Článek
Dva roky bylo jasno. Za stínového ministra zahraničí si ANO vybralo Jaroslava Bžocha, který byl dlouho jedinou výraznou tváří zaštiťující mezinárodněpolitickou linku hnutí. V červnu ale vyměnil Sněmovnu za Evropský parlament a z domácího rybníka se stáhl. Navíc poté, co zapochyboval nad členstvím ANO v nové frakci Patrioti pro Evropu, veřejné komentáře omezil.
V kuloárech se proto rychle začaly šířit spekulace, že si svojí liknavostí zabouchl dveře do čela české diplomacie. Na seznamu stínové vlády nicméně stále figuruje. „Jsem nadále stínovým ministrem zahraničí,“ potvrdil pro Seznam Zprávy s tím, že kdyby ho budoucí premiér poslal řídit Černínský palác, z Bruselu by se stáhl. „To ale teď není na pořadu dne,“ doplnil.
Obdobně se pro Seznam Zprávy vyjádřil i první místopředseda ANO a stínový premiér Karel Havlíček. „Stále je veden jako ministr zahraničních věcí, objektivně ale vidíme, že je dnes hodně v EU. Z denní operativy, na kterou jsme byli zvyklí, nám vypadl,“ řekl.
Podle politologa Víta Hlouška z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity je málo pravděpodobné, že ANO, pokud bude sestavovat vládu, Bžocha do křesla ministra zahraničí posadí. „Osobně si myslím, že zůstane zaparkován v Evropském parlamentu,“ sdělil redakci.
Rok do voleb
Speciální projekt Seznam Zpráv, v němž podrobně sledujeme dění v politice před sněmovními volbami v říjnu 2025. Pohled do marketingu a strategií jednotlivých stran. Sledování zástupců konkrétních voličských skupin. Aktivita dezinformací v kampani. Vzestup nových stran. Rozhovory, reportáže, průzkumy veřejného mínění a podcasty.
Personální hendikep
Setrvání Bžocha v Bruselu však budí otázku, koho dalšího si partaj pro zahraniční politiku vychovala. „Zahraniční politika rozhodně není silnou stránkou ANO. V minulém období měli poměrně solidní zastoupení europoslanců, například Ditu Charanzovou či Martinu Dlabajovou, ty ale přestaly se stranou spolupracovat poté, co Andrej Babiš udělal odbočku k národovecké politice,“ doplnil Hloušek.
Hendikepem strany je navíc i to, že není personálně napojena na žádný think-tank nebo experty, kteří se problematikou mezinárodní politiky akademicky zabývají. „Pokud je mi známo, ANO ničím takovým nedisponuje,“ dodal.
Personální vyprahlosti se nicméně místopředseda hnutí Havlíček neobává. „Máme kam sáhnout. Hlásí se nám nyní hodně lidí, i externích, kterým není oblast zahraničních věcí cizí. Někteří ale ještě nechtějí, abychom zveřejňovali jejich jména, protože jsou aktivní ve státní sféře a podobně,“ doplnil.
Vondráček láká krajany
Kdo se naopak stále častěji vynořuje se zahraničněpolitickými komentáři, je bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček. Podle politologa Hlouška by se mohlo stát, že právě on bude volbou hnutí pro resort zahraničí, byť nadále figuruje jako stínový ministr spravedlnosti. „Dokážu si to představit. Je to podle mě víc pravděpodobné než u Bžocha,“ podotkl.
Tuto spekulaci nicméně Havlíček prozatím vyloučil, Vondráček podle něho není v užším zahraničněpolitickém týmu ANO. „Pomáhá nám ale v rámci korespondenční volby. Hodně se v ní orientoval, hodně angažoval. Zjednodušeně řečeno, dneska má proto na starosti krajany. Komunikuje s nimi a vytváří nástroje, abychom na ně pozitivně působili. Aby nás zkrátka volili,“ uvedl.
Další jméno, které se občas skloňuje, je Richard Brabec, který vede zahraniční výbor Sněmovny a nově je také hejtmanem Ústeckého kraje. Jeho budoucí angažmá v čele diplomacie je ale nepravděpodobné, neboť jeho doménou je primárně životní prostředí, které už kdysi vedl.
Všudypřítomné duo Babiš–Havlíček
Kdo tedy nyní za ANO zahraničněpolitickým jazykem mluví? Odpověď nepřekvapí: duo Babiš–Havlíček.
„Nejvíc nyní dělám zahraniční politiku já a pan Babiš. Je logické, že jako stínový předseda vlády jsem si pod sebe tuto kompetenci vzal. Máme to rozdělené, já se pravidelně setkávám s 30 až 40 velvyslanci významných zemí, pan Babiš spíš zaštiťuje evropskou úroveň, pod svou gescí má Patrioty,“ objasnil Havlíček.
