Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Obří skládka mezi Mostem a Litvínovem je cítit na stovky metrů daleko. Kdo k ní přijde od západu, narazí na lagunu obklopenou pneumatikami a starými železničními pražci. Na břehu laguny jsou při bližším pohledu vidět dlouhé řady částečně odkrytých zrezavělých sudů. Z jedné strany je chrání fotopast, z druhé strany kdosi natáhl policejní pásku. Ta ale visí jen mezi dvěma tyčemi, které jsou od sebe vzdálené přibližně tři metry. A opodál stojí zaparkované policejní auto. Hlídka – pokud sedí uvnitř – si vetřelců s fotoaparáty ani nevšimne.
„Já o ničem nevím. Co by nám jako hrozilo?“ říká štamgast v nedalekých Mariánských Radčicích. Podle tamního starosty Jaroslava Sýkory není nebezpečná skládka pro místní téma. „Žádné oficiální informace se k nám nedostaly,“ vysvětluje Sýkora.
Což je jediné možné vysvětlení pro klid, který v obci panuje. Oficiální dokumenty totiž mají víc než varovný tón.
„Lidem v okruhu 4 km (…) v případě vznícení těchto sudů hrozí bezprostřední nebezpečí těžké újmy na zdraví (…) a v krajním případě i smrti,“ píše se v dosud nezveřejněném obvinění, které poslalo do vazby 6 lidí. Viní je mimo jiné z podvodu a obecného ohrožení, jehož se měli dopustit při státní zakázce na likvidaci nebezpečného odpadu, tedy styrenu povalujícího se v nezabezpečené skládce.
Jak v protokolu píší vyšetřovatelé, zplodiny z případného požáru by poškodily zdraví obyvatel okolních vesnic a mohly by pro ně být i smrtící. Ale nejen to. Kromě toho hrozí únik jedovatých látek do půdy i podzemních vod.
Celkově stíhá policie od letošního ledna devět lidí a dvě společnosti. Konkrétně jde o firmy Celio a Aquatest, které měly zajistit likvidaci sudů s nebezpečným styrenem. Místo smíchání styrenu se štěpkou a spálení v cementárně ale sudy pouze převezly na skládku u Litvínova, kde je zakryly jiným odpadem. Obvinění se tím podle policie dopustili „zvlášť závažného zločinu obecného ohrožení“.
Kauza znovu ožila minulý týden, když jeden z obviněných začal vypovídat. Jak Seznam Zprávy popsaly, bývalý ředitel skládky René Konečný se díky spolupráci s policií dostal z vazby.
Sudy se styrenem přitom začala společnost Aquatest navážet na skládku společnosti Celio už v září 2019. Jenže až loni v srpnu Česká inspekce životního prostředí zjistila, že jedy předepsaným způsobem nezlikvidovala a zrezavělé sudy dál leží na skládce.
Nebezpečí, které kvůli tomu hrozí lidem i životnímu prostředí, má přitom naprosto konkrétní parametry.
Exploze a toluen v jezeře
Pokud by se obsah sudů vznítil, výbuch a s ním spojená tlaková vlna by přímo ohrozily životy lidí do vzdálenosti 900 metrů, stojí v již citovaném obvinění, které mají Seznam Zprávy k dispozici.
Podle téhož dokumentu by extrémně jedovaté zplodiny hoření lidem způsobily otok plic, který by mohl být smrtelný i pro lidi ve vzdálenosti do čtyř kilometrů. Pohled do mapy ukazuje, že v dosahu se kromě sídla společnosti Celio nachází obří litvínovská chemička Orlen Unipetrol a také dvě vesnice: Mariánské Radčice a Louka u Litvínova.
Co se také píše v policejním obvinění
„Obvinění věděli, že kromě styrenu byly v sudech ve vysoké koncentraci i další těkavé organické látky jako toluen, benzen a xylen, které jsou vysoce hořlavé, tedy odpad, který je zakázáno ukládat na skládku…“
„Riziko požáru vědomě zvýšili tím, že na sudy ukládané do několika řad nad sebou nechali navézt vrstvu jiného hořlavého nebezpečného odpadu složeného mj. z obalů se zbytky barev a laků…“
„Hrozí bezprostřední nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví jednak v důsledku tlakové vlny a popálení a jednak v důsledku zvýšené toxicity zplodin…“
Že se jedná o skutečné riziko, potvrzuje i odborník na toxické odpady z neziskové společnosti Arnika Jindřich Petrlík. „Hlavní riziko tkví v možnosti požáru anebo dokonce exploze uložených odpadů se styrenem a dalšími těkavými organickými látkami,“ popisuje Petrlík.
Při požáru by unikly do ovzduší nejen škodliviny z odpadů v sudech, ale i z hoření dalších nebezpečných odpadů uložených na skládce. „Velký problém by představovalo hašení takového požáru vzhledem k uložení velkého množství látek, které se snadno vznítí anebo mohou explodovat. Bylo by to nebezpečné i pro zasahující hasiče,“ připomíná Petrlík.
Problém je i v množství nebezpečných látek. Kolik sudů je na skládce schovaných, vědí zřejmě jen samotní obvinění. Leccos jde ale vyčíst ze závěrů vyšetřovatelů. Podle státní zakázky měla firma zlikvidovat 23 460 sudů se styrenovými smolami o hmotnosti 4692 tun. Obvinění podle policie smíchali se štěpkou a následně spálili v cementárně pouze jednu zkušební tunu. Pak ale začali sudy vozit na skládku. „Ušetřili tak za legální odstranění styrenu,“ píší policisté doslova.
