ANO už plánuje, co po volbách zasekne jako první. Jednat hodlá rychle

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když se americký prezident a idol některých poslanců hnutí ANO Donald Trump ujal úřadu, začal okamžitě provádět změny. Inspirovat by se od něj mohly i špičky nejsilnějšího opozičního hnutí. Ty už několik měsíců mluví o nutnosti překopat některé zákony, které prosadila nynější vláda Petra Fialy (ODS).

Pokud volby dopadnou tak, jak naznačují průzkumy, se změnami by nečekaly.

„Jestli chcete udělat změny, tak je musíte udělat v prvním roce a já dokonce tvrdím, že v prvním půlroce. Musíme být připravení jednat rychle. Žádné kafe, žádných sto dní hájení,“ nastiňuje plánované tempo místopředseda Karel Havlíček.

Poslanci z řad hnutí ANO v posledních týdnech rádi mluví o tom, co by hned zkraje své vlády „zařízli“ jako první. Jednou to jsou navýšené platy politiků, jindy růst koncesionářských poplatků nebo důchodová reforma.

Že je zastropování odchodu do důchodu na 65 let stále prioritou, potvrzuje i předseda Andrej Babiš. A to i přes to, že podle části ekonomů je důchodová reforma správným krokem pro udržitelnost státního rozpočtu.

Změny ale Babiš plánuje i jinde. „Zrušíme koncesionářské poplatky, připravíme nový přísný azylový zákon. Určitě také budeme chtít vrátit platy politiků na úroveň před tím, než si je vláda Petra Fialy navýšila,“ popsal redakci expremiér.

Havlíček k tomu dodává, že hnutí ANO se na další éru vládnutí chystá celou dobu, co sedí v opozici. Prvním krokem podle něj ale nebude rušení věcí, na které si opozice ve Sněmovně stěžuje.

„Když se ptáte na první věc, určitě bych zmínil stavební zákon. To je fakt něco, na co se hodně soustředíme, dáváme to do paragrafovaného znění. Chceme ho skutečně představit v prvních desítkách hodin a samozřejmě ho pošleme do regulérního legislativního kolečka,“ říká s tím, že voliči i média budou očekávat rychlé jednání.

Zároveň ale nerozporuje, že prioritou zůstává i změna zákonů, které jsou momentálně třecími plochami mezi opozicí a vládou. Podobně jako Babiš proto mluví o důchodech nebo návratu EET. „Vážně se na to zodpovědně připravujeme, změny začneme dělat okamžitě,“ dodává s tím, že společnost je naštvaná a není času nazbyt.

Jenže politologové upozorňují, že uskutečnit zmíněné plány v takovém tempu, jaké nastiňuje Havlíček, je v českém systému složité, ne-li nereálné.

„Předně si musíme uvědomit, že je před volbami a politici reagují na nálady ve společnosti. Proto teď hnutí ANO mluví například o poplatcích České televizi,“ říká například Milan Školník, politolog z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze.

Babiš také zmiňuje, že plánuje seškrtat „zbytečná ministerstva“. Havlíček už v minulosti přiblížil, že by se zrušil post ministra pro evropské záležitosti. „Od prvopočátku bylo jasné, že to je něco, co vůbec nedává smysl. Jenom si potřebovali rozdat vizitky,“ tvrdí Havlíček.

Podobný osud by pak měl čekat i Úřad ministra pro vědu, inovace a výzkum. Hnutí ANO by také chtělo skoncovat s ministrem pro legislativu. Tento post je ale po loňském odchodu Michala Šalomouna neobsazený.

Politolog Školník nicméně uvádí, že rušení těchto ministerských pozic je v rozpočtu spíše symbolické. „Z hlediska veřejné správy nejde o opravdová ministerstva, která by měla svou budovu a aparát. Všechny najdeme na Úřadu vlády, kterému jsou podřízená. S nadsázkou se dá říct, že zrušením akorát přijdou ministři o auto s řidičem,“ vysvětluje politolog.

