ANO korespondenční volbu k Ústavnímu soudu nepošle. Samo pošilhává po hlasech

„Po dohodě s ústavními právníky a vyhodnocení celé situace jsme stížnost nakonec nepodali a nechystáme se k tomu. To, že je to účelovka, ještě neznamená, že to je protiústavní. Pochyby tam sice byly, ale šance by byla minimální,“ uvedl Havlíček pro Seznam Zprávy.

Zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí schválila Sněmovna loni na jaře hlasy vládních poslanců.

Jejím cílem bylo umožnit lidem, kteří dlouhodobě žijí nebo studují v zahraničí, pohodlnou účast ve volbách bez nutnosti jet k volební urně na mnohdy stovky kilometrů vzdálenou ambasádu.

Proti novele vystupovala ostře předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, podle níž si korespondenční volbou vláda připravuje prostor, jak ukrást volby.

„Hlavní starostí vlády je vymyslet způsob, jak ukrást volby. Vládní pětikoalice jenom pod podmínkou, aby se pidistrany udržely u moci, hodlá rozkolísat volební systém,“ řekla na jaře.

Stejnou kritiku novela vyvolala také u opoziční SPD. Předseda hnutí Tomio Okamura dokázal 18. ledna na schůzi k tomuto bodu hovořit deset hodin a 44 minut bez přestávky. Překonal tak svůj loňský rekord. Projednávání korespondenční volby ze zahraničí nakonec zabralo poslancům na plénu zhruba 96 hodin čistého času.

Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala zdůrazňoval, že korespondenční hlasování nemůže být tajné za plentou, což je protiústavní.

Zda SPD bude na přezkoumání soudu nadále trvat, ačkoli ANO tuto možnost opustilo, redakce zjišťuje. Oslovení politici hnutí se zatím nevyjádřili.

Co skutečně stojí za současným obratem ANO, politici redakci nevysvětlili. Každopádně jisté je, že přes počáteční kritiku nyní ANO začíná po hlasech ze zahraničí pošilhávat.

Měnící se rozložení politických sil v mnoha státech od USA po Francii by totiž mohlo přihrát hnutí ANO politické body. A to i v tradičních baštách vládního čtyřlístku, tedy za tuzemskými hranicemi.

Hnutí ANO si dokonce vybralo „styčného důstojníka“, který má komunikaci s krajany na starosti. Stal se jím bývalý předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček, potvrdil Seznam Zprávám místopředseda hnutí Karel Havlíček.

„Pomáhá nám v rámci korespondenční volby. Hodně se v ní orientoval, hodně angažoval. Zjednodušeně řečeno, dneska má proto na starosti krajany. Komunikuje s nimi a vytváří nástroje, abychom na ně pozitivně působili. Aby nás zkrátka volili,“ uvedl Havlíček.

Vondráček pak objasnil, že je zatím ve fázi mapování. „Snažíme se mapovat, kde po světě máme vůbec občany. Je ale rozdíl mezi krajany a občany. Krajané, sdružení v mnoha krajanských spolcích, o nichž se ví, už jsou v zahraničí třeba čtvrtou generaci a nemají občanství. Ti samozřejmě volit nemůžou,“ dodal.

Podle údajů Ministerstva zahraničních věcí (MZV) v zahraničí dlouhodobě pobývá přes 600 tisíc Čechů, reálná voličská účast pro příští volby se odhaduje kolem 80 tisíc osob. Pokud ale nebude dostatečná informovanost, cifra může klesnout. Takovou zkušenost má například Slovensko, které zavedlo korespondenční volby před dvěma dekádami.

Korespondenční volbu budou moci využít všichni čeští občané fyzicky usídlení v zahraničí a pobývající tam v době konání voleb. Budou ale muset být zapsaní ve zvláštním seznamu voličů u tamní ambasády, což bude možné zajistit i skrze datovou schránku. Nejjednodušším řešením je založit si digitální identitu formou Portálu občana. A to proto, že požádat o zápis do seznamu voličů i o korespondenční hlasování bude od 1. dubna možné jednoduše a na dálku právě i přes Portál občana.

Volební novinka se ale netýká turistů, kteří budou v době voleb pobývat na zahraniční dovolené. Zápis do seznamu voličů je totiž podmíněn tím, že volič uvede ambasádě bydliště, jež má mimo ČR. Bydlištěm není hotelový pokoj při krátkodobém pobytu. Korespondenční volby nicméně budou moci využít studenti na výměnných pobytech nebo lidé pracující na nějakých projektech či montážích po dobu několika měsíců.

Češi v zahraničí mohli dosud hlasovat v cizině pouze na 110 zastupitelských úřadech, zatímco v Česku je více než 14 tisíc volebních místností. Při posledních sněmovních volbách odevzdalo hlas zhruba 13 200 českých občanů žijících v cizině. Nejvíce zahraničních hlasů tehdy putovalo koalici Pirátů a STAN (50,47 procenta), na druhém místě byla trojkoalice Spolu, která získala 34,26 procenta, hnutí ANO dosáhlo pouze pěti procent, SPD 2,19 procenta.

V prezidentském klání využilo možnost hlasování v zahraničí rekordních 23 tisíc občanů. Jsou to ale stále jen čtyři procenta ze všech potenciálních voličů v zahraničí.

Největší české diaspory se nacházejí v Británii, Německu, USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu.