Článek
Diplomat a bezpečnostní expert Tomáš Pojar od začátku letošního roku zastává novou vládní funkci poradce pro národní bezpečnost. Vedle války na Ukrajině mu do agendy od minulého víkendu přibyl konflikt v Izraeli a v Pásmu Gazy.
„Ruský režim několikrát přijal delegace Hamásu, ale jestli o tom (o teroristických útocích na Izrael, pozn. red.) také věděl, nevím. Nedivil bych se. Budou se snažit odtrhnout pozornost od Ukrajiny a směřovat ji k Blízkému východu. Je možné, že se Rusko bude snažit opět šířit paniku a případně přispět k tomu, aby vznikla další migrační vlna, která by Západ oslabovala,“ říká Pojar v rozhovoru.
Sám v letech 2010 až 2014 působil jako velvyslanec v Izraeli. V současné době také zastává pozici tzv. šerpy, tedy hlavního vyjednavače premiéra Petra Fialy (ODS) pro EU. Předpokládá, že situací v Izraeli se bude zabývat unijní summit koncem října. „My budeme říkat v Bruselu stále to samé: že se terorismus má nazývat terorismem a nemá se opisovat jinými jmény. Že máme zamezit tomu, abychom podporovali teroristické organizace, byť nepřímo, a to zejména finančně,“ říká také Pojar.
Naopak Izraeli je Česko podle něj připraveno pomoci. Poptávka v Izraeli je například po neprůstřelných vestách.
Izrael je na pokraji pozemní operace v Gaze. Jaký vývoj situace očekáváte?
Izrael bude ještě nějakou dobu Gazu bombardovat. K nějaké formě pozemní operace zřejmě dojde, ale jak bude rozsáhlá - jestli bude po celém území, nebo jen na některých místech -, neumím v tuto chvíli odhadnout.
Jak se může vyvíjet situace rukojmích? Podniknou Izraelci záchranné operace?
Myslím si a doufám, že některé rukojmí se dříve či později podaří dostat ven, ale ne všechny.
Ovlivňuje situaci, že mezi rukojmími jsou občané jiných států, zejména Spojených států? Dá se čekat, že by Američané mohli vojensky intervenovat a mohlo by to být spouštěčem, že by se přidali i jiní hráči na druhé straně?
Může se stát, že si Spojené státy vyhodnotí, že podniknou nějakou operaci na vysvobození svých rukojmí. Není to ale něco, co bych automaticky očekával. Myslím, že dynamiku konfliktu by to nezměnilo vůbec, protože by se jednalo ze strany Američanů o jednorázovou akci, velmi lokalizovanou, která by byla koordinovaná s Izraelci, ale neměla by dopad na celkové bojiště.
Jaká je česká pozice k izraelské odvetě?
Izrael má právo se bránit a je potřeba maximálně zlikvidovat terorismus. Čím méně se ho podaří zlikvidovat, tím větší bude utrpení v budoucnosti.
Bianco šek pro Izrael?
Je to ze strany české vlády bianco šek pro Izrael jakožto skalních podporovatelů? I ze strany spojenců Izraele včetně USA zároveň zaznívají výzvy k ohledu na civilisty, například vytvoření koridoru. Z Prahy také?
Není to bianco šek. Izrael ale nikdy cíleně neútočil na civilisty, na rozdíl od palestinských teroristických organizací i některých států světa. Izrael primárně útočí na vojenské cíle a na to má plné právo. Že teroristické organizace vojenské cíle záměrně schovávají mezi civilní obyvatelstvo, je jiná věc. Za to však Izrael zodpovědný není. Je potřeba zničit vojenské cíle teroristů, jinak bude obyvatelstvo terorizováno i v budoucnosti.
Jste zároveň hlavním vyjednavačem premiéra Fialy pro jednání na nejvyšší úrovni v EU. Za dva týdny bude summit Evropské unie. S jakou pozicí tam pojede premiér Fiala v této věci?
Podle všeho nebude možné, aby se tomu lídři v Bruselu vyhnuli. My budeme říkat stále to samé: že se terorismus má nazývat terorismem a nemá se opisovat jinými jmény. Že máme zamezit tomu, abychom podporovali teroristické organizace, byť nepřímo, a to zejména finančně. Že má Hamás odpovědnost za to, co se děje, a za vládu v Gaze a my nemáme teroristickým organizacím napomáhat vládnout.
V EU je tématem finanční podpora Palestincům, která je velmi významná. Jaký je český postoj – má pokračovat, nebo ne?
Předpokládám, že o tom budeme jednat v Bruselu. Debata navíc probíhá v jednotlivých zemích, a to i o bilaterálním financování. Česká republika v zásadě v Gaze nic nefinancuje, na rozdíl od jiných zemí. Tam bude debata, například ve Švédsku či v Německu, doufám, velmi hluboká. Tyto země mají důvod zpytovat své svědomí, respektive přehodnocovat své programy.
