Tepelné ostrovy ve městech netrápí lidi jen horkem, zpětně ovlivňují počasí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Prahu sužují extrémní tepla, která mají dopad na tvoření městských tepelných ostrovů. Vznikají vyzařováním tepelné energie v městské zástavbě. Vliv mají i na počasí.

„V případě, že je v oblasti jen slabé proudění, může se vyvinout vlastní cirkulace tepelného ostrova, která připomíná brízové proudění, běžné na rozhraní velkých vodních ploch a pevniny. V těchto případech se může vyskytnout i zvýšené množství kupovité oblačnosti, které za hodně příznivých podmínek může urychlit i vznik bouřek v okolí,“ říká klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz.

Na otázku, zda tepelné ostrovy mohou skutečně způsobit, že se bouřky městu vyhnou nebo přijdou se zpožděním, nedokázali klimatologové odpovědět. Podle odborníků je bouřka částečně nahodilý jev, a tepelný ostrov tak nemá zásadní vliv na vznik samotných bouřek.

Důvodů vzniku tepelných ostrovů je mnoho. Hlavní příčinou je, že došlo k překrytí původní plochy vegetace pevnými povrchy bez zeleně – asfaltem, betonem, dlažbou.

„Zaprvé došlo ve městech, aglomeracích nebo průmyslových regionech ke změně zemského povrchu, převládají zpevněné betonové nebo asfaltové plochy, které dobře akumulují teplo a ohřívají tak nejbližší okolí,“ potvrzuje klimatolog Tolasz. „Po západu slunce se jen pomalu ochlazují, a prodlužují tak ohřívání vzduchu i v časech, kdy už by se okolní vzduch měl pomalu ochlazovat. A zadruhé jsou v těchto lokalitách zpravidla dodatečné zdroje tepla – průmyslová výroba, odvody z klimatizací, ztráty při vytápění a podobně.“

Mezi městem a jeho okolím tak dochází k velkým teplotním rozdílům, kde záleží na průběhu počasí a na denním chodu teplot. Rozdíly pozorují experti i v nočních teplotách. „V jasných a slunečných dnech je tepelný ostrov největší. Během dne se dokáže okolí Prahy roztopit, ale ke zlomu dochází v noci, kdy může být teplota v centru vyšší až o sedm stupňů oproti okolí,“ popisuje klimatolog Pavel Zahradníček.

„Hustá městská zástavba zadržuje více tepla, což vede ke zvýšení teplot v městských oblastech, obzvláště v noci. Tento jev je umocňován lidskými zdroji tepla, jako je doprava, průmysl a vytápění​,“ dodává Marek Vácha, mluvčí a vedoucí pražské Kanceláře komunikace Institutu plánování a rozvoje.

Malá plocha zeleně ve městech přispívá také k častějším suchům. „Důsledkem změny povrchů ve městech je rychlejší odtok, srážkovou vodu rychle odvádíme pryč, máme menší zelené plochy, kde by se voda mohla přirozeně vsakovat. Proto bývá nástup sucha v těchto oblastech dřívější, a sucho tedy trvá tedy déle,“ dodává Tolasz.

K lepšímu mikroklimatu v Praze přispěje větší instalace zelených ploch, jako jsou parky, zelené střechy nebo stromy, které pomohou ochladit město. „Město plánuje také lepší využívání dešťové vody a instalaci vodních prvků, aby se snížilo horko v ulicích. Celkově se snaží, aby se ve městě žilo příjemněji i během veder, a to hlavně tam, kde je nejvíce lidí a budov,“ konstatuje Vácha, že Praha přijala Strategii adaptace na klimatickou změnu.

A jak by si mohli lidé zvýšit komfort ve svých domech? „Doporučuje se uvažovat i o barvě střechy. Například bílé střechy jsou výrazně komfortnější než třeba černé. Určitě je také lepší používat propustné povrchy, to znamená nemít pevnou dlažbu, ale mít dlažby, které mají propustnost. Mají v sobě trávníčky,“ připomíná Zahradníček.

Tepelné ostrovy mají velký vliv na každodenní život obyvatel ve městech. Nejenže lidé vyhledávají stín, kde se mohou ukrýt před horkými dny, ale schovávají se také v klimatizovaných prostorech.

Klimatologové se shodli, že právě klimatizace je velkým problémem, kdy se zásadním způsobem zvyšuje spotřeba elektrické energie ve městech. „Město je zatížené tím, že musí mít větší dodávky elektřiny, větší stabilitu a energetické sítě. Ekonomické náklady mají také vliv na zdravotní dopady, kdy nám za horkých vln roste úmrtnost obyvatelstva nebo začíná být zatížený zdravotnický systém,“ uzavírá Zahradníček.

Klimatolog Radim Tolasz uvádí, že teplota a přívalové srážky se u nás budou nadále zvyšovat. Ukazují to v projektu PERUN, který připravují. „Ve svém důsledku to zvýší teplotní a vlhkostní kontrast mezi městskou aglomerací a jejím okolím, a to nejen v Praze. Pokud se nebudeme věnovat adaptačním opatřením, která mohou procesy vzniku a trvání tepelného ostrova zmírnit nebo alespoň zpomalit – jde o takzvanou modro-zelenou infrastrukturu –, pak budou zvláště letní horké vlny ve městech hodně nepříjemné,“ varuje Tolasz.