Článek
Vliv horka na úmrtnost se už jasně ukazuje i v Česku. Badatelé z Akademie věd zjistili, že zatímco průměrný počet úmrtí spojených s horkem v předchozích třech dekádách činil v Praze 50 úmrtí za rok, v poslední dekádě, kterou zatím monitorovali, tedy mezi lety 2010 až 2019, šlo již v Praze o 90 úmrtí způsobených vedrem za rok.
Ačkoliv to stále mnoho lidí nechce slyšet, klimatická změna se evidentně fatálně propisuje do tuzemských životních podmínek, aktuální žhavý víkend budiž toho důkazem. „Riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze v uplynulé dekádě téměř dvakrát vyšší než ve třech předchozích,“ konstatují akademici.
Vědci porovnávali průměrné denní teploty naměřené na stanici Praha-Ruzyně v teplém období, tedy od května do září. A to v jednotlivých dekádách od 80. let 20. století (1982 až 1989) do prvního desetiletí 21. století (2010 až 2019). Hodnotili poté jejich dopad na úmrtnost v Praze.
„Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“ uvedl Aleš Urban, vedoucí týmu. „Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 °C, v letech 2010 až 2019 to bylo 16,9 °C. A výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 °C,“ dodal.
Ani zbytek Česka nebude ušetřen
Praha je na tom hůř než zbytek Česka. Horko je totiž nebezpečnější ve velkoměstech s relativním nedostatkem zeleně a vodních ploch.
Ovšem ani obyvatelé zbytku země nejsou a nebudou ušetřeni nových zdravotních rizik, souvisejících s čím dál intenzivnějším vedrem.
Národní akční plán adaptace na změnu klimatu se v kapitole věnované rostoucím teplotám v České republice kromě jiného zabývá právě dopadem na zdraví lidí.
Scénáře do roku 2099 předpokládají postupný nárůst průměrných teplot na území Česka takto, přičemž referenčním obdobím je etapa mezi roky 1961 až 1990:
- v prvním období let 2010 až 2039 se teplota vzduchu pravděpodobně zvýší zhruba o 1 °C.
- v období let 2040 až 2069 se předpokládá výraznější oteplení, na jaře a v létě se může pohybovat od 2,3 °C po 3,2 °C, na podzim od 1,7 °C po 2,1 °C a v zimě od 1,5 °C po 2,0 °C.
- v posledním období mezi roky 2070 a 2099 dosáhne oteplení v létě průměrně 4 °C a v zimě 2,8 °C.
Nejvyšší teploty budou v oblasti jižní a střední Moravy, Ostravské pánve a v Polabí. Postupně se, soudí vědci, bude navyšovat také počet letních dní - ze 45 na 91 - a tropických dní z 8 na 31.
Tropické nemoci v Česku
Takové změny s sebou přinesou i zdravotní rizika, dosud u nás mnohdy nepoznaná.
Dojde například k nárůstu výskytu gastrointestinálních nemocí, tedy chorob trávicí soustavy. „Bude pokračovat rozšiřování výskytu infekcí přenášených hmyzem. Dá se předpokládat zlepšení podmínek pro množení choroboplodných zárodků v prostředí. Dojde ke zlepšení podmínek pro rozšíření tropických komárů, klíšťat a dalšího hmyzu, který se může uplatnit jako přenašeč nově se vyskytujících infekcí,“ konstatují experti. „Časným nástupem jara se prodlouží pylová sezóna a astmatici budou mít delší období, kdy bude docházet ke zhoršování jejich zdravotního stavu a nutné léčbě.“
V reakci na očekávané změny - kdy bohužel nic moc nenasvědčuje, že by se je mělo podařit odvrátit - bude muset projít proměnou i tuzemské zdravotnictví. Dle expertů hlavně ve směru k potírání nových infekčních chorob.
Myslím, že oblíbené humory, jak budeme mít konečně teplíčko jako u Jadranu, a na Moravě začneme, hurá, pěstovat olivy, nás přejdou velmi rychle.
