V bouřce šoupejte nohama, netelefonujte, zahoďte deštník, peníze i klíče

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Při výskytu bouřky, jako byla ta nedělní, která v Liberci zranila 22 lidí, jsou nejčastějším úkrytem budovy a auta. „Netroufám si říct, že jde o stoprocentně bezpečná místa, rozhodně nám ale poskytnou největší míru bezpečí, mají-li v pořádku elektroinstalace a uzemnění,“ říká meteoroložka Eva Houbová z českobudějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

I pro tato místa nicméně platí doporučení, díky kterým se riziko uhození blesku sníží. V případě venkovních výletů je pak důležité sledovat předpověď počasí a to jak během plánování trasy, tak při samotné túře.

Houbová v rozhovoru pro Seznam Zprávy kromě jiného vysvětlila, čím herec Josef Abrhám dezinformoval společnost ve známém filmu Svatební cesta do Jiljí. A doporučila, jak se během bouřek chovat.

Říká se, že blesk nikdy neudeří dvakrát. Mohou se na to lidé spoléhat?

Rozhodně ne, je to samozřejmě mýtus. Když se díváme na bouřky, které jsou nad mrakodrapy nebo nad obecně vyvýšenými místy, jako jsou třeba paneláky na sídlištích, zaznamenáváme, že do některých hromosvodů nebo antén blesky udeří skutečně opakovaně.

Budovy a auta jsou nicméně bezpečnějšími místy pro přečkání bouřky. Existují i tak nějaká doporučení, na která bychom měli myslet i doma?

Určitě zavřít okna a nestát u nich. Ideálně bychom neměli ani pouštět vodu, protože blesk může projít i potrubím, takže by nás mohl praštit skrze vodovod. Zároveň bych doporučila vyvarovat se telefonování – platí to především pro pevnou linku, ale i mobil představuje riziko. Je také vhodné vyndat ze zásuvek elektropřístroje, hrozí totiž, že by se mohly spálit.

Co dělat, když nás bouřka překvapí v autě?

Opět platí, že bychom měli zavřít okénka. Pak je dobré zastavit na nějakém bezpečnějším místě, které je níže položené, opět třeba v mělkém údolí – v hlubším totiž hrozí riziko zatopení při velkých srážkách. Určitě bychom se neměli zdržovat pod dráty nebo u transformačních stanic.

A jak se chovat v přírodě?

Pokud nemáme možnost auta či budovy, měli bychom vyhledat snížené místo – mělké údolí, případně nižší porosty. Rozhodně není dobrý nápad ukrýt se pod osamocené stromy, stejně jako bychom se neměli schovávat do jeskyní nebo pod skalní převisy – hrozí totiž zavalení skálou. Pokud se přesunujeme do bezpečného místa, dělejme co nejmenší kroky, aby nevznikalo velké napětí mezi chodidly.

Běhání tedy nepřipadá v úvahu. Čeho dalšího se vyvarovat?

Rozhodně si nelehat, protože po úderu blesku se okolí toho místa nabije energetickým potenciálem, který je největší v místě úderu. Pokud bychom si lehli nebo jsme měli nohy dál od sebe, tak právě spojíme místa, kde jsou různé potenciály. A tím je celé tělo vystavené rozdílu, čímž můžeme blesk přitáhnout.

Josef Abrhám ve filmu Svatební cesta do Jiljí doporučoval jako prevenci před úderem blesku dřepnout si s nohama u sebe, dát ruce na zem a do pusy umístit větvičku z jehličnanu. Byla jeho rada správná?

Určitě bych vynechala ruce na zemi, stejně jako větvičku v ústech. Jehličnany totiž obsahují pryskyřice, které se bleskům líbí. Bezpečná pozice je nicméně skutečně v podřepu. Správně bychom si měli sednout na bobek, mít nohy a ruce u sebe, stulit se vlastně do klubíčka. Případně můžeme využít i izolační podložku.

Co dalšího ještě můžeme udělat pro to, abychom snížili riziko úderu blesku?

Zbavit se kovových předmětů, jako jsou mince, klíče, ale i deštníky. Možná zmokneme, za naši ochranu to ale stojí. V případě skupin je důležité se rozmístit menšími krůčky. Také není dobré být ve vodě ani nikde poblíž. To mimochodem platí i pro okraje lesů. Tím hlavním je ale pohlídat si předpověď počasí pro místo, kam se chystáme a výlet si podle toho naplánovat. Pokud se v daný den počítá s bouřkami, doporučila bych, aby lidé hlídali radary i během pobytu venku a případným výstrahám přizpůsobili trasu.