Článek
„Ilegální migrace je naše ohrožení. Budeme chtít nový azylový zákon, který je velice přísný, aby tady mezi námi nežili lidé, kteří tu nemají co dělat. Přijdeme s návrhem zásadního zpřísnění azylového zákona, dokud je pro Českou republiku ještě čas,“ nastínil v pondělí Andrej Babiš strategii opozičního ANO pro další měsíce.
Seznam Zprávy po návrhu na zpřísnění azylového zákona pátraly, zatím ale neexistuje. A v ANO ještě nemají ani jednotlivé body, na nichž by měla novela stát. Hovoří pouze o tom, že by Česko mělo legislativně přitvrdit ve vyhošťování lidí, kteří jsou v zemi nelegálně.
Mají už tedy vymyšlené, jak toho dosáhnout? „Musíme to nastavit právě v rámci té legislativy,“ odpovídá nekonkrétně poslankyně a stínová ministryně vnitra Jana Mračková Vildumetzová, která si azylový zákon vzala v ANO na svá bedra.
Tvrdí, že po normě je poptávka ze strany bezpečnostních služeb, které prý nutnost zpřísnění pravidelně opakují na uzavřených jednáních bezpečnostního výboru. „Jasně nám předkládají i konkrétní případy, kdy došlo k tomu, že služby pojmenovaly problémovost konkrétní osoby, ale byla z ČR nevyhostitelná,“ vysvětluje Mračková Vildumetzová.
Konkrétní recept, se kterým chce ANO vyrukovat a udělat z toho téma před volbami do Evropského parlamentu, nicméně popsat nedokáže. „Já na to nemám aparát lidí, jako má ministr vnitra. V hnutí jsme se ale dohodli, že vytvořím tým expertů, se kterými na té novele budu intenzivně pracovat,“ říká s tím, že v rámci bezpečnostního výboru by si ráda zřídila podvýbor, který by na problematice pracoval a řešení hledal.
„Je nutné situaci začít řešit“
Mluvčí Bezpečnostní informační služby, na kterou se Mračková Vildumetzová odkazuje, Seznam Zprávám potvrdil, že se bezpečnostní komunita shoduje na tom, že je žádoucí, aby došlo ke změnám zákonných norem upravujících udělování pobytových oprávnění či azylů cizincům.
„Jedná se například o zjednodušení a urychlení ukončování povolení pobytu u osob představujících riziko pro bezpečnost České republiky. Z našeho pohledu je zásadní, že existuje shoda napříč politickým i odborným spektrem, že je nutné situaci začít řešit,“ uvedl Ladislav Štícha. O konkrétních návrzích je podle něj zatím předčasné mluvit.
Snahu o změny v této oblasti potvrzuje i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Prostor pro zlepšení a zrychlení celého procesu zde je, zejména pokud jde o soudní rozhodování,“ podotýká pro Seznam Zprávy. Ukázalo se to prý zejména loni v případě vyhošťování ruských občanů v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Blíže navrhované kroky nastínil mluvčí rezortu Adam Rözler. Novelizovat podle něj bude potřeba vícero zákonů - kromě toho azylového jde i o zákon o pobytu cizinců, trestní zákoník a soudní řád správní.
„Chceme zvýšit využitelnost ukládání trestu vyhoštění u osob, které spáchaly trestný čin. V plánu je i zamezení zneužívání žádostí o azyl za účelem vyhýbání se vyhoštění, extradici nebo readmisi a zřízení speciálních soudních senátů/samosoudců v oblastech souvisejících s vnitřní bezpečností, jako je například rozhodování o pobytových a azylových žádostech v případě, že jde o vnitřní bezpečnost,“ uvedl.
Snahy o zpřísňování azylové politiky nejsou jen výsadou Česka, které je prozatím stále v drtivé většině případů pouze tranzitní zemí pro migranty z Afriky a Asie. Tvrději už k žadatelům o azyl přistupuje třeba Dánsko, které v některých případech ruší azylovou ochranu některým uprchlíkům ze Sýrie s argumentem, že se v jejich rodné zemi zlepšila bezpečnostní situace.
Antisemitismus jako spouštěč německého přitvrzení k migraci
Německá vláda se i pod vlivem sílících protižidovských projevů rozhodla zpřísnit pravidla pro přijímání uprchlíků.
Přednedávnem změnu kurzu jasně formuloval německý kancléř Olaf Scholz a tento týden se na přitvrzení a společném postupu dohodla i pětice severských zemí – k Dánsku se přidaly Finsko, Island, Norsko a Švédsko.
Právě poslední z jmenovaných zemí je častým cílem lidí migrujících z Blízkého východu. Letos však Švédové přiznali některé problémy, které příliv běženců způsobuje, a vyhlásili nulovou toleranci pro zločinecké gangy, jejichž členové se rekrutují z přistěhovaleckých komunit.
Vděčné předvolební téma
Nelegální migrace do Evropy se v posledních letech stala v Česku pravidelným předvolebním tématem. Využívá ho zejména hnutí SPD Tomia Okamury, jemuž to u voličů zajišťuje dlouhodobou podporu kolem 10 procent.
V uplynulých letech na téma naskočilo i ANO, třeba když před sněmovními volbami 2021 Andrej Babiš v kampani burcoval před Piráty s argumentem, že chtějí, aby lidé sdíleli své chaty a chalupy s migranty. Snahami o změnu azylového zákona se pak migrace rozhodli využít i před blížícími se volbami do Evropského parlamentu.
Že jsou nelegální migrace a „boj“ proti ní vděčným předvolebním tématem, na které není potřeba předkládat velké množství dat a řešení, upozorňuje i Karel Komínek z Institutu politického marketingu. „Tady je mnohem důležitější, jak to vypadá, než jak to ve skutečnosti je,“ míní.
Politikům k zaujetí podle něj často stačí použít obrázky ze zemí, kde migrace problémy opravdu způsobuje, a přidat k tomu sliby, že oni nedopustí, aby to v Česku takto vypadalo. „Strach je velmi silná emoce, která dokáže lidi mobilizovat,“ vysvětluje.