Jsem přesvědčený o tom, že musíme udělat důkladnou revizi toho, co na místě financujeme. Máme rozlišovat mezi humanitární pomocí, dlouhodobou rozvojovou pomocí a chronickou humanitární pomocí. A máme rozlišovat mezi Gazou a Západním břehem.
Každý, kdo má srdce na pravém místě, musí vidět těžký život lidí v Gaze, kteří jsou ve složité situaci a žijí ve špatných podmínkách. Proč podporu civilistům brát? Trpí i nedořešeným mírovým procesem.
Protože to je zodpovědnost Hamásu. Obyvatelé Gazy si Hamás zvolili a má tam stále velkou popularitu. Jsem hluboce přesvědčený o tom, že západní svět platí vládu v Gaze a fungování jejich administrativy, čímž umožňuje Hamásu, aby platil budování své teroristické infrastruktury. Hamás má být zodpovědný vůči všem lidem, kteří tam žijí, za fungování tamní administrativy a my nemáme platit část jejich administrativy, aby veškeré ostatní zdroje, které Hamás získá, mohl věnovat teroru.
Írán o útoku musel vědět
Když se na to podíváme geopoliticky, je to, co vidíme v Izraeli a v Gaze, otevření nové fronty jednoho a toho samého konfliktu, který už hoří na Ukrajině? Rusko je spojencem Íránu, který Hamás udržuje při životě.
Zatím jen do určité míry. A bude záležet na tom, jestli přijde pokyn z Teheránu, aby Hizballáh (libanonská politická organizace, jejíž vojenské křídlo EU považuje za teroristickou organizaci - pozn. red.) zaútočil na Izrael ze severu. Pokud tento pokyn přijde, tak se to tomu popisu přiblíží, pokud ne, tak to zůstane spíš lokální záležitostí. A o tom, jestli Hizballáh vstoupí do války, rozhodne ajatolláh Chameneí (nejvyšší duchovní vůdce Íránu - pozn. red.), on dá ten příkaz.
Rozhodoval i o útocích na Izrael z minulého víkendu?
To možná ne. Ale jsem přesvědčen, že o tom Íránci věděli.
Tomáš Pojar (49)
Diplomat a bezpečnostní expert.
Po volbách v roce 2021 se stal externím poradcem premiéra Petra Fialy pro bezpečnost a zahraniční věci. Po ruské invazi na Ukrajinu ale nastoupil na Úřad vlády nastálo. Je také takzvaným šerpou, tedy prvním vyjednavačem a pravou rukou předsedy vlády v unijních záležitostech.
Od 1. ledna 2023 se stal vládním poradcem pro národní bezpečnost. Jde o funkci, kterou Česko za Fialovy vlády zavedlo po vzoru USA, Izraele či Německa. Je jmenovaný vládou.
Do státních služeb se Pojar loni vrátil po osmi letech. V mezidobí působil jako prorektor Vysoké školy CEVRO, která je blízká ODS. Řídil zahraniční vztahy této instituce. Zároveň se stal konzultantem v bezpečnostních záležitostech. Podílel se například na převzetí americké společnosti Colt Českou zbrojovkou. „V den ruské invaze jsem se dohodl s premiérem, že nastoupím na plný úvazek. Během měsíce jsem se vyvázal ze všech ostatních závazků a poradenskou živnost jsem přerušil k poslednímu březnu minulého roku,“ řekl Pojar Seznam Zprávám.
Má nejvyšší možnou prověrku na stupeň „Přísně tajné“ a NATO Cosmic Secret Atomal.
V minulosti byl velvyslancem v Izraeli či prvním náměstkem ministra zahraničí, v té době Karla Schwarzenberga (TOP 09), například vedl vyjednávání s USA o umístění amerického protiraketového radaru v Brdech. V letech 1997–2005 byl výkonným ředitelem humanitární organizace Člověk v tísni. Dříve byl členem ODS, od roku 2011 je nestraník.
Je ženatý a má tři děti. Jeho otcem je Miloš Pojar, historik a první porevoluční československý velvyslanec v Izraeli.
Jsou o tom nějaké důkazy? Americký ministr zahraničí Antony Blinken říkal, že důkazy o přímém zapojení chybí.
Akce se účastnil i palestinský Islámský džihád, který je přímou odnoží teheránského režimu. Do Teheránu často jezdí delegace Hamásu a příslušníci Hamásu jsou cvičení v Íránu a také Hizballáhem v Libanonu. Íránský režim Hamás systematicky vyzbrojuje. Musel o tom vědět.
A ruský režim? Tam je ta spojitost známá – například kvůli dodávkám íránských bojových dronů Rusům, kteří je používají na Ukrajině.
Ruský režim několikrát přijal delegace Hamásu, ale jestli o tom také věděl, nevím. Nedivil bych se. Kreml se každopádně bude snažit tuto situaci využít ve svůj prospěch. Bude se snažit odtrhnout pozornost od Ukrajiny a směřovat ji k Blízkému východu. A využít příležitosti, aby Západ už tolik nepodporoval Ukrajinu. Je možné, že se bude snažit opět šířit paniku a případně přispět k tomu, aby vznikla další migrační vlna, která by Západ oslabovala. Bude dělat to, co dosud, ale využije k tomuto tuto příležitost.
