Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Prezident Petr Pavel vetoval novelu, podle níž se mají letos zvýšit platy vrcholných politiků skoro o sedm procent a soudcům a státním zástupcům mají s ohledem na zvyšování v minulých letech prakticky stagnovat. Na webu to v pondělí oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. Novelu tak dostane k novému projednání Poslanecká sněmovna, která může především hlasy koalice veto hlavy státu přehlasovat.
Pavel se u platové novely neztotožnil s tím, jak se zákonodárci vypořádali s nálezem Ústavního soudu, na který má přijatý zákon reagovat, a to zejména v souvislosti se stanovením platové základny pro soudce na letošní rok. V dopise předsedkyni Sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09) kritizoval i nežádoucí retroaktivitu „vzhledem k pozdnímu přijetí zákona“.
Vládní platová novela je podle Pavla opět jen přechodným řešením. „Nyní přijatá právní úprava platů ústavních činitelů problém opět neřeší systémově. Před lety stanovený ‚trvalý‘ mechanismus je soustavně upravován a téměř každý rok je do něj opakovaně, a do značné míry nahodile a nesystémově, zasahováno,“ podotkl prezident.
Jako špatné řešení ale vnímá i opoziční návrhy na zmrazení platů politiků či na úplné oddělení platů soudců od platů dalších představitelů státní moci. Platy veřejných činitelů by se podle Pavla měly upravovat automaticky v závislosti na výkonnosti ekonomiky a platové a mzdové hladině ve společnosti.
„Ve čtvrtek zasedá organizační výbor Sněmovny, který bude svolávat březnovou řádnou schůzi, bude možné na její program vetovaný zákon zařadit. Zákonná lhůta bude splněna,“ odepsal redakci Seznam Zprávy mluvčí předsedkyně Sněmovny Martin Churavý.
Hlava státu podruhé využila svoji pravomoc vrátit zákon Parlamentu. V září Pavel vetoval novelu zákona, podle které by soudy přestaly rozhodovat část sporů v senátech s laickými přísedícími, dříve známými jako soudci z lidu. Sněmovna poté veto přehlasovala.
Debaty o navyšování platů se vedly v obou parlamentních komorách. Opoziční hnutí ANO a SPD neprosadila zmrazení platů vrcholných politiků do konce roku 2029. Senát k předloze nakonec nepřijal žádné usnesení. Prezident ji proto dostal k podpisu jako přijatou po uplynutí měsíční lhůty, která skončila v neděli.
Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy v národním hospodářství vždy za předminulý rok a zákonného koeficientu. Loni platy vrcholných politiků zůstaly v souvislosti s jednou z úprav ve vládním konsolidačním balíčku v podstatě na předloňské úrovni. ÚS loni v květnu s platností od letoška zákonný koeficient zrušil kvůli snížení platů soudců. Spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822.
Nynější novela podle zástupců Soudcovské unie opakuje pro letošek vůči soudcům snížení, které ÚS zrušil. Zákon navíc podle nich působí zpětně, protože se týká lednových platů. Podle žalobců norma porušuje principy právního státu. Kritizovalo ji rovněž justiční grémium.
Novela do zákona koeficient tři vrací. Pro tento rok ale stanoví platové základny přímo. Pro vrcholné politiky a další funkcionáře jde o 101 364 korun a pro soudce o 121 685 korun. Soudcům by platy v podstatě stagnovaly, když loni se po zásahu Ústavního soudu počítaly ze základny 120 951 korun. Předloha přímo určuje pro letošek i platovou základnu pro státní zástupce, a to 109 516,5 Kč. Novela dále zavádí paušální náhradu pro manžela nebo partnera prezidenta republiky. Prakticky ji bere z paušální náhrady hlavy státu.
Omezení meziročního růstu platů vrcholných politiků a některých dalších představitelů na maximálně pět procent doplnila do novely Sněmovna s ohledem na jejich razantnější růst potom, co skončí dříve schválené restrikce. Pro rok 2026 by se bez tohoto ohraničení mohly zvednout asi o 13,6 procenta. Na soudcovské platy se ohraničení vztahovat nemá.
Poslancům a senátorům by se navíc podle novely krátily platy o pětinu při zadlužení státu nad 50 procent hrubého domácího produktu. Předloha také důsledněji omezuje platy politiků při hromadění některých funkcí, a to i na krajské a obecní úrovni.
Z výpočtu z předlohy vyplývá, že se plat například řadového zákonodárce zvýší letos o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně. Plat prezidenta republiky bude činit 365 000 korun, o 23 800 korun víc než loni.
