Podle vakcinologů dělá stát tajnosti o úmrtích po očkování. Skončí to?

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zhruba čtrnáct dní dělí dvě události, které mohou vyvolávat otázky ohledně bezpečnosti vakcín.

1) Tou první je nedávné rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví vyplatit poprvé v historii odškodné za smrt dítěte po očkování.

2) Druhou událostí je situace, kdy Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) před pár dny pozastavil vakcínu Prevenar 20 kvůli prověření šarže, a to kvůli úmrtí dítěte krátce po očkování.

Jak je patrné z dat, která Seznam Zprávy nyní získaly, jde o naprosto ojedinělé případy. Tato data ovšem nejsou veřejně dostupná. A ani vakcinologové a lékaři je jednoduše nezjistí.

Je ale patrné, že stát začíná měnit způsob, jakým veřejnost informuje o případech úmrtí krátce po očkování, jež prověřuje. A snaží se o větší transparentnost. Je také zřejmé, že je připraven, vzít si za tato úmrtí zodpovědnost. A to v okamžiku, kdy se prokáže jistá míra pravděpodobné souvislosti mezi smrtí a očkováním.

Změnu v komunikaci státu dokládá lékařka Ilona Hülleová. Je pediatričkou skoro třicet let. Kromě toho zastupuje sdružení dvou tisíc dětských lékařů v Česku.

Nikdy ve své praxi nezažila vážnější reakce po očkování. Maximálně horečky nebo křeče. Když před pár dny lékový ústav pozastavil vakcínu Prevenar 20, kterou se očkuje v Česku proti pneumokokům, dozvěděla se, že to je kvůli prověřování úmrtí dítěte. A také, jaké komplikace u něj nastaly a za jak dlouho.

„Tentokrát jsme dostali informaci rychle. Čekám, jak dopadnou šetření a že nás SÚKL bude informovat,“ říká Hülleová.

Podobné informace dřív neměla. Přitom jsou pro ni důležité. Třeba kvůli dotazům rodičů.

Když před dvěma lety, kdy SÚKL pozastavil vakcíny Infanrix a Prevenar 13, kterými se očkuje ročně 100 tisíc a 70 tisíc dětí, skutečný důvod nevěděla. Lékaři jen dostali informaci, že se prověřuje jakost vakcíny. Až později na svých stránkách ústav uvedl, že jde o závažné nežádoucí účinky u jedné osoby. O tom, že důvodem je prověřování úmrtí dítěte –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Anežky L., Hülleová nevěděla.

Na případ upozornily v listopadu Seznam Zprávy. Před třemi týdny pak Ministerstvo zdravotnictví poprvé v historii uznalo možnou souvislost mezi smrtí Anežky a očkováním. Místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula uvedl, že jde o zcela raritní případ.

Informace o smrti Anežky se lékaři dozvěděli zatím pouze z médií. „Tento případ mě šokoval. Nedostali jsme ještě žádné informace a já čekám, že je dostaneme. Myslím si, že by je mělo poslat ministerstvo nebo SÚKL. Podle mého názoru jde o zcela ojedinělý případ. Zároveň, všichni víme, že taková událost může ve zcela výjimečných případech nastat,“ říká Hülleová.

Také Česká vakcinologická společnost změnila taktiku. Zatímco v případu Anežky L., nezveřejnila nic, přestože jako jediná měla informace, nyní dali vakcinologové zprávu o pozastavení vakcíny Prevenar 20 na svůj web hned. I s podrobnějším popisem, jaké komplikace u dítěte nastaly a za jak dlouho.

Jenže už za pár hodin podrobnější popis z webu zmizel.

„Přišla pak druhá informace ze SÚKL, že by to mělo být v rozsahu jejich tiskové zprávy a že ne všechny informace byly v tuhle chvíli v uvozovkách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ připraveny ke zveřejnění. Tak jsem to radši smazal,“ říká šéf vakcinologů Roman Chlíbek a postup SÚKL se mu nelíbí.

„Za mě kolem toho dělá SÚKL zbytečné tajnosti, které všichni víme, že nakonec k ničemu nevedou a naopak podrývají otevřenost. Žádné velké podrobnosti tam nebyly, ale bylo tam to podstatné,“ říká Chlíbek. Pokud stát řekne, že pozastavuje vakcíny kvůli závažné reakci, logicky se každý zeptá, co to bylo za reakci.

