Vládní balíček: Za co si připlatíme, kdo nově spadne do daně pro bohaté

Děkujeme za pozornost.

V Agendě speciál vládní balíček komentuje ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Opoziční politici kritizují čerstvě představený vládní balíček.

Premiér Petr Fiala věří, že cena potravin se po poklesu DPH skutečně sníží a prodejci si pouze nenavýší vlastní marže. „Ceny už jdou dolů a věříme, že tento krok k tomu přispěje ještě víc,“ uvedl premiér.

Ministr financí Zbyněk Stanjura vysvětluje, proč byly časopisy zařazeny do snížené sazby DPH a noviny do základní. Podle Stanjury jsou časopisy společenský významné, protože existují i ty vědecké. „Vědecké noviny neznáme,“ uvedl Stanjura.

Sazby daně z nemovitých věcí se podle materiálu Ministerstva financí zvýší až na dvojnásobek. Také bude zavedena automatická valorizace podle inflace, a to od roku 2025. Ve většině případů, kdy obec uplatňuje pouze základní sazbu, dojde ke zdvojnásobení daně. To bude v průměru znamenat výdaj pro majitele v řádech stokorun ročně.

„Například za průměrný sedmdesátimetrový byt na Praze 1 dnes majitel zaplatí cca 1700 Kč ročně, nově bude platit cca 2500 Kč. Za podobně velký byt v Brně zaplatí dnes majitel zhruba 600 Kč, nově to bude asi 1200 Kč. V Ostravě a v Plzni se daň liší podle městské části. V obou městech může dosahovat až 770 Kč s tím, že nově to bude zhruba 1450 Kč,“ píše ministerstvo ve zprávě.

Příspěvek na stavební spoření pro stávající i nové smlouvy se sníží na maximálně 1000 korun na rok. „Nově budou moci poskytovat produkt stavebního spoření také přímo banky a úvěry ze stavebního spoření se budou poskytovat zejména na realizaci energeticky úsporných opatření pro domácnosti,“ navrhuje Ministerstvo financí.

Komentář Martina Jašminského: Banky odvrátily riziko, že podpora stavebního spoření zanikne zcela. Státní podpora zůstává zachována na minimální úrovni, která ještě může zájem o stavební spoření udržet. Zaměření na energeticky úsporná opatření může bankám otevřít dveře k administraci této agendy a nabídce nových služeb pro klienty.

V souladu s programovým prohlášením vláda navrhuje navýšení úhrady za dobývání nerostů. Dosavadní systém stanovení výše úhrady z vytěženého množství a sazby dle typu nerostu zůstává zachován. Upravuje se pouze výše podílu sazby k referenční ceně u uhlí o 3 %, u stavebních surovin o 2 % a u silikátových a ostatních surovin o 1 %.

Tiché víno ani nadále nebude zatíženo spotřební daní. „Byly silné argumenty pro zavedení i proti zavedení. Nakonec rozhodlo, že v okolních zemích tato daň není,“ zdůvodnil to premiér Petr Fiala.

Stát ale plánuje spotřební daně z lihu, a to o 10 procent příští rok a o 5 procent v každém roce mezi lety 2025 až 2027.

Daňová uznatelnost při nákupu osobních automobilů pro podnikatele bude nově omezena jen na první dva miliony z ceny vozu. „Hlavním důvodem jsou časté situace, kdy si podnikatelé pořizují luxusní vozy k soukromému užívání, čímž se vytrácí původní záměr daňového zvýhodnění nákupu automobilů tzv. na firmu,“ píše se v materiálu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura to na tiskové konferenci nezmínil, v materiálu, který rozeslalo Ministerstvo financí, se ale objevují i vyšší daně z příjmu fyzických osob. Pásmo příjmů, v rámci kterého se platí vyšší sazba daně (23 %), se snižuje z 4násobku průměrné mzdy na 3násobek. Momentálně vyšší daň platí lidé z příjmů, které přesahují 161 tisíc korun. Nově by to mělo být už od částky 121 tisíc korun. „Rozšiřuje se tím množina vysokopříjmových. Jde o solidární krok,“ píše se v materiálu.

Zvýší se cena dálniční známky o 800 korun z 1500 na 2300 korun za rok. Současná cena dálniční známky je platná již od roku 2012 a v důsledku vývoje cenové úrovně se propadla její reálná hodnota.