Zahraniční ambasadory prý vídá pravidelně, tento týden se například sešel s reprezentanty Francie, Německa, Španělska, Jižní Koreje, Slovenska, Maďarska a Velké Británie. „Prezentuji jim naši zahraniční politiku. Všem jasně zdůrazňuji, že jsme prozápadně orientovanou zemí, nepřipadá v úvahu jakákoli diskuze o opuštění EU a NATO. To jsou pro nás věci, které jsou vytesané do skály. Neznamená to ale, že třeba v rámci EU nejsme kritičtí, ale není to v rovině takové, že bychom uvažovali o jakémkoli úniku, dokonce ani ne o vypsání referenda, to jsme jasně řekli, pro nás je to tenká červená linie,“ zdůraznil.
Varianta, že by se sám Havlíček v budoucnu postavil do čela resortu zahraničí, je vyloučená, protože pomýšlí na premiérskou židli. V úvahu nepřipadá ani to, že by diplomacii velel Babiš a dostal by se tak služebně pod Havlíčka.
Na řadu tak může přijít další alternativa: svěřit diplomacii nestraníkovi. „To by samozřejmě šlo. Když bylo ANO ve vládě, sem tam se nějaký nestraník našel. I tentokrát by to tak mohlo zafungovat,“ předpověděl politolog Hloušek.
Posledním řešením by bylo přenechání resortu případnému koaličnímu partnerovi. „Bude záležet na tom, jak dopadne sestavování případné vlády. Tedy pokud bychom tento resort měli my nebo případně nějaký koaliční partner,“ připustil Havlíček. Naznačil nicméně, že resort zahraničí je pro jeho partaj důležitý a rád by ho pro ANO získal.
„Na druhou stranu je třeba říct, že pro zahraniční politiku je hodně důležitý předseda vlády. Do určité míry si myslím, že když je ministr zahraničí slabý, premiér to dokáže odsuplovat. Ale musí to chtít dělat, být aktivní,“ dodal místopředseda hnutí.
Macinka versus Okamura
Kdo ze stran, které si pohrávají s myšlenkou na povolební koalici s ANO, by byl schopen řídit českou diplomacii, zatím není jisté, výrazné zahraničněpolitické hráče zatím nepředstavily.
U Motoristů, pokud by se do Sněmovny probojovali a vytvořili s ANO koalici, se spekuluje buď o jejich šéfovi Petru Macinkovi, či europoslanci Filipu Turkovi.
„Macinka by třeba mohl chtít do těchto věcí mluvit, ale ani pro něho to není úplně dominantní téma,“ řekl Hloušek. Sám Macinka pro Seznam Zprávy nechtěl budoucí angažmá partaje komentovat, bližší informace prý přinese prosincový sjezd Motoristů.
V případě SPD konkrétní jména zatím nejsou. Vzhledem k tomu, že hnutí ale nadále prosazuje referendum o vystoupení Česka z EU, lze očekávat, že ANO by po jejich zástupci nesáhlo, naznačil Havlíček. Zdůraznil, že podle něho není důležité, kdo na resortu zahraničí nakonec usedne, ale jakou politiku bude prosazovat.
„V každém případě musí být zachován směr, který jsme určili. To znamená NATO, EU, plnit naše závazky. Na druhou stranu být dostatečně kritičtí, chceme mít pragmatickou zahraniční politiku, ne aktivistickou, jaká se dělá dnes. Opravdu úplně trpím, když vidím, jak vypadla ekonomická diplomacie. Je úplně v troskách,“ zdůraznil.
„Ukradená“ Ukrajina
Naznačil také, že by ANO rádo opět nastartovalo ekonomické vztahy s Čínou, naopak v případě současného Ruska posílení vazeb vyloučil.
Současné vládě pak vytkl, že nemá připravený detailní plán na obnovu Ukrajiny. „Až se bude dávat dohromady Ukrajina, a může to přijít velmi rychle, bohužel to dopadne tak, že my u toho nebudeme. Vyfouknou nám to země, které byly daleko méně aktivní. To garantuji,“ uzavřel Havlíček.
Podle politologa Hlouška se dá očekávat, že ANO, pokud bude udávat směr budoucí české zahraniční politice, bude prosazovat „méně Evropy a méně podpory Ukrajiny“, na druhou stranu maďarský a slovenský scénář není v případě Česka pravděpodobný.
„Andrej Babiš bude doma říkat silné výroky o tom, jak jsou naši lidé nejdůležitější, jak v Bruselu hájí až do roztrhání těla české národní zájmy, ale potom se bude chovat tak, jako když byl premiér nebo ministr financí: Tedy že nakonec bude venku daleko konformnější a bude sázet na to, že voliči to nevidí a že je jim to vlastně jedno,“ uzavřel Hloušek.