Článek
Platy vrcholných politiků by mohly do budoucna meziročně růst nejvýše o pět procent. Doplnění tohoto ohraničení do sporné vládní platové novely navrhl v pátek 20. prosince při druhém sněmovním čtení ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Opoziční hnutí ANO a SPD trvají na zmrazení platů politiků do konce roku 2029. Podle vládní novely mají pro příští rok vzrůst skoro o sedm procent. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat pravděpodobně v polovině ledna. Jejím projednáním ve druhém kole sněmovní schůze pro letošek skončily.
Opoziční Piráti prosazují například stanovení hranice pro meziroční růst platů ústavních činitelů na nejvýše šest procent a snížení náhrady na dopravu zákonodárců až o čtvrtinu. Vládní TOP 09 podala úpravu, která by krátila poslancům a senátorům platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Ve hře je i několik návrhů, které by politikům důsledněji omezily platy při hromadění některých funkcí.
Asi sedmiprocentní růst pro příští rok pokládá za nemorální předseda SPD Tomio Okamura, nemá podle něj žádné opodstatnění. „SPD zásadně odmítá zvyšování platů politiků,“ zdůraznil. Okamura neprosadil vrácení předlohy k opětovnému posouzení do rozpočtového výboru.
Europoslanci si polepšili: Platy jim díky inflaci vzrostly o desítky tisíc
Jurečka si v diskusi rýpl do předsedy ANO Andreje Babiše, který už v úvodu dnešního sněmovního jednání charakterizoval vládní novelu jako nepřijatelnou, nemravnou a arogantní. „V okamžiku, kdy je druhé čtení otevřená rozprava, tak už tady není. To si myslím není fér vůči všem ostatním poslancům, kteří tady normálně v pátek odpoledne před Vánoci jsou,“ řekl ministr. Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová reagovala, že Babiš v době projednávání novely ve Sněmovně byl, měl ale jednání.
Představitelé ANO a SPD poukazují na to, že jejich návrhy na pětileté zmrazení platů vrcholných politiků by poskytly čas pro debatu, jak výpočet v budoucnu nově nastavit. Jurečka zdůvodnil svou úpravu na omezení meziročního růstu na nejvýše pět procent záporným postojem veřejnosti na razantnější zvyšování platů politiků potom, co skončí dříve schválené restrikce.
Pro rok 2026 by se bez navrhovaného ohraničení mohly zvednout podle zdůvodnění asi o 13,6 procenta. „Omezení míry nárůstu platové základny pro představitele konkrétním limitem zajišťuje vyšší předvídatelnost výdajů státního rozpočtu,“ napsal ministr v důvodové zprávě.
Z výpočtu z vládní předlohy vyplývá, že se plat například řadového zákonodárce zvýší příští rok o 700 korun na 109.500 korun měsíčně a plat prezidenta republiky by činil 365.000 korun, o 23.800 korun víc než teď. Vlnu kritiky vyvolal především původní návrh, podle kterého by platy vrcholných politiků vzrostly skoro o 14 procent.
Od Babiše je to laciné gesto, říká právník k návrhu zmrazit platy politiků
Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Letos platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na loňské úrovni. Ústavní soud v květnu s platností od příštího roku zákonný koeficient zrušil kvůli snížení platů soudců. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822.
Vládní novela do zákona koeficient tři vrací. Pro příští rok ale stanoví platové základny přímo. Pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101.364 korun a pro soudce o 121.685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když se letos po zásahu Ústavního soudu počítají ze základny 120.951 korun. Předloha přímo určuje pro příští rok i platovou základnu pro státní zástupce, a to 109.516,5 Kč.
Předloha dále zavádí paušální náhradu pro manžela nebo partnera prezidenta republiky. Prakticky ji bere z paušální náhrady hlavy státu.