Jelikož jsou sazby dálničních známek nastaveny fixní částkou a vlivem růstu cenové hladiny jejich výše postupem času reálně klesá, je tedy podle vlády nutné jejich cenu pravidelně valorizovat. Ke zvýšení ceny dálniční známky bude docházet při kumulativní valorizaci, která umožní zvýšení ceny dálniční známky vždy v řádu celých stokorun.

Spotřební daň z cigaret, tabáku na kouření a doutníků příští rok vzroste o 10 procent, v následujících třech letech vždy o dalších pět procent. Zahřívaný tabák se v následujících čtyřech letech zvýší vždy o 15 procent. Nová spotřební daň bude zavedena na nikotinové sáčky a náplně do e-cigaret. Zvýšení druhé sazby daně z hazardních her bude z 23 % na 30 %.

Komentář Martina Jašminského: Není důvod, proč by zahřívaný tabák měl požívat tak vysokého daňového zvýhodnění oproti klasickým cigaretám jako dosud. I když je to škodlivé méně, je to stále škodlivé kouření. Výrobci zahřívaného tabáku tak budou muset oželet část tučných marží, pokud nemá být kouření zahřívaného tabáku dražší než klasických cigaret. Správný je i přesun hazardních her se sazbou 23 procent do sazby 30 procent. Ovšem zde moc nedává logiku, proč kurzové sázky budou stále daněny méně než společensky méně nebezpečné loterie.

Točené pivo, které dnes má nejnižší 10procentní sazbu, bude mít nově 21% DPH. Do nejvyšší sazby se přesunou například služby kadeřnic nebo noviny. Z 15procentní do vyšší sazby se přesune například svoz komunálního odpadu, služby umělců, nápoje a palivové dřevo.

Daně z tabáku, alkoholu a hazardu vynesou za dva roky navíc 10,9 miliardy korun, většinu v příštím roce.

Komentář Martina Čabana: Víno není neřest! Víno je lék a kultura! Spotřební daň nebude, do budoucna očekáváme přesun tichých vín do 12procentní sazby DPH vedle léků, zdravotnických prostředků a základních potravin. Tohle vítězství vinařů se zapíše do dějin lobbingu zlatým písmem.

Stát škrtne dotace pro firmy na následujících ministerstvech: Ministerstvo průmyslu a obchodu 20 miliard, zemědělství 11 miliard, doprava šest miliard, Ministerstvo pro místní rozvoj 3 miliardy, školství 2 miliardy a ostatní dotace přes 13 miliard.

Komentář Martina Jašminského: Konečně. Škrtání v dotacích směřujících k soukromým firmám je naprosto správné. Navíc to půjde rychleji než tlačit legislativní změny přes Sněmovnu a Senát. Zrušení dotací může i zvýšit konkurenceschopnost firem, které se budou muset víc spoléhat samy na sebe a ne na „dotační doping“.

Vláda znovu zavede nemocenské pojištění zaměstnanců. Sazbu bude 0,6 procenta, což vynese téměř 12 miliard korun ročně.

Komentář Martina Čabana: Vláda se rozhodla, že nebude zvyšovat daň z příjmu zaměstnancům, zrušení superhrubé mzdy a rovná daňová sazba jsou zjevně nedotknutelný fetiš. A tak přichází s povinným nemocenským pojištěním odváděným zaměstnanci. To je trochu laciná finta, navíc sociálně necitlivá. Stát tak jako tak vybere z výdělků zaměstnanců o 12 miliard víc. Jenom nemocenské pojištění budou platit úplně všichni včetně těch nejhůře vydělávajících zaměstnanců, na které by změna příjmové daně nedopadla.

Ministr financí oznámil, že se bude rušit 22 daňových slev a výjimek. Zruší se například školkovné, daňová sleva na studenta, zvýhodnění nepeněžitých benefitů zaměstnanců a nadlimitní stravenek. Sleva na nepracující manželku zůstane, ale jen pro rodiny pečující o dítě do tří let.

Ve snížené sazbě DPH bude vodné a stočné, bezlepkové potraviny, teplo, doprava, stravovací služby, vstupenky na kulturu a sport, časopisy, léky, stavební práce pro bydlení, potraviny, dětské sedačky a pohřební služby.

Rozpočtové příjmy se v příštích dvou letech zvýší o 69 miliard korun. Největší podíl bude mít růst firemní daně.