Článek
Není běžné, aby ten, kdo způsobí statisícové škody, mohl pro svého zaměstnavatele dále pracovat. V případě Luďka Eichlera - pravomocně odsouzeného manažera Správy železnic - to však právě takto je.
Státní organizace ho nadále zaměstnává, přestože Eichler nese i podle pravomocného rozhodnutí soudu spoluvinu za to, že se na ředitelství nebývale utrácelo za pohoštění a reprezentaci.
Jak Seznam Zprávy ověřily, Eichler po loňském výroku soudu změnil pracovní místo. Teď ve Správě železnic působí coby odborný poradce pod náměstkem pro provozuschopnost dráhy Karlem Švejdou.
Jako poradce má vlastní kancelář - už ne přímo v centrále, ale v druhém patře hotelu Abito v pražské Michli, kde sídlí železniční hasiči. A podle svědectví spolupracovníků jezdí do zaměstnání služebním superbem. „Bývá tady pravidelně, ale dnes tu není,“ uvedl při návštěvě redaktora jeden z kolegů.
Sám Eichler se k věci nehodlá vyjadřovat. „Já nevím, co bych vám měl vysvětlovat,“ říká dlouholetý státní zaměstnanec, který v minulosti mimo jiné pracoval u policie a také řídil inspekci tajné služby BIS. „Jestli někde pracuju, nebo nepracuju, o tom se spolu bavit nebudeme,“ uvedl do telefonu a poté se rozloučil. Ještě však stačil vyslovit názor, že „žádná škoda nevznikla“.
Šéf Správy železnic Jiří Svoboda po boku současného ministra dopravy Martina Kupky (ODS). Svoboda podnik řídí od března 2018, kdy vystřídal Pavla Surého. Krátce po nástupu se v jeho aparátu začalo nebývale utrácet za občerstvení a další zboží.
Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda, jemuž v čase páchání trestné činnosti Eichler řídil kancelář, pokračující angažmá odsouzeného vysvětlil. A to tak, že ještě čeká na definitivní výrok ze strany Nejvyššího soudu, kam se Luděk Eichler obrátil s dovoláním, když odvolací Městský soud v Praze loni v dubnu ještě zpřísnil původní verdikt obvodního soudu.
„Ale musím se na to přeptat našich právníků. Nechám si to ozřejmit a potom se vám ozvu,“ slíbil na konci minulého týdne nejvyšší šéf státní organizace, která spravuje koleje a nádraží po celé republice. Informace o Eichlerově kanceláři v michelském hotelu Abito a služebnímu superbu Jiří Svoboda nijak nerozporoval.
Poté však ani přes urgence telefon už nebral a na žádnou z otázek ohledně Eichlera doposud neodpověděl.
Paragonů bylo poměrně dost
Soudem potvrzené podvody s výdaji na občerstvení a reprezentaci se na ředitelství Správy železnic odehrávaly ve druhé polovině roku 2018 a na začátku roku 2019.
Jak vyplývá z rozsudků, které si Seznam Zprávy vyžádaly na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, poškozování podniku začalo nedlouho poté, co Luděk Eichler v květnu 2018 přestoupil z postu ředitele drážních hasičů ke generálnímu řediteli Svobodovi na nově vytvořený post šéfa jeho kanceláře.
Spolu s Luďkem Eichlerem tam také pracovaly dvě asistentky - Lucie Steiniger a Michaela Štěpánková. Právě ony se podle soudu nezákonností dopouštěly v prvním sledu. Ostatně byly za to odsouzeny ještě před Eichlerem. On pak až poté - za to, že je řádně „nehlídal“.
Luděk Eichler, jak sám vypověděl, schvaloval nákupy různého druhů pohoštění, nápojů, květin, později prý přibyly i propagační předměty, diáře či plnicí pera. Obě jmenované ženy za ním chodily s paragony vystavenými v nejrůznějších pražských obchodech (vesměs stále stejných), šéf ředitelovy kanceláře jim papíry podepisoval a asistentkám pak deklarované výdaje v hotovosti proplatili v pokladně.
„Paragonů bylo poměrně dost, asistentky mu je nosily k podpisu ze začátku 3× týdně, později i častěji, čemuž se obžalovaný divil,“ reprodukoval Městský soud v Praze Eichlerovu výpověď.
Eichler soudu řekl, že si nákupy vysvětloval vysokou frekvencí návštěv u generálního ředitele Svobody i častými poradami vedení. Tudíž se prý příliš nezajímal o účel a opodstatněnost těchto nákupů. Na svou obhajobu také uvedl, že jej nikdo po nástupu do funkce neproškolil, jak má postupovat, dostal pouze jmenovací dekret.