Co má dělat Česko – a Západ –, aby tomu nepodlehly?
Má podporovat Ukrajinu a Izrael jako dosud. Musíme stát pevně na nohou a s rozvahou hájit západní, svobodný a bohatý svět.
Poptávka po neprůstřelných vestách
Může tento konflikt vzhledem ke geopolitickému propletenci změnit postoj Izraele k válce na Ukrajině a přiklonit jej ve větší míře na stranu Kyjeva?
Určitě může. Zejména pokud vyjde najevo přímé ruské zapojení. Ale Izraelci si jistě všimnou i ruské snahy o zneužití situace ve svůj prospěch.
Bude česká vláda pomáhat Izraeli během této války nějakými speciálními dodávkami?
V Izraeli byla například poptávka po neprůstřelných vestách, takže se může stát, že tam dodávka z České republiky půjde. V tuto chvíli však nemám informaci, že by nějaká byla v běhu. Monitorujeme, co Izraelci potřebují. Izrael je bohatá a funkční země a bude si po nějaký čas schopná pomoct sama. Jsme připravení, ale musíme počkat na výzvu ze strany Izraele. Nechceme dělat žádné hurá akce a plýtvat penězi.
Premiér Fiala po teroristických útocích prosazuje stěhování ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Je to gesto, nebo to opravdu chce premiér a vy jako jeho poradce, který má k tématu blízko, prosadit?
Premiér o tom chtěl začít vést seriózní diskuzi. Ve Sněmovně pak prošla rezoluce, kde 162 přítomných poslanců jednomyslně odhlasovalo, že k tomu přesunu má dojít ve vhodnou chvíli. Teď je podle mého názoru potřeba vést diskuzi, kdy nastane vhodná doba. A podle toho se s chladnou hlavou, racionálně rozhodnout, nikoli jen s ohledem na česko-izraelské vztahy, ale i s ohledem na širší souvislosti.
Ta vhodná doba má nastat za této vlády? Je to něco, co budete chtít nechat za svou vládou?
Já bych byl rád, kdyby nastala, ale nevím, jestli nastane. Premiér dlouhodobě říká, že by mělo být naše velvyslanectví v Jeruzalémě, je v tom velmi konzistentní. Já jsem přesvědčen o tom, že každá svobodná suverénní země si může vybrat své vlastní hlavní město, na svém vlastním území, a západní Jeruzalém, kde by ta ambasáda byla, je nezpochybnitelné izraelské území.
Palestinské velvyslanectví v Česku zůstává
Jak by to mělo proběhnout prakticky? Hledá se nové místo, či by se rozšířily prostory stávající detašované kanceláře ambasády v Tel Avivu?
V případě, že se vláda rozhodne tento krok udělat, kanceláře, které máme v Jeruzalémě, by se staly ambasádou. Jak by to bylo řešeno dlouhodobě, to by byla druhá věc. Muselo by to řešit Ministerstvo zahraničních věcí dle svých potřeb a finančních možností. Prakticky to znamená odmontovat čtyři šroubky z cedulky v Tel Avivu a tyto čtyři šroubky s cedulkou našroubovat v Jeruzalémě.
Je to tak důležité téma, že by to mohlo vést k politickému rozkolu?
Toto nepovede k rozpadu koalice. Ať se o tom lídři stran pobaví, je to politické rozhodnutí a určitě dojdou k nějakému řešení. Tato vláda funguje velmi konsenzuálně a očekávám, že tak bude postupovat i nadále.
V Praze naopak funguje jako pozůstatek komunistické éry palestinské zastoupení na úrovni velvyslanectví, což v západních zemích není běžné. V roce 2014 tam došlo k výbuchu a zároveň se tam našly zbraně. Není v současné situaci – očekávání dlouhodobé války a české podpory Izraeli, a když i ministr Lipavský mluví o tom, že může podpora Izraeli přinášet reakce jeho nepřátel vůči Česku – toto zastoupení bezpečnostní riziko?
My chceme mít zastoupení v Ramalláhu a Palestinci mají zastoupení tady. Tak to je a já myslím, že na tom není potřeba v danou chvíli nic měnit. Pokud by v Ramalláhu začal vládnout Hamás nebo jiná teroristická organizace, bude samozřejmě ambasáda okamžitě zavřená, ale zároveň dojde ke zrušení naší ambasády na palestinských územích. V tuto chvíli je ambasáda pod kontrolou Palestinské samosprávy a my tam máme zastoupení pod kontrolou českého státu.
Bezpečnostní riziko to není?
Doteď to bylo bezpečnostní riziko pouze pro palestinské zaměstnance jejich ambasády, a to je jejich volba (při výbuchu bomby na ambasádě v roce 2014 zemřel při neopatrné manipulaci s výbušninou tehdejší palestinský vyslanec - pozn. red).