Článek
Počet dní, kdy v Česku leží sníh, se za posledních 60 let zkrátil o polovinu. A trend sílí. Přesto se v Česku chystají některé skiareály kácet lesy kvůli novým sjezdovkám. Nelze to nazvat jinak než zhůvěřilostí.
Vědci, kteří se zabývají klimatickou změnou v Česku, hovoří v analýze Seznam Zpráv jasně: „Od středních poloh níže se musíme se sněhem pozvolna rozloučit. Na horách přijdou sice i do budoucna tuhé zimy, i když méně často, zimní sezona se ale zkrátí a sněhová pokrývka se bude snižovat.“
Přesto někde šéfové skiareálů dál fantazírují o rozšiřování sjezdovek, a to na úkor lesů. Například na libereckém Ještědu se – v rozporu s původní dohodou s radnicí – chystá nové kácení. Jde přitom o kopec, kde jsou už teď vleklé potíže s nedostatkem sněhu.
Paradoxně si je toho vědom i Igor Rattaj, majitel společnosti TMR, která areál na Ještědu provozuje. V Česku vidí budoucnost zimních sportů bledě. V rozhovoru pro Seznam Zprávy z konce ledna kromě jiného řekl: „Reálně, v České republice, co se týče povětrnostních podmínek, nadmořské výšky a podobně, jsou tu Krkonoše – Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou. Možná ještě Klínovec, respektive Krušné hory. A zbytek? Tam takovéto (teplé) zimy budou častější, tam není perspektiva.“ Po covidových propadech je navíc podle něj mnoho areálů ve velkých problémech. „I když dnes ještě vypadají, že žijí, už dávno umřely.“
Zní to celé smutně, leč rozumně. Sjezdovky na Ještědu startují ve výšce 920 metrů nad mořem a končí o 500 metrů níže. Což jsou hodnoty pro mnoho regionů ve Švýcarsku i ve Francii hraniční. Tady začínají umělé zasněžování zakazovat. Kvůli zkušenostem se suchem z minulých let. S vědomím, jak náročná je výroba falešného sněhu na spotřebu vody. A v éře energetické krize i na elektřinu.
Máte pocit, že ubývá sněhu?
— www.intersucho.cz (@Intersucho) January 29, 2023
Není to pocit…. pic.twitter.com/MNQDEAaPFa
Liberecký opoziční zastupitel Jaromír Baxa (Liberec otevřený lidem) ke kácení na Ještědu uvedl: „Nelze nevidět, že cyklistická sezona se nám pomalu posunuje na celý rok a že v nižších polohách okolo Liberce je sníh, na kterém by se dalo lyžovat nebo sáňkovat, čím dál větší vzácnost. Že lyžování zůstává jen díky energeticky a na vodu náročné výrobě umělého sněhu. Mám Ještěd rád. Nechci tam kácet dvě nové sjezdovky kvůli něčemu, co za deset let nebude dávat vůbec žádný smysl.“
Přesto se vládnoucí liberečtí zastupitelé dřevorubecké myšlence většinově nebrání. Poslední krok, který ve věci učinili, bylo schválení zadání změny územního plánu. Kácet se má přes 50 hektarů lesa.
Lesy jsou přitom, obecně vzato, klíčovou brzdou globálního oteplování.
Bezohlednost na Ještědu
Během říjnového víkendu se na sjezdovce pod Ještědem objevila první várka technického sněhu. Liberecký skiareál oznámil, že spouští přípravy na zimní sezonu. Podle některých zastupitelů tím jen dokládá svou neohleduplnost.
Připomeňme proto znovu analýzu Seznam Zpráv, jež konstatuje, že nejvíce se otepluje prosinec a leden, zatímco únor statisticky pozvolněji – skutečně zimní období se tak zkracuje. Počet dní, kdy v Česku ležel sníh, se za posledních 60 let zkrátil o polovinu, ještě dramatičtěji pak ubylo dnů se skutečně velkou nadílkou. Zatímco v šedesátých letech jsme si užili alespoň 10 centimetrů sněhu po 41 dní, v druhé dekádě 21. století jen po dva týdny. To je třetina času.
S takovými argumenty bych vřele apeloval na bezodkladné zastavení jakéhokoliv kácení lesů ve jménu zítřejšího – vysoce nepravděpodobného – lyžování.
Carving je super, to nezastírám. Má-li být vykoupen zplanýrovaným Ještědem, nejde ovšem než o sobeckou ničemnost.
