Článek
Šťastné slovo
Pravidelná sobotní glosa Jindřicha Šídla o věcech, které hýbou politikou a společností a kterých jste si třeba nevšimli, nebo nechtěli všimnout.
Pokud si ještě pamatujete Petru Buzkovou z časů její aktivní politické dráhy, bude vám patrně už přes čtyřicet. Přesně před 20 lety oznámila tehdejší sociálnědemokratická ministryně školství, že ve volbách roku 2006 už nebude obhajovat mandát ve Sněmovně, kde seděla od roku 1992. A pak také politiku definitivně opustila.
Přesto její jméno zná dodnes téměř každý. Proto jsme ji na konci března pozvali na živou šou Šťastného pondělí v pražském kině Vzlet, abychom pohovořili na téma „jaké to je být mladou ženou v české politice“. (Mimochodem, když jsem se jí před začátkem ptal, jestli o ní mám mluvit jako o „hostce“, podívala se na mě jako na blázna.)
Petra Buzková už dnes o své kariéře mluví s velkým nadhledem a bez dojímání se, jak těžké to v devadesátých a nultých letech v politice, tehdy ještě mnohem víc „mužské“ disciplíně než dnes, vlastně měla.
Ale měla. Jen pro představu: Když se v roce 1992 stala v šestadvaceti letech poprvé poslankyní, zasedlo ve Sněmovně (tehdy ještě České národní radě) pouhých 20 žen - dnes jich je 50. Když se o deset let později stala ministryní školství ve vládě Vladimíra Špidly, byla teprve třetí členkou kabinetu samostatného Česka. (Ve Špidlově sestavě nějaký čas poseděla i ministryně zdravotnictví Marie Součková.)
Její kariéra dobře ilustruje tehdejší poměry. Stratégové sociální demokracie celkem brzy pochopili, že sebevědomá a vzdělaná mladá žena je pro ně z hlediska politického marketingu vzácný statek. Proto se v pětadvaceti stala místopředsedkyní strany a nepostradatelnou součástí jejich volebních kampaní. Legendárním se stal billboard ČSSD před volbami v roce 1996 se sloganem „Lidskost proti sobectví“, z nějž se na Česko usmívali předseda strany Miloš Zeman a dvě mladé naděje strany - Petra Buzková a Stanislav Gross. Zeman oběma upřímně pohrdal a oni mu opláceli podobnou náklonností. (Plakátu se uvnitř ČSSD říkalo „Svatá trojice“ nebo ještě častěji „Táta s mámou vedou kluka k holiči“.)
O dva roky později před předčasnými volbami natočili Zeman s Grossem a Buzkovou klip, jehož autoři tehdejší místopředsedkyni přinutili, aby se k předsedovi přiblížila a dokonce se na něj usmála - jak se můžete sami přesvědčit, nešlo jí to úplně lehce). Respektive vůbec.
To byla jedna strana mince: úspěšná mladá politička, svého času pevně usazená na první příčce žebříčků popularity, pro svou stranu mimořádně důležitá.
A pak tu byla ještě druhá strana, na níž najdeme závist, pomluvy, šmírování na dovolené u moře, sexistické komentáře stranických kolegů na téma její operace a samozřejmě, jako vrchol „Operace Olovo“, ukázkově estébácká akce chystaná okolím Miloše Zemana. (O příběhu, který téměř přesně před 25 lety v MF Dnes odhalili Sabina Slonková s Jirkou Kubíkem, si můžete v dobovém tisku počíst třeba zde a s odstupem téměř dvaceti let tady.)
Tohle všechno jsme probírali ve Vzletu a vy si teď náš rozhovor s Petrou Buzkovou můžete poslechnout.
