Americké zájmy i pochvala: Proč se Fiala přece jen podívá do Bílého domu

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Petr Fiala se v polovině mandátu dočkal a bude přijat v Bílém domě. Načasování na domácí scéně nemůže být lepší - těsně před evropskými volbami, ve chvíli, kdy právě za zahraniční politiku je premiér oceňován voliči.

Kabinet si od návštěvy slibuje opětovné sblížení česko-amerických vztahů, ale i další spolupráci v bezpečnosti a byznysu. Návštěvu však oproti původním plánům zcela jistě poznamená víkendový útok Íránu na Izrael.

„Jde vlastně o znovunavázání úzkých vztahů, protože schůzka přichází po velmi dlouhé době, nepočítáme-li celkem krátkou a bezvýslednou návštěvu Andreje Babiše před několika lety,“ hodnotí cestu Michael Žantovský, bývalý velvyslanec v USA a exporadce prezidenta Václava Havla.

Naráží tak na fakt, že kromě Babišovy návštěvy u Donalda Trumpa byla v setkání nejvyšších představitelů obou zemí částečná pauza. Petr Nečas se setkal s Barackem Obamou v roce 2011, jeho nástupce Bohuslav Sobotka ale oficiální pozvání do Bílého domu na bilaterální jednání s prezidentem nedostal.

„Symbolika je podle mě zásadní. Že se řadíme mezi země, kde je takto dobrá úroveň vztahů. Je důležité, aby tato linka byla otevřená, aby k cestám docházelo,“ říká Tomáš Pojar, premiérův poradce pro národní bezpečnost.

Česká strana musela usilovat o přijetí delší dobu a jednání byla komplikovaná. Jednu dobu to vypadalo, že k návštěvě nedojde, nakonec ale v Bílém domě převážila potřeba v době války na Ukrajině utužit vztahy s některými středo- a východoevropskými zeměmi. Jako první padla volba na Poláky, kteří mimo to, že hrají důležitou roli v podpoře Ukrajiny, mají také silnou krajanskou komunitu v Americe.

„Kvůli mezinárodní situaci je otázka partnerství, euroatlantických vztahů a bezpečnosti nanejvýš akutní. Je to zřejmé už z toho, že Biden přijal polské představitele, kteří hrají důležitou roli v konfliktu, ta souvislost je zřejmá,“ říká Žantovský

U země velikosti Česka není třeba zastírat, že se návštěvy odehrávají ve chvílích, kdy u nás mají Američané nějaký eminentní zájem. Třeba Petr Nečas se podíval do Bílého domu v době, kdy se řešila dostavba Temelína, Mirek Topolánek zase řešil vybudování plánovaného protiraketového radaru v Brdech.

Pozvání také přichází ve chvílích, kdy Američané chtějí vyjádřit spokojenost nad nějakou českou iniciativou. Například Andrej Babiš se dostal do Bílého domu - a také jako vůbec jediný premiér do centrály CIA - poté, co české úřady stejně jako ty americké označily některé čínské firmy za bezpečnostní riziko.

V případě Česka se teď sešlo obojí - jak zájmy Američanů v Česku, tak „pochvala“. České diplomacii pomohla mimo jiné iniciativa se sháněním munice pro Ukrajinu. „Z hlediska diplomacie jde o důležitou událost. Spojené státy vidí, že v nás mají spolehlivého partnera. Česká muniční iniciativa je diplomatickým majstrštykem, který sklízí obdiv po celém světě,“ říká k tomu ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

A iniciativu zmiňuje i americký velvyslanec v Česku Bijan Sabet. „Chtěl bych pochválit Českou republiku právě za její muniční iniciativu. Jsem si jist, že i to se během jednání objeví, stejně jako další témata,“ říká k tomu velvyslanec.

Česko také po letech slibů konečně plní závazek dvou procent HDP na obranu a modernizuje armádu, což znamená mimo jiné i zakázky pro americké firmy. K největším patří již uzavřený kontrakt na 24 stíhaček F-35 - nikdo to neřekne otevřeně, i obří tendr ale pravděpodobně v návštěvě hrál roli.

Právě bezpečnost bude jedním z hlavních témat schůzky. To samo o sobě není novinkou - téma bylo důležité na česko-amerických schůzkách vždy. Při návštěvách Václava Havla a Václava Klause se vyjednávalo o vstupu do NATO, tématem schůzky Miloše Zemana s Georgem Bushem byla válka s terorismem, u Vladimíra Špidly válka v Iráku a u Mirka Topolánka již zmíněný radar.

Dlouho také byla otázka, zda do Ameriky má jet premiér, nebo prezident. Roli sehrála i skutečnost, že Pavel má zanedlouho v plánu jinou „americkou“ návštěvu - v červenci jede na summit NATO ve Washingtonu, kterého se Biden též zúčastní. Fiala ale nakonec jede hlavně jako šéf exekutivy, jenž přímo rozhoduje o otázkách, které se mají u Bidena řešit.

Právě fakt, že česko-americké vztahy „mají po dlouhé době konkrétní reálný obsah“, je nejdůležitější podle Fialova bezpečnostního poradce Pojara. Jako příklad dává jadernou energetiku: „Po tom, co byl kdysi zrušený tendr na Temelín, tak například obsah těch schůzek v oblasti jaderné energetiky byl prakticky nulový.“

Spolupráce v jaderné energetice má být jedním z důležitých témat rozhovoru mezi Fialou a Bidenem. A to i přesto, že americký Westinghouse byl letos v lednu vyřazen z tendru na dostavbu Dukovan - jeho nabídka nesplnila podmínky.

Američané ale mají v jádru zájem o spolupráci ve více rovinách. Westinghouse například dodává jaderné palivo, má dlouhodobou smlouvu na výstavbu ukrajinských jaderných zdrojů, kde by mohly spolupracovat i české firmy. A zajímá se i o možnosti stavby menších jaderných reaktorů (SMR).

„Předmětem jednání předsedy vlády s americkým prezidentem bude i obsah memoranda o jaderné spolupráci. Naším cílem je oboustranně výhodný rozvoj spolupráce v oblasti jaderné energetiky, například v oblasti SMR,“ uvedla mluvčí premiéra Lucie Ješátková.