií. Objevily se i fotky, že řada konstrukčních prvků celého komplexu, včetně pozemních řídicích stanic, je téměř identická s tím, co v minulých letech produkovala běloruská firma Indela.

Na spornou minulost libereckých výrobků upozornil web idnes.cz, jenže případ má vícero rovin. Nejde jen o to, zda je skutečně s těmito výrobky spojeno nějaké bezpečnostní riziko, ale taktéž kdo může mít zájem, aby armáda tyto drony nenakoupila a pořídila jiné.

Případ je hodný pozornosti i proto, že v Modelárně LIAZ byl necelé dva roky zaměstnán František Šulc, což je první náměstek ministryně obrany Jany Černochové (ODS). Seznam Zprávy chtěly od něj mimo jiné slyšet, zda o kooperaci s Bělorusy, která se odehrála ještě před jeho nástupem, věděl.

„Nikdy jsem tuto záležitost neřešil a přišla by mi asi bezpředmětná. Podle toho, co vím, se jedná o český produkt a české know-how,“ reagoval Šulc, který byl do konce roku 2021 i jednatelem Modelárny LIAZ.

Nyní také deklaruje své přesvědčení, že domácí výrobce už dávno spolupráci s běloruským subjektem ukončil. „Předpokládám, že pokud by byl LIAZ skutečně ‚nastrčenou‘ běloruskou firmou, příslušné instituce by to řešily už dávno,“ prohlásil také ministerský náměstek.

Modelárna LIAZ svůj bezpilotní vrtulník v civilní verzi poprvé světu představila na pražské výstavě Future Forces Forum v říjnu 2018. V následujících letech sice o tomto výrobku a jeho možném uplatnění vyšlo několik článků, avšak nikdy nezaznělo, že s vývojem vypomohla běloruská konstrukční kancelář Vladimira Chudakova – muže, který je i zakladatelem zmíněné výrobní firmy Indela.

Majitel liberecké firmy Vojtěch Pražma tvrdí, že podobné kooperace jsou v branži naprosto běžné a že oni ji nikdy nepopírali. Zdůrazňuje, že spolupráce s Běloruskem tehdy žádné sankce nepřekračovala.

„My jsme sice špičková strojírenská firma, máme velmi silný inženýring, ale třeba aerodynamika nebyla naše doména, museli bychom tápat, začínat vývoj od nuly, a to by nám trvalo dlouho. Proto jsme hledali subdodavatele a v roce 2017 jsme našli tuhle konstrukční kancelář,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Pražma.

Konstrukční kancelář Vladimira Chudakova si prý vyhledal přes internet. „Seznámil jsem se s nimi, oni mi ukázali svou práci, a hlavně byli ochotní na tom projektu pracovat, protože ne všechny letecké konstrukční kanceláře jsou ochotny dělat na cizí zadání. A nabídli slušnou cenu,“ doplňuje, co o partnerství rozhodlo.

Vojtěch Pražma ale zdůrazňuje, že šlo jen o velmi krátký vztah. I kvůli některým neshodám. „Naše spolupráce skončila reálně už v roce 2018, kdežto ‚papírově‘ – tedy výpovědí smlouvy z naší strany – skončila až v roce 2019. Od té doby už komunikují jen advokáti,“ popisuje podnikatel. Jak uvádí, dnes už nové modely vrtulníků vyvíjí jeho firma bez cizí pomoci.

Pražmova firma spolupracovala na vývoji bezpilotních helikoptér pro armádu také s firmou jednoho z předních českých zbrojařů Jiřího Sauera, spolumajitele holdingu L.P.P.

Jak vyplývá z jedné z dřívějších tiskových zpráv, v červnu 2022 nabídli v Lipníku nad Bečvou společné řešení bezpilotního komplexu spojovacímu vojsku. Skupina L.P.P. dodala softwarové řešení pro připojení do armádního komunikačního systému.

Podle zdrojů z bezpečnostní komunity měl o Pražmovu firmu Jiří Sauer v nedávné době zájem. On sám to však nepotvrdil, neboť na otázku redakce ani po opakované žádosti nereagoval.

S Jiřím Sauerem se však opět objevuje jméno ministerského náměstka Františka Šulce. Ten totiž právě s tímto byznysmenem v minulosti vlastnil firmu RobotScientific a posléze mu svůj podíl odprodal.

Sám Šulc se tak kvůli svým historickým vazbám na společnost Modelárna LIAZ i na zmíněného Sauera dostává do situace, že může být při rozhodování ve věci armádních dronů podjatý – napřímo řečeno: že může upřednostňovat své osobní zájmy nad zájmy veřejnými.

Jenže náměstek odmítá, že by se byl v záležitostech kolem vrtulníků z Liberce dnes jakkoliv angažoval. Trvá na tom, že jeho pozice je při uvažovaném nákupu dronů striktně neutrální, zároveň ale svou podjatost připouští. Pokud by se prý o nákupu vrtulníků z firmy LIAZ mělo rozhodovat, kvůli své předchozí kariéře se do této debaty nezapojí.

„Určitě bych se žádného rozhodování neúčastnil. Do této chvíle to ani nebylo zapotřebí,“ vylučuje pro Seznam Zprávy Šulc, že by taková situace už nastala.

Armáda podle informací ze zdrojů blízkých generálnímu štábu uvažovala, že by si z Liberce pořídila dvě bezpilotní helikoptéry využitelné v oblasti elektronického boje. Předcházely tomu konzultace s výrobcem ohledně schvalování vojenské techniky, které resort obrany i oficiálně potvrdil. Teď ale vývoj situace vede vojsko i úřednický aparát k daleko větší obezřetnosti. Vojenští zpravodajci budou muset potvrdit, že „běloruské riziko“ skutečně neexistuje.

Zástupci ministerstva odmítají, že by o nákupu nějakého konkrétního dronu už bylo rozhodnuto a že by třeba nové informace o Bělorusech mohly vést k pozastavení akvizice. Šanci má podle ministerstva stále vícero výrobců.

„Armáda ČR v současné době ohledně případné akvizice bezpilotních vrtulníků provádí tzv. předběžné tržní konzultace, během kterých zjišťuje podrobnosti od výrobců. Žádný nákup přerušen nebyl a nebylo ani o případné zakázce nijak rozhodnuto, a to v souvislosti s žádnou firmou,“ uvedl na dotaz redakce Seznam Zpráv mluvčí ministerstva Karel Čapek.

Podnikatel Vojtěch Pražma věří, že jeho spolupráce  s armádou – doposud prý „korektní a bezproblémová“ – bude pokračovat. A přes svůj věk – je mu 80 let – je odhodlán si firmu vyrábějící robotické helikoptéry udržet.

„Rozhodně to neprodám lidem, kteří pro mě nemají jistý standard slušného chování. Prostě neprodám. Mám jednu košili, jedny kalhoty, spím na jedné posteli a nepotřebuju víc,“ uvedl podnikatel z Liberce.