Článek
Česko zažívá doposud nejteplejší víkend roku. Teploty mají vystoupat až nad 38 stupňů. Klimatolog Pavel Zahradníček předvídá, že budou období veder s ohledem na změnu klimatu přicházet stále dřív. „V českých městech či nížinách může být v budoucnu až šedesát tropických dní ročně. Musíme se na to adaptovat,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy odborník portálu Intersucho a člen Ústavu výzkumu globální změny, spadajícího pod Akademii věd ČR.
Mnoho států v Evropě sužují rekordní vedra. Teploty tam výrazně přesahují čtyřicítky, také v Česku začíná horký víkend. Jsou to projevy změny klimatu?
Můžeme to tak brát, i když jedna horká vlna není projevem změny. Je to ta intenzita. Horka přicházejí dřív a jsou delší. Vlny veder se objevovaly i v minulosti, není to žádný nový fenomén. Dřív však mohla mít horká vlna v průměru o několik stupňů méně. Období nastávala později a nebyla ani tak častá. V Česku máme horkých vln dvojnásobek oproti tomu, co bylo před šedesáti lety.
Což se projevuje i v počtu tropických dní, kdy maximální teplota přesáhne třicet stupňů.
Ano, těch je u nás dokonce třikrát více než v šedesátých letech minulého století. Tropické dny u nás nastávají v průměru asi o osmnáct dní dříve než v minulosti. Dříve se koncentrovaly do července a srpna. Ted se častěji posouváme do května i června, nebo naopak na konci letní sezony do září. Natahuje se délka, kdy se tropické dny vyskytnou.
Připravme se bohužel na pokračující trend. Některé tropické dny se mohou spojit i s tropickou nocí, což je obzvlášť ve městech velmi nebezpečný jev. Teplota nemusí v rozpálených domech klesnout na snesitelné teploty vzduchu. Má to pak výrazný vliv na úmrtnost či zhoršení zdravotního stavu obyvatel.
O kolik jich tedy přibylo?
Bývalo jich kolem pěti v průměru na Českou republiku. Teď jich máme deset až třináct. Ve městech je to i přes třicet dní. Celé tropické období, kdy tyto dny nastávají, se rozšířilo o třicet dní.
Na portálu Intersucho i dalších platformách sledujete proměny počasí v Česku. Změna klimatu se projevuje extrémnějšími výkyvy. Jak se to promítá do sledovaných dat?
Nejvíc je to asi patrné na projevech půdního i hydrologického sucha. Čelíme vyšším teplotám, tím pádem se voda z půdy rychleji vysušuje. Oproti minulosti jsou větším motorem sucha teploty vzduchu, které vysušují krajinu intenzivněji. Typický byl rok 2015, kdy přišlo velmi horké léto a do té doby v tom roce půdní sucho příliš nebylo. Krajina se však vysušila velice rychle. Vidíme i ve zbytku Evropy, že je sucho častější kvůli vysokým teplotám než kvůli nedostatku srážek.
Na začátku týdne jsme registrovali tornádo o síle F1 v Lanžhotě na Břeclavsku, ve čtvrtek napadlo na některých místech Olešnice na Blanensku až 40 centimetrů krup. Bláznivý týden zakončí tropy. Jsou to také projevy změny klimatu?
Extrémních projevů počasí na našem území přibývá. Umíme to dobře statisticky podchytit na obdobích sucha i povodních. U tornád a bouřek však nejsme úplně schopní říct, jestli je to dané klimatickou změnou, protože datová řada není dostatečně průkazná. Tornáda o síle F1 se na území republiky vyskytují každý rok, ale pokud se nedotknou nějakého zastavěného území, tak si toho nikdo nevšimne. Obecně se však hovoří o tom, že jevy jsou extrémnější a může se to týkat i bouřek. Ale ani data ze světa zatím neprokazují, že by kvůli klimatické změně přibývalo tornád.
Podle předpovědi portálu Intersucho bude v předposledním červnovém týdnu až devadesát procent českého území postiženo nějakým stupněm sucha. Jak moc je tato prognóza pravděpodobná?
Bude záležet na lokálních srážkách, mají se objevit nějaké bouřky. Záleží, jakou budou mít sílu. Nicméně používáme pět předpovědních modelů a v horizontu deseti dnů má snížená půdní vláha skutečně zasáhnout až devadesát procent území. Mírné a horší sucho na osmdesáti procentech republiky bereme jako hodně pravděpodobné. Pokud ale v nějaké lokalitě spadne třicet až čtyřicet milimetrů srážek, tak tam samozřejmě sucho na přechodnou dobu nebude. Jsme v období bouřek, jevy jsou nyní lokální, mohou se projevit velké rozdíly na malém území. Ale kvůli vysokým teplotám počítáme s tím, že se bude sucho dál rozšiřovat.
Máme se i do budoucna připravovat na narůstající počty tropických dní?
Ano, připravme se bohužel na pokračující trend. Od šedesátých let se nám v průměru zvedla teplota o dva stupně. Když se zvedne o další dva až čtyři stupně, dále porostou i počty tropických dní. Klimatické modely s tím počítají. Ve městech i nížinách může být až šedesát tropických dní ročně. Některé se mohou spojit i s tropickou nocí, což je obzvlášť ve městech velmi nebezpečný jev. Teplota nemusí v rozpálených domech klesnout na snesitelné teploty vzduchu. Má to pak výrazný vliv na úmrtnost či zhoršení zdravotního stavu obyvatel. Bohužel detailní pozorování klimatu za posledních dvacet let všechny tyto změny potvrzují.
Můžeme tedy takové změny v našem středoevropském prostoru ustát?
Víc postižené bude Středomoří, kde už se opravdu teploty dostávají až k padesáti stupňům Celsia. Naše maxima jsou zatím kolem čtyřiceti stupňů. V maximech se možná také dál posuneme, ale bude to spíš o delších vlnách horka. Věřím, že to ve střední Evropě ustojíme, ale bude to mít větší dopady na krajinu i na lidské zdraví. Víc budou postižení obyvatelé měst, proto by se na to měla větší sídla adaptovat. Chce to více zeleně, stinných míst, ale města musí mít prvně zajištěnou vodu, aby dokázala zavlažovat. Žádá si to koncepční řešení. Klimatizace na každý dům určitě není to koncepční řešení, zvlášť v energetické krizi.
