Článek
Už 215 převaděčů letos odhalili policisté a celníci. Výraznou roli v tom hrají přísnější pravidla na česko-slovenské hranici. Více než polovinu pašeráků lidí totiž dopadly pořádkové síly až v posledních dvou měsících.
„Od znovuzavedení kontrol na státních hranicích evidujeme 113 převaděčů,“ sdělil pro Seznam Zprávy mluvčí cizinecké policie Josef Urban.
Drtivá většina z nich končí u soudů, které mají působnost v příhraničí. Nejvíc případů nelegálního převaděčství letos řešil Okresní soud v Břeclavi. Poblíž je frekventovaný hraniční přechod Lanžhot-Kúty na dálnici D2.
„Od 1. ledna do 21. listopadu se okresní soud zabýval celkem 79 případy převaděčství,“ uvedla pro Seznam Zprávy asistentka soudce Lucie Labudová.
Soudy většinou rozhodují v takzvaném zkráceném řízení. Zadržený musí být s návrhem na potrestání do 48 hodin dopraven k soudu. Příslušný soudce po vyslechnutí podezřelého do 24 hodin rozhoduje. „V těchto věcech se pak obecně rozhoduje trestním příkazem, kterým nelze uložit trest odnětí svobody nepodmíněně,“ popsal Michal Tománek, předseda senátu a mluvčí Okresního soudu v Uherském Hradišti.
Trestním příkazem tam skončilo všech čtrnáct ze šestnácti pravomocně skončených případů převaděčství, zbylé dva aktuální soudci právě řeší. „V ostatních byl uložen trest vyhoštění v délce pěti let z území České republiky a případně trest propadnutí věci,“ doplnil Tománek. Upřesnil, že policisté nejčastěji zabaví pašerákům mobilní telefony či peníze, které měly být odměnou za převaděčství.
Soudy i jednotliví soudci posuzují případy různě. Okresní soud ve Vsetíně letos řešil deset případů převaděčů a v polovině z nich rozhodl o nepodmíněném trestu. „Ve čtyřech případech to byl trest na šest měsíců ve vězení, v jednom sedm měsíců,“ řekl místopředseda Okresního soudu ve Vsetíně pro věci trestní Aleš Matura.
Soudci jako vedlejší trest v osmi případech volili vyhoštění z Česka v rozmezí od tří do pěti let. V několika případech také převaděčům zabavili mobily či peníze.
Nepodmíněný trest hrozil převaděči i v jednom z nejkřiklavějších případů. Krajský soud v Brně na začátku listopadu rozhodoval o trestu pro cizince, který převážel 29 migrantů. „Jednání bylo neveřejné, výsledek ještě nebyl doručen všem účastníkům,“ sdělila zástupkyně mluvčí Martina Vavříková.
Muži hrozilo za obecné ohrožení i organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice až patnáct let vězení. „Za úplatu převážel Syřany přes hranice se Slovenskem v dodávce, v nelidských a ponižujících podmínkách,“ informoval policejní mluvčí Petr Vala.
Hodonínský okresní soud letos rozhodoval o vině pro více než čtyřicítku pašeráků, stejně jako jinde tam nezaznamenali opakované případy převaděčství. Usvědčení pachatelé se tak do Česka nejspíš nevracejí.
Trestní řízení komplikuje řada faktorů. Někdy je znesnadňuje už prvotní dokazování. „Jedná se o složitou záležitost, jelikož samotní migranti a převaděč jsou před jízdou poučeni, co mají vypovídat,“ uvedl Urban.
Podle Matury ze vsetínského soudu však policie většinou podezřelé zadrží přímo při páchání trestného činu, a tak jsou k dispozici svědci i fotodokumentace. „Problém je spíše při jednání (vazebních zasedáních a hlavních líčeních), protože se vesměs jedná o cizince. Je pro ně třeba v šibeničních lhůtách zajistit tlumočníky. S ruštinou nebývá až takový problém, ale s gruzínštinou už třeba ano,“ vysvětlil.
Policisté také přesně mapují, z jakých zemí převaděči pocházejí. „V 51 případech to byli Ukrajinci, v 38 Syřané, dalších 14 pocházelo z Gruzie,“ sdělil Urban. Mezi pašeráky figurují také Turci, Němci a v jednotkách případů i Češi, Slováci či Palestinci.
Jak už Seznam Zprávy informovaly dříve, mezi převaděči převažují mladší muži mezi dvaceti a čtyřiceti lety. Za převážení běženců si nelegálně účtují vyšší desítky tisíc korun.
Česko letos zažívá rekordní uprchlickou vlnu z Blízkého východu. Víc než 90 procent běženců pochází ze Sýrie, kterou zmítá občanská válka.
Jen v Jihomoravském kraji policisté odhalili při kontrolách 5 300 běženců, kteří nelegálně přecházeli hranice. „V současné době je zaznamenán mírný pokles, nicméně se nedá predikovat, zda se jedná o přechodný, či trvalý jev,“ dodal Urban. Podle zkušeností z minulých let v tom hraje roli i zimní počasí.
