Článek
Měli by mít čeští zaměstnanci a živnostníci právo na siestu, jako si ji užívají naše jižní sestry a bratři? Vždyť, jak jsme psali v této glose, letní teploty například v Praze vytrvale letí nahoru. A následkem veder umírá čím dál víc lidí.
Přehlédněme nyní letmo výhody odpolední pracovní pauzy, abychom vzápětí vyslovili zdrcující argument, kvůli němuž u nás siesta nebude nikdy zavedena. Ani kdyby bylo padesát ve stínu.
Po jejím ustanovení prahnou klimatologové i lékaři. „Všechny odhady budoucího letního počasí u nás naznačují, že by se mělo postupně blížit dnešnímu počasí středomořskému. Nabízí se proto otázka, nezavést-li siestu i u nás,“ uvedl pro Lidové noviny již před lety Jan Pretel, tehdy vedoucí oddělení změny klimatu Českého hydrometeorologického ústavu.
Na práci v poledním horku dle expertů organismus reaguje zrychlením krevního oběhu. Zvýšením tlaku. Dříč o prázdninovém poledni vypotí až litr vody. Krev nebezpečně houstne. K zachování patřičného oběhu musí srdce vygenerovat víc energie. Načež se jí jedinci nedostává pro duševní výkon. Přirozenou obranou těla proti přehřátí je únava. Ospalost. Je snad někdo z šéfů zvědavý na letargického podřízeného?
Siestou, poobědovým odpočinkem, jak jej známe především ze středomořských zemí, se zákoník práce nezaobírá, tedy ji ani nezakazuje. Rozhodne-li se pro ni zaměstnavatel, nelze nic namítat.
„Zákoník práce stanovuje délku týdenní pracovní doby. Jak ji zaměstnavatelé rozdělí, ať už na základě kolektivní smlouvy, nebo pracovních smluv, je jejich věc. Pokud usoudí, že je to namístě, pak samozřejmě mohou,“ řekla novinám k siestě mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí.
Například v Itálii siesta začíná zpravidla v jednu po poledni a končí ve čtyři nebo v pět. Slunce se unaví. Lidé se vrací ke strojům. Někdo si mezitím zaplaval. Jiný si dopřál poklidný oběd o několika chodech. Další doma složil hlavu na kanape.
Anketa
Což doporučují i zdravotníci. Po lehkém spánku, takzvaném šlofíku, se občan cítí produktivněji. Udělá víc práce. Je soustředěnější. Má lepší nápady. Dokonce i náladu.
Vědci míní, že dáchnutí si prospívá mozku. S věkem se daný orgán zmenšuje. Experiment založený na genetice, o němž informoval iRozhlas.cz, odhalil, že mozek lidí, kteří si dávají pravidelně šlofíka, je větší o 15 centimetrů krychlových. Což reprezentuje zpoždění stárnutí zhruba o šest let.
Leč pozor, snění nesmí trvat déle než dvacet minut. Jakmile siestář upadne do hlubokého spánku, je zle. Probere se malátný, líný. Někdy až nesnesitelně protivný.
Dosud by se zdálo, že pro siestu hovoří vše.
Mnoho Čechů, zvyklých na zaměstnání od sedmi do půl čtvrté, by ji avšak, tvrdíme, ostře odmítlo. Odpoledne chtějí mít volno. Nikoliv se ve čtyři v pět vracet do práce. A tvrdnout tam do osmi.
Radikální argument proti české siestě ostatně kdysi v Týdnu předložila psycholožka Ludmila Mánková. Před výdobytkem mořem oplývajících národů vysloveně varuje: „Typické české osvěžení, tedy pivo, se v kombinaci se sluníčkem může stát zkázou; do práce by se zřejmě už mnozí nevrátili.“
Hotovo. Není co řešit. Diskuze je u konce.
