Článek
Co píšeme v analýze
- V USA se nyní v souvislosti se změnou klimatu střídá jeden projev extrémního počasí za druhým.
- Jde například o tisíciletou vodu kolem řeky Hudson, extrémní horko táhnoucí se od Floridy po Kalifornii nebo teplota moře 36 °C.
- Jak bude klimatická změna sílit, budou podobné kumulace katastrof stále méně výjimečné, „nově normální“.
Označení nový normál se v kontextu extrémního počasí používá v momentě, kdy jsou extrémy tak časté či výrazné, že svádí k přehodnocování definice toho, co považujeme za normální.
Klimatologové pojem používají v debatách o konkrétních událostech, jako jsou například povodně, požáry nebo vlny veder, aby poukázali na skutečnost, že katastrofy tohoto typu jsou častější než dřív a se zvyšující se globální teplotou stále méně výjimečné.
Opakovaně teď pojem zaznívá ve Spojených státech, kde se poslední dobou střídá jeden projev extrémního počasí za druhým.
„Klimatická změna se děje teď a tady. Není nikde daleko v Antarktidě ani v budoucnu. Jsou to právě tyto extrémy počasí, které právě všichni prožíváme,“ řekl k tomu pro deník New York Times světoznámý klimatolog z Pensylvánské univerzity Michal Mann.
Deště na severovýchodě předčily očekávání
Jedním z extrémů, které měl Mann na mysli, byly rekordní deště ve státě Vermont.
V některých oblastech tam minulý týden po povodních způsobených vydatným deštěm úroveň vody stoupla ještě výš než při katastrofické tropické bouři Irene, která v roce 2011 napáchala obrovské škody a donutila celý region k zavedení řady nových protipovodňových opatření.
Ještě víc vody než při dosud rekordních srážkách při bouři Irene spadlo na začátku tohoto týdne například v hlavním městě Montpelier a jeho okolí. Podle tamních úřadů byly v celém státě vytopeny tisíce domů a podniků a pravý rozsah škod ještě není znám.
Takhle to vypadalo minulý týden ve městě Montpelier:
„Při bouři Irene pršelo 12 hodin a pak to přestalo. Tohle ale bylo jiné. Neustávající déšť trval 48 hodin,“ řekl k tomu tamní republikánský guvernér Phil Scott.
Protipovodňová opatření podle New York Times neselhala úplně, ale na mnoha místech se ukázalo, že i přes velké investice a 12 let příprav jednoduše nebyla dostačující.
Deník to ilustruje příběhem muže z těžce zasažené vesnice Ludlow, která byla vytopená i při bouři Irene. 68letý Bill Korzon uvedl, že po tragické bouři v roce 2011, kdy měl doma asi 10 centimetrů vody, zvedl svůj mobilní dům raději rovnou o 40 centimetrů. Minulé pondělí se ale ukázalo, že ani to nebyla dostatečná rezerva a jeho obydlí opět zaplavila voda. Korzon si novinářům postěžoval, že v jeho věku už se opravy a případné další zdokonalování ochrany proti velké vodě bude dělat těžko. S manželkou proto zvažuje, že se z jinak klidného a milovaného Vermontu přestěhuje.
Ve městě Montpelier žije jen asi osm tisíc lidí a je nejmenším hlavním městem amerického státu ze všech. Leží v centrální části Vermontu:
Vydatné deště způsobovaly škody na mnoha dalších místech po celém Severovýchodě. Obzvlášť zasažená byla i nížinná oblast kolem řeky Hudson na sever od města New York, kde voda usmrtila i jednu ženu, když se snažila dostat do bezpečí.
Guvernéři zasažených států i americký prezident Joe Biden o události mluví jako o „tisícileté vodě“.
Nedá se přesně vyčíslit, jak velký vliv na tyto konkrétní povodně měla klimatická změna, obecně ale platí, že silné deště jsou kvůli ní častější a extrémnější, stejně jako epizody sucha.
Zatopený Montpelier na satelitních snímcích:
Horký „ultramaraton“
Na druhé straně země mezitím panuje horko. Extrémně vysoké teploty podle odhadů momentálně zažívá asi 50 milionů Američanů v oblasti táhnoucí se od Floridy do Kalifornie.
Obzvlášť těžká je situace v arizonském Phoenixu. Vysoké letní teploty jsou tam sice běžné a lidé jsou na ně zvyklí, letos ale přišly dřív než obvykle a pravděpodobně ještě dlouho zůstanou.
Teploty se každý den vyšplhaly nejméně na hranici 37,7 °C už téměř měsíc v kuse. Poslední asi dva týdny bylo dokonce denně nad 43 °C. Meteorologové předpokládají, že horko vydrží i do dalších dní, a pokud se tak stane, v úterý bude překonán městský rekord 18 po sobě jdoucích dní s teplotami nad 43 °C. Chlad poskytnou jen klimatizace nebo některá z 62 městských ochlazovacích center, protože i v noci přetrvávají teploty nad 30 °C.
„To nejhorší teprve přijde. Jsme teprve na začátku,“ okomentovala pro NYT nezvykle brzký příchod veder do města místní 19letá studentka Stacey Sosa s tím, že očekává ještě měsíce trvající vedro.
