ANO je poprvé ve vedení Senátu. Co to může znamenat pro Fialovu vládu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Andrej Babiš může být spokojený. Do křesla prvního místopředsedy horní komory totiž poprvé zasedne nominant hnutí ANO. Ladislav Václavec sice získal „pouze“ 46 hlasů, tedy nejméně ze čtveřice Jiří Drahoš (STAN), Jitka Seitlová (KDU-ČSL) a Jiří Oberfalzer (ODS), ale prošel bez problémů hned prvním kolem.

Hnutí ANO po senátních volbách posílilo. Ve společném klubu se SOCDEM má 14 členů, oproti předchozím šesti.

Hnutí do svého klubu přijalo i šéfa Přísahy a hlasitého kritika vlády Róberta Šlachtu. V Senátu bude mít –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nepřekvapivě –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na starosti bezpečnost a obranu. Před senátními a krajskými volbami objížděl republiku se slovním spojením „blbá vláda“. V kritice chce pokračovat i v horní parlamentní komoře.

„Kampaň, že budu hlasovat proti vládě, platí. Neumím si představit, že bych zvedl ruku pro daňový balíček. Když se podíváte, tak ze Senátu nebyly žádné zákony vrácené Sněmovně,“ říká Šlachta po složení senátorského slibu.

„Budu ten hlasitý a budu to tímto způsobem i komentovat. Když vidíme, co se děje v bezpečnostních sborech, to je něco strašného, tak budu komentovat i patlala pana Rakušana,“ dodává nový místopředseda senátního bezpečnostního výboru.

Silnější slovo a opozici si slibuje i nová šéfka senátního klubu hnutí ANO, SOCDEM i Přísahy Jana Mračková Vildumetzová: „Chtěli bychom být více slyšet a více vidět.“

Vládu kritizuje za aktuální rozpočet, i když do něj Senát nijak nezasahuje. „K těmto věcem by měl Senát dát třeba výzvu, aby to bylo v souladu s tím, k čemu se vyjádřila erudovaná Národní rozpočtová rada,“ říká.

Rada i někteří koaliční poslanci kritizovali, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) do příjmů zahrnul nerealistický příjem z výnosů z emisních povolenek. A aby rozpočet dobře vyšel, tak neadekvátně ponížil náklady.

Kritika vlády rok před sněmovními volbami může přijít i od senátorů, od kterých by to kabinet možná nečekal. Slib skládal i politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislav Balík (nestr.). Byl zvolený jako nezávislý kandidát, přidal se ale do nejsilnějšího klubu ODS.

Zákony chce posuzovat podle toho, jestli jsou „dobré“. Ve své kritice proto nebude chtít šetřit ani současnou vládní koalici.

„Mám velké výhrady k navrženému navýšení platů ústavních činitelů. Vláda se dostala do nezáviděníhodné situace rozhodnutím Ústavního soudu, se kterým věcně nesouhlasím. Ale z těch špatných řešení, která měla před sebou, zvolila to horší. Určitě nepodpořím navýšení platů mimo soudce,“ řekl Seznam Zprávám.

Ačkoli je možné, že rétorická kritika na účet vlády zesílí, věcně se Senát příliš nemění.

„Žádné velké změny nečekám. Nemění se výrazně poměry sil, vládní koalice v tuto chvíli drží většinu, předsedou zůstává Miloš Vystrčil a není proto důvod domnívat se, že by se měnil způsob jednání či politická kultura. Zajímavé bude sledovat individuální příběhy senátorů. Mezi nimi třeba i to, jak se bude prezentovat senátor Róbert Šlachta,“ hodnotí aktuální složení politolog z Masarykovy univerzity v Brně Otto Eibl.

I když volby do Senátu vyhrálo hnutí ANO, nekonala se žádná světlemodrá senátní „tsunami“. Výsledkem je, že současná koalice má v horní komoře stále pohodlnou většinu 60 senátorů a senátorek z 81.

To ale zároveň znamená, že se Senátem nemůže případně počítat Andrej Babiš. V předvolebních průzkumech do Sněmovny se hnutí ANO pohybuje nad 30 %. Pokud by tak volby dopadly, změní se dynamika horní komory.

Podle politologa Lubomíra Kopečka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity není příliš pravděpodobné, že by hnutí ANO a další v současné době opoziční síly ovládly Senát. Pro příští sněmovní volební období je tak pravděpodobné, že se horní komora stane „vetujícím hráčem“ na politickém kolbišti.

„Důležité navíc je, že je potřeba třípětinová většina obou komor Parlamentu k ústavním změnám a změnám volebních zákonů. Pokud bude Andrej Babiš premiérem, tak zároveň bude vědět, že tyto změny přes Senát neprojdou. Možná to nebude tolik vidět, ale podobné otázky se asi nebudou otevírat, nebude se sahat na ústavní základ státu,“ domnívá se politolog Kopeček.

Právě „demokratickou“ úlohu Senátu a „ochranu svobody“ zdůraznil i premiér Petr Fiala (ODS), který do horní komory dorazil před skládáním slibů nových senátorů a senátorek.

„Jsem přesvědčen, že Senát i v novém složení bude schopen plnit svoji roli a že zůstane věrný svobodě a věrný demokracii,“ přidal se ke svému stranickému šéfovi staronový předseda Miloš Vystrčil.

V uplynulém období a zejména tomto roce bylo dění v Senátu hodně vidět zejména s ohledem na dvě normy polarizující liberálně-konzervativní osu: Istanbulská úmluva a manželství pro stejnopohlavní páry.

„Je možné, že Senát může být i v příštím období bojištěm liberálně-konzervativních sporů, které ve společnosti jsou. Někdy je nálepkujeme jako kulturní války, ale jsou to diskuze formující společnost. Jsou hodně vidět, protože máme rozpor mezi tím, že máme většinově liberální společnost, ale na druhé straně většinově konzervativní vládu, Sněmovnu i Senát,“ říká liberální senátor Václav Láska (SEN 21).

Senát je po volbách o něco konzervativnější než před nimi. Ve volbách neuspěl třeba liberální pirátský senátor Lukáš Wagenknecht. Naopak bez větších obtíží prošly konzervativní stálice, jako je Zdeněk Hraba (bezp.) nebo Jiří Čunek (KDU-ČSL).

Senátor Láska by si přál, aby se za rok do Senátu znovu vrátila Istanbulská úmluva, která má zlepšit postihování a předcházení domácího a sexualizovaného násilí.

Kromě ní ale Senát nečekají žádné obdobné normy, které by na sebe strhly pozornost veřejnosti.

„Předpokládat, že se něco změní, je málo pravděpodobné. Nejkontroverznější věcí bylo manželství stejnopohlavních párů. Je to křehký kompromis, který nebude chtít nikdo znovu otevírat,“ dodává politolog Kopeček.