Lékaři potřebují podle Chlíbka co nejdříve vědět, jak rychle taková reakce nastala. „Když se lékaři dozvědí, že potíže začaly až dva dny od očkování, tak je to pro ně do jisté míry trošku uklidňující informace. Protože po těchto vakcínách, pokud něco nastává, tak je to poměrně hned,“ říká Chlíbek.

Proto také dala Česká vakcinologická společnost tuto informaci i na svůj web, aby co nejrychleji „zasáhla“ co nejvíce lékařů. „Já si myslím, že říct, že po očkování byla nahlášena závažná nežádoucí reakce a neříct jaká, je prostě málo. A teď vám neřeknu, jaká reakce to byla, protože jste novinářka a nechci jít proti SÚKL,“ dodal Chlíbek.

Chlíbek nicméně po případu Anežky L. vnímá posun v komunikaci SÚKL, i „své“ České vakcinologické společnosti. Tentokrát i laická veřejnost přece jen dostala základní informaci a vakcinologové ji přesdíleli. Byť „osekanou“. Přesto by si Chlíbek přál otevřenější komunikaci.

A to také při zveřejňování dat.

To je ostatně kapitola sama pro sebe. Když totiž odborníci tvrdí, že případy úmrtí, které nastanou krátce po očkování, jsou raritní a chceme vědět jak moc, konkrétní čísla nelze dohledat.

Na dotaz reportérky Seznam Zpráv, jestli by Roman Chlíbek věděl, ke kolika úmrtím došlo v časové souvislosti s očkováním například v roce 2022, kdy došlo ke smrti Anežky L., nebo zda by věděl, kde data najít, odpověděl Chlíbek, že v ročence SÚKL.

Jenže v ročence takové informace nejsou, respektive úmrtí jsou schovaná pod všemi hlášenými závažnými nežádoucími účinky. Pokud by to v ročence SÚKL uváděl, Chlíbek by věděl, že šlo o čtyři hlášená úmrtí. Ani v jednom se neprokázala příčinná souvislost s očkováním, stejně jako v případě Anežky L. Když se její rodina snažila dopátrat, jak se případ jejich dcery propsal do dat, nezjistila nic.

SÚKL se hájí tím, že přestal informace zveřejňovat, protože se u těchto případů nikdy neprokázala příčinná souvislost mezi smrtí a očkováním. „SÚKL v minulosti hlášená podezření na nežádoucí účinek s uvedeným úmrtím ve zpravodaji uváděl, následně však od zveřejňování těchto dat upustil, neboť na základě jediného konkrétního případu není možné až na naprosté výjimky stanovit příčinnou souvislost mezi reakcí a léčivým přípravkem. V konkrétních případech je možné stanovit pouze určitou míru pravděpodobnosti kauzality,“ uvedl pro Seznam Zprávy Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Na dotaz, kdy přesně se zveřejňováním SÚKL přestal, ústav neodpověděl. Ve své další odpovědi však zmiňuje své obavy z paniky. „Zda informovat, je zvažováno optikou následků, neboť zveřejnění může způsobit neodůvodněnou paniku s dalekosáhlými následky pro systém očkování,“ píše dále SÚKL.

Podle Chlíbka to však není dostatečný argument, data jsou pro odborníky důležitá. „SÚKL by to měl zveřejňovat. My se díváme do těchto ročenek a z nich čerpáme. Za mě by měly být takové případy propsány jako podezření, nedovedu si představit nic závažnějšího než úmrtí. Tato data si také vyžádáme,“ řekl Chlíbek.

Podle něj by takové případy jako Anežky L., měly být popsány formou kazuistiky, aby se s nimi lékaři mohli seznámit. S čímž souhlasí i Hülleová. Kdo se ale této iniciativy chopí, není jasné.

Také ředitel Ústavu pro informace ve zdravotnictví Ladislav Dušek si myslí, že data by měl SÚKL do ročenek uvádět. „SÚKL by měl tato data sbírat a zveřejňovat. My tato data nemáme,“ řekl Dušek.

Dřívější komunikaci SÚKL kritizuje i současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „Ta komunikace za předchozího vedení paní ředitelky Storové z mého pohledu byla velmi nešťastná. Byl to jeden z důvodů, proč se vypisovalo výběrové řízení na vedení SÚKL. A ta komunikace teď, když je ředitelem pan Boráň, se dramaticky zlepšuje a dramaticky se zlepšuje pozice SÚKL,“ říká Válek.