Podle Havlíčka spočívá problém současného řízení státu v počtu agend. Rád by je proto takzvaně „secvakal“ a zjednodušil. V souvislosti s tím naráží například na Digitální agenturu. „Ta podle nás vznikla jenom jako iluzorní představa toho, že když tady bude nějaký digitální mozek České republiky, bude všechno skvěle fungovat. Neuvědomili si ale, že řízení digitalizace je o něčem jiném,“ namítá s tím, že část odpovědnosti by se měla přesunout na jednotlivé resorty.

Kritikou směrem k Digitální agentuře, která vznikla na popud Ivana Bartoše (Piráti), členové ANO nešetří. „Agentura je od počátku zbytečným článkem ve státní správě, který jen rozšiřuje byrokratický aparát bez reálného přínosu. Upozorňoval jsem, že odtrhnout digitalizaci od veřejné správy, která zůstává pod Ministerstvem vnitra, je nesmysl,“ uvedl již dříve pro SZ Robert Králíček, místopředseda ANO.

Experti ze soukromého sektoru nicméně vznik agentury přivítali. Její zrušení by podle nich digitalizaci Česka posunulo o několik kroků zpět.

„Pokud by jakákoliv příští vláda Digitální agenturu zrušila nebo jí výrazně omezila pravomoci, byla by to velká chyba. Vedlo by to ke zpomalení digitalizace, nárůstu duplicitních řešení a ztrátě kontinuity, což by se negativně dotklo jak občanů, tak firem,“ řekl již dříve pro SZ Petr Kocmich ze společnosti Soitron.

Podobně to vidí také Martin Bobek, spoluzakladatel softwarové firmy Devcity. Zřízení digitální agentury byl podle něj správný krok.

„Stát selhává v realizaci základních procesů a pravidel, bez kterých nelze komplexní systémy tvořit ani integrovat. Dnes si společnosti na trhu outsourcují týmy expertů pro projektové řízení a vývoj, které jim pomáhají s krátkodobými i dlouhodobými projekty a doplňují potřebné kapacity,“ konstatuje Bobek.

Zrušení agentury by měl nicméně podle ANO do jisté míry suplovat vládní zmocněnec pro digitalizaci. „Měl by to být v podstatě totožný model, jako jsme měli, když jsme vládli. Když jsme měli pana Vladimíra Dzurillu, udělali jsme řadu klíčových opatření – elektronickou dálniční známku nebo eNeschopenku,“ vyjmenovává Havlíček.

Když byl Babiš u moci, mluvil také často o nadbytečnosti Senátu. Jedním z jeho dávných plánů proto bylo zrušení horní komory Parlamentu, ve které se jeho hnutí příliš nedařilo. To se ale změnilo minulý rok. Hnutí ANO totiž prakticky poprvé zaznamenalo výraznější úspěch a momentálně má v jednaosmdesátičlenném sboru 12 senátorů. S proměnou pozic tak přišla i otočka v názoru. Sám předseda redakci sdělil, že rušení instituce, které se také přezdívá „pojistka demokracie“, v plánu už nemá.

Samotný dvoukomorový parlamentní systém, kdy každý zákon prochází Sněmovnou a Senátem a následně ho musí ho podepsat prezident, bude pravděpodobně i brzdou kýženého tempa, o kterém mluvil Havlíček. A to i v případě jednobarevné vlády, na což upozornil jak sám Babiš, tak i expert Školník. „Taková představa je mírně řečeno optimistická,“ dodává politolog.

S tím, že jsou výše zmíněné vize spíše součástí kampaně než reálným plánem na první měsíce po volbách, souhlasí také politolog Lukáš Jelínek. Podle něj nebude mít hnutí zmíněné kroky ani v programu. Záležet bude na aktuální náladě a situaci.

„Plány budou spřádat ad hoc na koleně,“ uzavírá.