Američtí vojáci v Česku? První jednání už proběhlo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Toto pondělí už mělo podle informací Seznam Zpráv proběhnout první, seznamovací kolo jednání formou videokonference mezi americkou a českou stranou o obranné smlouvě. Vznikají vyjednávací týmy, které budou smlouvu o právním postavení amerických vojáků na českém území dojednávat.

Za Česko vyjednávání s USA povede ministerstvo obrany, v čele má stát náměstek Jan Havránek. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) to řekla Seznam Zprávám. Součástí týmu budou také experti z ministerstva zahraničních věcí.

Sama Černochová bude o smlouvě jednat po Velikonocích v USA přímo v Pentagonu.

Praha a Washington sice nebudou v tuto chvíli jednat o konkrétním místě či základně na českém území, ale budou připravovat citlivou smlouvu, která umožní pobyt spojeneckých amerických vojáků, pokud se na tom obě země v budoucnu dohodnou.

Obdobnou smlouvu má s USA podle české strany 24 zemí z 29 členských států NATO, naposledy letos v zimě si ji pořídilo Slovensko. Podle amerického diplomata Todda Jurkowského, který působí na velvyslanectví USA v Praze, jsou jednání vždy individuální. Češi tedy budou moci ukázat své vyjednávací kvality v této spojenecké „přetahované“ s geopolitickým obrem.

„Protože žádní dva spojenci nejsou stejní, americké smlouvy o obranné spolupráci s evropskými zeměmi nejsou identické, pokud jde o formát či obsah,“ uvedl pro Seznam Zprávy americký diplomat Todd Jurkowski.

Vyjednávání o smlouvě s USA má za Česko vést ministerstvo obrany, na protější straně stolu ale bude podle diplomatických zdrojů jednání vést naopak americké ministerstvo zahraničí.

„Obrana jednání povede, protože jí to náleží z kompetenčního zákona. Je to stejné jako při radaru – hlavní smlouva šla tehdy za ministerstvem zahraničí, SOFA za ministerstvem obrany. Tady hlavní smlouva není, je jen obecná SOFA,“ řekl Seznam Zprávám Tomáš Pojar, poradce premiéra Petra Fialy, který už v roce 2008 dojednával s USA smlouvu o radaru.

SOFA neboli anglicky Status of Forces Agreement je dohoda o právním postavení ozbrojených sil USA přítomných na území jiné země.

SOFA dojednaná mezi českou a americkou vládou v roce 2008 k radarové základně v Brdech leží obrazně řečeno někde v trezoru v Černínském paláci. Jak diplomatické zdroje sdělily Seznam Zprávám, čeští vyjednavači se k ní teď hodlají vracet jako k referenčnímu materiálu.

Ministerstvo zahraničí se však k vyjednávání smlouvy zatím nevyjadřuje, na žádné dotazy Seznam Zpráv úřad neodpověděl. V týmu by podle informací Seznam Zpráv mohl být například bezpečnostní ředitel ministerstva Ivan Počuch.

Spolupráce ministerstev zahraničí a obrany zatím však podle řady signálů nejde úplně hladce. O víkendu se nad prohlášeními ministryně Černochové o tom, že chce otevřít téma americké základny v Česku, nepodivovaly jen zdroje z americké diplomacie, ale i vedení Černínského paláce. Nelíbil se jim především razantní způsob, jakým ministryně – údajně bez bližší konzultace s USA – téma otevřela.

Šéfové dvou klíčových resortů, ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), do USA míří v nejbližších dnech. Černochová jede za svým protějškem Lloydem Austinem.

Lipavský koncem dubna cestuje u příležitosti pohřbu bývalé americké ministryně zahraničí a české rodačky Madeleine Albrightové. Setkat se má i se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem.

Americká strana zatím potvrzuje jen obecné informace o jednáních. „Smlouva o obranné spolupráci je široký rámec, který umožní hlubší spolupráci mezi americkou a českou armádou. Jde o přirozený vývoj po desetiletích spolupráce mezi našimi zeměmi,“ sdělil Seznam Zprávám Todd Jurkowski z americké ambasády v Praze.

Američané smlouvu o obranné spolupráci začátkem letošního roku za dramatických protestů poháněných dezinformacemi dojednali a schválili se Slovenskem. Ta slovenská smlouva je však již vztažená ke konkrétním místům na slovenské půdě, konkrétně letištím v Sliači a Malackách-Kuchyni. Konkrétní lokality jsou však v podobě dodatku ke smlouvě, lze je tedy v případě potřeby přidávat.

Obdobnou smlouvu má s USA 24 z 29 členských zemí NATO. V současné době ji – i s možností americké vojenské přítomnosti v zemi – dojednává například Dánsko. Smlouva obsahuje citlivé body, jako je například to, zda americké vojáky v případě spáchání trestného činu vyšetřuje a soudí hostitelská justice, či americké orgány nebo jaký vojenský materiál si mohou Američané na území cizího státu přivézt.