Styren v sudech má různou podobu, zčásti jde o kapalinu, která může ze sudů unikat. V sudech jsou navíc v menším množství i různé jiné nebezpečné látky, především ředidla v čele s toluenem. To je nebezpečné nejen kvůli případnému požáru, ale také při úniku do půdy.
„Odpady jsou uložené ve zrezivělých sudech, hrozí i únik styrenu a dalších látek do okolí a při netěsnosti izolace skládky by mohlo dojít ke kontaminaci podpovrchových vod,“ varuje Petrlík.
Skládka Celio leží prakticky na břehu nádrže Most, která vznikla zatopením povrchového uhelného dolu. Jezero se napouštělo několik let a na jeho údržbu, včetně pravidelného dopouštění z řeky Ohře, padle ročně dvacet milionů korun. Rozpouštědla ze skládky by průzračně čistou vodu mohla zničit.
„Vody kontaminované styrenem, toluenem a benzenem by bylo náročné vyčistit,“ říká Petrlík.
Skládka společnosti Celio leží v těsné blízkosti vodní nádrže Most.
Jak se shodují policejní protokoly i oslovený expert, hlavním nebezpečím je ale vznícení, výbuch a následný požár skládky. Podle statistik to není nepravděpodobný scénář. Odpadky v Česku hoří často, například v roce 2018 bylo hlášených požárů skládek více než 1200. A přímo skládka Celio u Litvínova hořela v posledních letech opakovaně. Před třema lety dokonce krajský úřad zasáhl a nařídil přísnější protipožární opatření. I tak ale od té doby na skládce několikrát zasahovali hasiči.
Když loni v létě inspekce objevila zahrabané sudy se styrenem, krajský úřad zakázal tento jeden sektor o velikosti fotbalového hřiště dál používat. Právě proto, aby stroje při navážení dalšího odpadu nezpůsobily požár. Zákaz se původně vztahoval i na vedlejší sektor s komunálními odpadky, který z velké části tvoří plasty a další hořlavý odpad. Provozovatel skládky se ale proti této části rozhodnutí odvolal a Ministerstvo životního prostředí mu vyhovělo.
Výsledek je vidět přímo na místě: sektor nebezpečného odpadu s obří hromadou železničních pražců, lagunou černé tekutiny a zahrabanými sudy se styrenem je opuštěný. Hned vedle něj se tyčí hora komunálního odpadu. Ve všední den dopoledne po něm čile jezdí malý buldozer a rozhrnuje igelitové pytle s odpadky.
Úřední ping-pong
Zatímco na skládce leží sudy s nebezpečnou látkou pod vzdáleným dozorem policistů, úřady si vyměňují papíry. Inspekce životního prostředí například nemůže ani nařídit odvoz sudů, ani vyměřit pokutu. Obviněná firma totiž může dostat peněžitý trest jako součást rozsudku a podle českého práva by neměl nikdo být za jednu věc potrestán víckrát. Neměnný stav tak trvá navzdory tomu, že inspekce o nebezpečí ví.
„V případě požáru je vysoké riziko prohoření těsnicí fólie na dně skládky nebezpečného odpadu a následného úniku nebezpečných látek uvolněných z uložených nebezpečných odpadů,“ doplňuje další riziko mluvčí inspekce Miriam Loučenská.
Na tahu je nyní Krajský úřad Ústeckého kraje. Ten má na starosti řízení s provozovatelem skládky a v případě neplnění podmínek může také udílet pokuty. Jenže řízení se zatím příliš neposunulo. Krajský úřad jej formálně zahájil, provozovatel skládky má nyní představit svůj plán na likvidaci sudů se styrenovými smolami. Jak a do kdy to má udělat, to jsou zatím nezodpovězené otázky.
„Řízení běží, minulý týden bylo vydané rozhodnutí, kterým se ukládá provozovateli zpracovat projektovou dokumentaci řešící uložení a likvidaci styrenových sudů. Momentálně ještě běží lhůta na odvolání,“ reagovala mluvčí krajského úřadu Magdalena Fraňková.
Jenže provozovatel skládky s odvozem sudů nijak nespěchá. Redakce oslovila vedení společnosti. Marně. Bývalý ředitel skládky René Konečný ani nikdo jiný se s novináři bavit nechce. Neúspěšný je i pokus přímo v sídle firmy. „Pan ředitel tady není. Nikdo jiný se s vámi bavit nebude,“ říká po krátkém telefonátu vrátná areálu na okraji litvínovské skládky.
„Nikdo nám nic neřekl“
Mariánské Radčice leží vzdušnou čarou necelé čtyři kilometry od skládky Celio. Právě proto je zmiňuje i závěr vyšetřovatelů – do čtyř kilometrů by se při požáru mohly šířit jedovaté plyny.
„Něco jsem o tom četla, ale strach nemám. Když skládka naposledy hořela, cítili to spíš v Litvínově,“ říká místní čtyřicetiletá žena. Podobně mluví i osazenstvo hospody U kostela. „Čeho bych se měl bát? Ty něco cítíš?“ říká například jeden místní štamgast.
Starosta Jaroslav Sýkora vysvětluje, že obyvatelé nemají moc informací. Se starosty okolních obcí se chystá oslovit přímo hejtmana. „Osobně si myslím, že to mezi občany není velké téma, protože ta kauza není úplně známá. A oficiální informace k nám nikdy nedoputovaly,“ potvrzuje radčický starosta.
Druhou obcí zmíněnou v textu obvinění je nedaleká Louka u Litvínova, fakticky předměstí Litvínova. Ani tam obavy z tikající ekologické bomby nedorazily. „Zatím se z občanů nikdo neozval, nemám od nich žádné podněty, že by bylo něco špatně. Nevím, co by se s tím odpadem mělo udělat, nemám ohledně toho žádné informace,“ přiznává starosta Louky Roman Dub.