Tomáš Boráň nastoupil do vedení ústavu loni v květnu. Podle vyjádření SÚKL „je jeho záměrem, aby Ústav komunikoval s veřejností i odborníky transparentně“. Na výtku vakcinologů SÚKL pak reaguje následovně: „Ohledně komunikace k nežádoucím účinkům vakcín se rádi domluvíme se zástupci České vakcinologické společnosti a dalších odborných společností, se kterými ředitel SÚKL také plánuje pravidelná jednání.“

Když redakce Seznam Zpráv během podzimu loňského roku, kdy popisovala případ Anežky L., opakovaně žádala SÚKL o data, kolik takových případů v Česku máme, nedostala je. Získala je až podle zákona 106 o svobodném přístupu k informacím. SÚKL se také opakovaně bránil, že v případu Anežky L.informoval transparentně.

I sběr dat o hlášených nežádoucích účincích má v Česku své slabé místo. Státní ústav pro kontrolu léčiv je do velké míry závislý na hlášeních, která dostává od lékařů a veřejnosti. Jenže tam podle řády odborníků pokulháváme. Dle informací SÚKL, obdobně jako ve světě, je hlášeno jen přibližně jedno procento všech závažných nežádoucích účinků léčiv.

Data, která pak máme k dispozici, jsou tímto faktem poznamenaná. A to také může nahrávat spekulacím a domněnkám. A přitom platí, že pokud sledujeme hlášení nežádoucích účinků například u hexavakcín, je třeba zohlednit, že jde o vakcínu, kterou se očkuje ročně 100 tisíc dětí, až čtyřmi dávkami. Tedy může jít o 400 tisíc aplikací ročně. Logicky pak tento druh vakcín vykazuje vyšší počty hlášení než méně aplikovaný druh vakcín. A to je také důvod, proč u tak hojně užívaného očkování může podle lékařů dojít k časové souvislosti s úmrtím.

Odborníci se shodují, že při sdílení informací by stát měl postupovat obezřetně, nicméně transparentně. A zdůraznit, že počty úmrtí znamenají podezření, která se dále šetří a k čemu došlo. A ve chvíli, kdy se prošetří, zveřejnit výsledek.

„Já někde SÚKL chápu, není cílem budit paniku, aby se přestaly děti očkovat. S touto otázkou je potřeba pracovat velmi opatrně. Na druhou stranu, myslím, že je lepší otevřená komunikace. Protože jinak se ve společnosti může začít šuškat, že to nebyla jenom Anežka, ale že to bylo dalších 10 dětí. SÚKL by měl data zveřejnit ve svých ročenkách, aby byla dostupná,“ říká bývalá ředitelka SÚKL Kateřina Podrazilová.

Dokázat, že očkování způsobilo smrt, je velice obtížné, málokdy možné. Nejen u nás, ale i ve světě. Právě proto státy zavádějí v legislativě institut „pravděpodobné příčinné souvislosti“, podle které pak vyplácejí odškodné. V Česku je případ Anežky L. prvním v historii. O dalším odškodnění nedávno rozhodl soud, tentokrát šlo o následky po očkování covid-19.

V případě Anežky L., jak už bylo řečeno, příčinnou souvislost SÚKL nenašel. „My bychom vždycky měli být na straně pacientů. V řadě situací přímý důkaz příčinné souvislosti není, ale souvislost se zcela vyloučit nedá. A je-li to takováto situace, tak stát by se měl chovat daleko víc lidsky,“ řekl k případu odškodnění rodiny Anežky L. ministr Válek.

Antivax hnutí, které odmítá očkování a z jehož působení mají odborníci obavy, nabralo na síle s rozšířením sociálních sítí, hlavně pak kolem roku 2010. Jejich aktivita v Česku podle odborníků později slábla.

Poslední události v USA, kdy Trumpův ministr zdravotnictví Robert Kennedy několik let šířil dezinformace proti očkování, nenechávají odborníky v klidu a obávají se, že to ve Spojených státech může vést k epidemii spalniček.

Celosvětově případů spalniček přibývá. V roce 2023 jich meziročně zdravotníci zaznamenali o pětinu víc, celkem přes 10 milionů. Před jejich šířením varuje i Světová zdravotnická organizace. Riziko úmrtí je u spalniček vysoké, jedno úmrtí na tisíc nakažených.

Ani v Česku nedosahujeme potřebné 95procentní proočkovanosti proti spalničkám. Podle poslední údajů z roku 2020 byla jen 87 procent.

S příspěním Lucie Stuchlíkové.