Desítky tisíc za jeden den
Odvolací soud ale neuvěřil, že Luděk Eichler o podvodném jednání nevěděl. Upozornil, že obě ženy si nechaly schvalovat nákupy, které činily v průměru kolem 200 tisíc měsíčně.
Kupříkladu 13. srpna 2018 podepsal Eichler celkem 14 formulářů „Nákup za hotové“, a to v souhrnu za několik desítek tisíc korun, přičemž vždy se jednalo o stejné dodavatele. To samé se odehrálo následující den, kdy parafoval čtyři formuláře za 40 tisíc korun. 18. září šlo o pět formulářů a celkové výdaje 30 tisíc.
Navíc se ukázalo, že zdaleka nešlo jen o účtenky za občerstvení, ale že Eichler schvaloval i nákupy dárkových poukázek do různých drogerií, parfumerií, obchodů s oblečením, se sportovním zboží či dokonce s nábytkem.
I proto se odvolací Městský soud v Praze neztotožnil s původním verdiktem Obvodního soudu pro Prahu 1, že by šlo „jen“ o hrubou nedbalost. Eichlerovo konání označil za porušení povinností při správě cizího majetku ve formě nepřímého úmyslu.
Za vzniklou škodu, která byla vyčíslena na 1,67 milionu korun, Luděk Eichler také dostal pokutu 450 tisíc korun. A zároveň mu byla na dva roky zakázána činnost ve vedoucích pozicích ve státních firmách a organizacích, kde by rozhodoval o penězích. Proto také loni v dubnu skončil v roli šéfa drážních hasičů (kde v mezičase opět působil) a stal se poradcem.
Jako polehčující okolnost vzal soud v potaz, že Luděk Eichler předtím nebyl trestán.
Dva miliony ve skříni
Když Luděk Eichler nyní říká, že „žádná škoda nevznikla“, má zjevně na mysli zdánlivý happy end tohoto případu.
24. dubna 2019 - za situace, kdy ve státní železniční firmě už několik týdnů běželo interní vyšetřování a bylo i podáno trestní oznámení - se totiž během schůzky s asistentkami a jejich advokáty podařilo k překvapení mnohých najít přes dva miliony v hotovosti. I to lze vyčíst ze svědeckých výpovědí hlavních aktérů.
Plyne z nich, že asistentka Steiniger tehdy řekla, že se „v podstatě nic nestalo“, že po celou dobu peníze ukládala stranou do šuplíku a že to může dokázat.
A potom podle zaznamenaných svědectví přítomné zavedla do Eichlerovy kanceláře, kde odemkla kontejner v jeho skříni naplněný bankovkami. Byly ihned přepočítány a odneseny do pokladny.
Teze o tom, že žádná škoda fakticky nevznikla, se dodnes drží i generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda. „S tou škodou to bylo trochu jinak, ale to nebudu po telefonu pitvat,“ řekl, když byl ještě ochoten se s redaktorem Seznam Zpráv o věci bavit.
Takto svědčil u soudu generální ředitel Jiří Svoboda. V anonymizovaném rozsudku je věta, kdy Luďka Eichlera označuje za „dlouholetého až rodinného přítele“.
Dlouholetý, až rodinný přítel
Než se ředitel Správy železnic pro Seznam Zprávy odmlčel, chtěla redakce vysvětlení, proč byly obě asistentky i bez soudu po zjištění podvodů okamžitě postaveny mimo službu a poté propuštěny, a u Luďka Eichlera ani pravomocný rozsudek důvodem k vyhazovu není.
Jiří Svoboda to vysvětlil mimo jiné tím, jak je Luděk Eichler pro Správu železnic coby „poradce pro záležitosti hasičské techniky“ cenný, na pracovním trhu se prý nedostává vhodných odborníků. „Tím, že máme trakční vedení, vysoké napětí, tak ‚státňáci‘ (míní hasičský záchranný sbor spadající pod Ministerstvo vnitra - pozn.r ed.) k nám nepřijdou pomoci, když se na trati něco stane,“ vylíčil, kde vidí Eichlerovu nepostradatelnost.
Generální ředitel Jiří Svoboda však také Luďka Eichlera při svědecké výpovědi před soudem označil „za dlouholetého až rodinného přítele“. Lze to vyčíst z prvoinstančního rozsudku na straně 51.
Další slovo k případu by měl teď říct Nejvyšší soud, kam podal Luděk Eichler už zmíněné dovolání. Jak uvedla mluvčí soudu Gabriela Tomíčková, „v současné době se připravuje vyhotovení rozhodnutí“.
