Článek
Poslanci ve čtvrtek několik hodin jednali o hospodářských škodách kvůli nepovedené digitalizaci stavebního řízení. Schůzi nechalo svolat opoziční hnutí ANO po zveřejnění pracovní verze auditu k digitalizaci.
První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček v reakci na audit označil digitalizaci za systémové selhání, za které nese odpovědnost celá vláda.
„Vzhledem k tomu, že se jedná o mimořádně závažná odhalení, která bezprostředně ohrozila nejen stavební sektor, ale i stavební úřady a celou ekonomiku, je hnutí ANO připraveno podat trestní oznámení na neznámého pachatele,“ uvedl Havlíček.
Poslanci ale k žádnému závěru nedošli - po několika hodinách jednáních schůzi přerušili na neurčito. O dalším jednání rozhodne grémium Sněmovny, pravděpodobně by se mohlo konat po zveřejnění oficiální verze auditu.
Hlavní tváře nepřišly
Kromě výhrad k digitalizaci stavebního řízení si opozice na schůzi stěžovala také na to, že na ni nedorazil premiér Petr Fiala (ODS) ani současný ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN).
„Strčil hlavu do písku jako pštros,“ kritizovala premiéra předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Ve své poslanecké lavici neseděl kvůli předvolební akci ani někdejší šéf resortu Ivan Bartoš (Piráti). „Dnešní, čtvrteční večerní setkání s lidmi mám dlouhodobě naplánované – jde o americký koncept standupu tzv. Roast. Takže třeba hnutí ANO uklidní aspoň fakt, že ostrému roastování neuteču – jen profi komici u toho nebudou lhát a balamutit lidi,“ reagoval pro Seznam Zprávy.
Na adresu hnutí ANO pak dodal, že jejich jednání „není ničím jiným než další předvolební estrádou plnou lží a snahy odvést pozornost od vlastních selhání“.
Na nepřítomnost Bartoše a dalších pirátských poslanců si stěžovali i někteří poslanci z ODS.
Jak už popsaly Seznam Zprávy, součástí auditu je Shrnutí klíčových zjištění. Auditoři je rozdělili do 35 kapitol a podkapitol. Ty pak barevně vybarvili, aby byla zjištění zřejmá. Červená barva je „vážný nesoulad“, oranžová „méně závažné a lze to opravit“, zelená barva značí „bez problému“. Zelená zasvítila třikrát, oranžová čtrnáctkrát a červená osmnáctkrát.
Klíčová zjištění auditu DSŘ
- Neexistence analytického týmu na straně ministerstva.
- Neobsazení některých projektových rolí, tedy často klíčových pozic pro stavbu složitého systému, ministerstvo podle auditu vůbec nezdůvodnilo.
- Nedodržení nejvýhodnější a legální varianty dalšího postupu.
- Ministerstvo zahájilo proces takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění neoprávněně. Auditoři se tedy přiklonili na stranu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Podle klíčových shrnutí materiálu nicméně na straně ministerstva neexistoval žádný analytický tým a vůbec nebyly obsazeny klíčové projektové role. Úřad také podle auditu nedodržel nejvýhodnější a legální varianty dalšího postupu – tedy nechoval se hospodárně.
Auditoři také upozornili, že Česku mohou hrozit sankce ze strany Evropské komise. Upozornili, že její částku nelze odhadnout, horní hranice by ale mohla být až 13,7 miliardy korun.
Ministerstvo pro místní rozvoj upozornilo, že nejde o finální podobu auditu, a že jej připomínkují. Resort čeká i na druhou, technickou část auditu. Ta by měla odhalit, jak je na tom digitalizace po vývojové stránce a nastínit další varianty vývoje. Podle Kulhánka by měly být obě části auditu hotové na přelomu května a června.
Nový systém poběží až v roce 2028
S digitalizovanými systémy stavebního řízení mají stavebníci a úředníci problémy od jejich spuštění v červenci 2024. Potíže koncem září vyústily v odvolání tehdejšího vicepremiéra pro digitalizaci Bartoše z vlády a v následný odchod Pirátů do opozice.
Vláda poté v říjnu na základě 37stránkové předběžné zprávy uvedla, že je digitalizace v ještě horším stavu, než se původně předpokládalo.
„Jeden z největších problémů systémů spočívá v tom, že po dobu plynutí projektu docházelo k porušování zákona,“ řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který byl tehdy pověřený koordinací digitalizace. Podle něj neprobíhala výběrová řízení transparentně a nebylo správně vytvořené zadání.
Přečtěte si časovou osu digitalizace stavebního řízení
Vláda proto rozhodla vypsat na systém digitálního stavebního řízení novou zakázku. Současně také umožnila dočasně používat původní systémy s těmi spuštěnými loni v létě. Letos začal platit také takzvaný „legislativní bypass“, který potrvá tři roky a má pomoci stavebním úřadům připravit se na nový systém.
„Bypass“
Novelu stavebního zákona, tedy zmiňovaný bypass, předložila skupina poslanců napříč stranami v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Původně pod ní byl podepsán i zástupce Pirátů Jakub Michálek, který ale svůj podpis dodatečně odvolal. Právě tři pirátští poslanci byli jediní, kdo se při hlasování o návrhu zdrželi, všichni ostatní napříč stranami jej podpořili.
Bývalý ministr Bartoš v minulosti uvedl, že samotnou myšlenku odlehčení stavebním úřadům podporuje. Vadí mu ale, že vláda přechodnou dobu prodloužila na tři roky. Podle zástupce ministra Kupky má ale tato lhůta přinést státu jistotu, že získá řádně vysoutěžený nástroj, který nebude nikdo zpochybňovat.
Novela, kterou schválil Senát a podepsal prezident Petr Pavel, stanovila dvě přechodná období. První z nich má trvat do poloviny letošního roku a platit má pro účely územního plánování a národního geoportálu územního plánování.
Druhé období potrvá do konce roku 2027 a platí pro digitalizaci stavebního řízení. Od 1. ledna 2028 má pak podle záměru vlády začít fungovat zcela nový systém.
