Akademie věd má nového šéfa. Ministerstvo není třeba, říká Pánek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Předsednické křeslo přebírá po biochemičce Evě Zažímalové, která vedla Akademii věd dvě funkční období, tedy osm let. „Zásadní revoluci nechystám,“ vzkazuje Radomír Pánek, který chce do vedení instituce překlopit své bohaté zahraniční zkušenosti.

Jeho cílem je přilákat do Česka ty nejkvalitnější zahraniční vědce, udržet si chce ale i „domácí“ mladé talenty. „Ve vědě je soutěž o talenty globální záležitostí, o talentované vědce soutěžíme s předními pracovišti v západní Evropě nebo USA,“ zdůrazňuje s tím, že Česko musí ale vědce umět zaplatit.

Akademii věd chce také více vtáhnout do veřejného života, plánuje posílení komunikace se zákonodárci a pomoc při boji s dezinformacemi. „Akademie by měla být pro společnost jakýsi etalon vědecké pravdy a měla by se k těmto tématům veřejně vyjadřovat a říkat, co je vědecky podložená informace,“ podotýká.

S jakou vizí do nové role vstupujete?

Chci maximálně využít zahraničních zkušeností a Akademii posunout směrem ke špičkovým západním výzkumným institucím, jakými jsou například německé ústavy společnosti Maxe Plancka nebo francouzská CNRS (Národní centrum vědeckého výzkumu) či CEA (Komise pro alternativní a jadernou energii, pozn. red.).

Čím se vaše vize liší od předchozího vedení?

Za posledních osm let se Akademie věd výrazně posunula a je spousta věcí, na které chci navázat. Nechystám zásadní revoluci.

Plánuji výrazně posílit spolupráci Akademie se státní správou, zákonodárci a státními institucemi. Akademie věd totiž s výjimkou klinické medicíny pojímá téměř všechny vědní obory. A jako organizace zahrnující veřejné výzkumné instituce jsme schopni poskytovat informace založené na vědeckém přístupu. To byl i důvod, proč Akademie začala vydávat AVexy jako stručné expertní stanovisko určené především zákonodárcům. Zvlášť v současné době plné fake news, dezinformací či lobbistických tlaků je to důležité.

Další oblastí, na kterou bych se chtěl zaměřit, je posílení komunikace a spolupráce s průmyslovou sférou.

Můžete spolupráci s průmyslem více konkretizovat?

Akademie vytváří velké množství vědeckých výsledků v oblasti aplikovaného výzkumu, které mají potenciál využití v průmyslu. Ale samotný transfer výsledků do praxe je velmi náročná a specifická činnost. Akademie pro tento účel již zřídila centrum CETAV pro transfer znalostí a technologií, které poskytuje centrální podporu pracovištím, když chtějí například jednat o prodeji licencí či patentů nebo založit spin-off firmu. CETAV jim poskytuje právní a odbornou pomoc. Pomáhá jim také například zajišťovat investory.

Chtěl bych tyto aktivity výrazně posílit, protože vidím velký zájem na straně průmyslu o naše výsledky. Nedávno jsem měl na toto téma například velmi zajímavé jednání s vedením Svazu průmyslu a dopravy.

Vědec by měl v podstatě skončit tím, že vymyslí aplikovatelný vědecký výsledek, pak by se tím neměl dál tolik zabývat. Mnohem víc společnosti prospěje, když se vrátí do vědeckého výzkumu a jeho poznatky budou do praxe a do průmyslového využití posouvat ti, kteří jsou v této oblasti zkušení.

V jakých odvětvích je takové propojení vědy do praxe nejžádanější?

Určitě je to v technických oblastech a v přírodních vědách. Další významná oblast je chemie a biochemie, například Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, který má své vlastní transferové centrum, je v této oblasti velmi úspěšný.

Říkal jste, že Akademie věd zastřešuje celé tuzemské vědění. O kolik vědců se zhruba jedná?

Akademie věd má okolo 12 tisíc zaměstnanců. To se může zdát jako relativně vysoké číslo. Ale v počtu vědců na 1000 obyvatel stále pokulháváme za vyspělými západními zeměmi. Například v sousedním Německu nebo i Francii hraje ve výzkumu kromě univerzit velmi významnou roli rozsáhlý systém kvalitních neuniverzitních výzkumných institucí.

Akademie věd dlouhodobě bojuje s podfinancováním. Jak chcete zajistit stabilní a dostatečné financování?

Problémem je jak výše financování, tak jeho struktura a stabilita, respektive předvídatelnost, abychom mohli plánovat a financovat ambiciózní mnohaleté výzkumné programy a mohli zaměstnancům poskytovat stabilní pracovní podmínky.

Výše financování našich pracovišť i oborů je výrazně nižší, než je typické pro instituce na západ od nás, ale přitom se od nás očekává, že budeme dosahovat stejně kvalitních výsledků. A to není za těchto podmínek vůbec jednoduché, zvlášť když navíc významnou část z našich rozpočtů ukrojila v posledních letech vysoká inflace.

Pouze přibližně třetina rozpočtu Akademie věd je tvořena tzv. institucionální složkou, tedy stabilní podporou ze státního rozpočtu. Další dvě třetiny si musí pracoviště získat v grantových soutěžích nebo prostřednictvím spolupráce s průmyslem. A toto nastavení způsobuje velkou nestabilitu vědeckých institucí a týmů a také vysokou administrativní zátěž.

Pokud situaci srovnáme například opět s ústavy společností Maxe Plancka v Německu, institucionální složka tam tvoří přibližně 80 % a granty představují jen jakousi „třešničku na dortu“.

S nízkými rozpočty se potýkají hlavně společenskovědní obory. Proč tomu tak je?

Hlavní důvod je pravděpodobně v tom, že přírodní, technické, chemické, biologické obory apod. měly v minulosti širší spektrum příležitostí pro získávání účelového financování. V humanitních vědách byly tyto možnosti omezenější. V posledních dvou až třech letech se situace trochu mění a vyhlásilo se několik speciálních grantových výzev zaměřených právě na ně.

Jaký je průměrný plat vědce v Akademii věd?

Přibližně na úrovni průměrného platu v Praze. To by se mohlo zdát přijatelné, ale v Akademii věd je mnohem vyšší podíl pracovníků s vysokoškolským vzděláním a vyšším. Ve vědě je soutěž o talenty globální záležitostí, o talentované vědce soutěžíme s předními pracovišti v západní Evropě nebo USA. Téměř každý vědecký pracovník strávil část své kariéry v zahraničí, umí jazyky. Pokud si chceme udržet ty nejkvalitnější vědecké pracovníky a navíc být schopni k nám přilákat ty kvalitní zahraniční, nepůjde to bez výrazného navyšování prostředků na mzdy.