Léto 2023 podle deníku bude pro Phoenix „brutální zkouškou vytrvalosti“, která prověří, jak město a lidé v něm zvládnou fungovat v nové realitě delších a extrémnějších veder.
Kvůli změně klimatu je horkých dní globálně stále víc. Konkrétně ve Phoenixu jich podle klimatoložky Erinanne Saffellové z Veřejné vysoké škola v Tempe bylo na začátku minulého století ročně průměrně pět, zatímco průměr z posledních let činí 27 horkých dní.
Letos k horkům přispívá i nástup cyklicky se střídajícího teplého atmosférického a oceánského jevu El Niño. Konkrétně v Arizoně horkům nahrává i pozdní příchod dešťů.
Co je to El Niño?
- Nejvýraznějším projevem jevu El Niño je ohřev vody ve východní části tropického Pacifiku o několik stupňů. La Niña je pak opačnou fází a stejnou oblast ochlazuje.
- Hlavní hnací silou obou fází jsou změny ve větrech foukajících od východu na západ, kterým se říká pasáty. Pokud jsou slabší než normálně, jde o El Niño, pokud silnější, nastane La Niña.
- Označení jevů pochází ze španělštiny. El Niño znamená chlapeček a La Niña holčička. Má pocházet z Peru, kde si jevů rybáři všímali už před stovkami let.
- Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR popisuje El Niño a La Niña jako dvě stránky jednoho jevu. Tomu se říká El Niño – jižní oscilace (ENSO). Setkat se můžete i s označením čistě jižní oscilace, čímž se podle Hutha odkazuje spíš na atmosférický jev, zatímco El Niño odkazuje na oceánský jev. Obě roviny jsou ale velmi propojené, a proto se ne vždy rozlišují.
Rekordně teplý oceán u Floridy
Horké počasí na jihu USA přispělo i k nezvykle vysokým teplotám moře a oceánu u pobřeží Floridy.
Za „naprosto šokující“ označil meteorolog Bob Henson nedávno naměřenou teplotu moře omývajícího souostroví Florida Keys. Minulé pondělí tam byla naměřena teplota vody přes 36 °C, což je podle meteorologů asi o pět stupňů víc, než je pro danou dobu roku běžné. Navíc i v hlubších vodách v podstatě okolo celé Floridy byla voda teplejší než 30 °C. Další meteorolog Andrew Orrison z národní meteorologické služby to označil za „neskutečné“.
Horké moře zvyšuje riziko hurikánů a podle Národního úřadu pro oceány a atmosféru (NOAA) velmi pravděpodobně způsobí v oblasti i bělení korálů. Ohřátí moře také znamená větší odpar vody a tedy i vyšší vlhkost na pobřeží, což v kombinaci s vysokými teplotami vzduchu znamená velký problém. Ve vysoké vlhkosti totiž kvůli neefektivitě pocení roste pocitová teplota a s ní i riziko přehřátí.
Nebezpečí ze severu trvá
Jako o klimatickém varovném signálu se v USA už minulý měsíc mluvilo i o bezprecedentních požárech v Kanadě, které zahalily kouřem velká americká města včetně například New Yorku. Ty hoří dosud a v posledním zhruba týdnu je posílilo i výjimečně teplé počasí.
Minulý víkend padaly teplotní rekordy v Severozápadních teritoriích. Pozoruhodná byla horká vlna zejména daleko na severu. V městečku Norman Wells vzdáleného asi jen 550 kilometrů od pobřeží Severního ledového oceánu bylo naměřeno 37,9 °C. Šlo o nejsevernější místo v Kanadě, kde kdy byla naměřena tak vysoká teplota. Světový rekord dosud drží ruské město Verchojansk v podobné zeměpisné šířce, kde bylo v srpnu 2020 naměřeno jen o desetinu stupně Celsia víc.
Momentálně v Kanadě hoří 877 požárů. Podle spálené plochy jde už od konce minulého měsíce o nejhorší zaznamenanou požárovou sezonu v historii. A to ještě zdaleka nekončí.
Stejně jako k ostatním výše popsaným jevům i k požárům zásadně přispívá změna klimatu. Většina ohňů sice začne lidskou nedbalostí nebo úmyslem, klimatická změna ale zvyšuje počet dní, kdy panují ideální podmínky pro to, aby se z první jiskry stal velký požár a mohl se šířit (tématu jsme se podrobněji věnovali zde).
Nový abnormál?
To zároveň znamená, že s tím, jak bude klimatická změna sílit, budou podobné kumulace katastrof stále méně výjimečné, popřípadě „normální“. Podle klimatologa Manna ale události, jako byly povodně na severozápadě USA, nelze považovat za normální. „Je to horší než nový normál. Nazývám to nový abnormál,“ řekl pro Vox.
Poslední týdny daly konkrétní obrys tomu, co se jinak ztrácí v dlouhodobých statistikách. Časový interval, ve kterém v USA dojde k živelné pohromě působící škody nad jednu miliardu dolarů, se i při očištění o inflaci snížil z 82 dní v roce 1980 na pouhých 18 dní mezi lety 2018-2022.