Pachuť z Vrbětic. Firmě s milionovými škodami úřad zamítl náhradu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco lidem dotčeným výbuchy muničních skladů stát vyplácí odškodnění, firmy v okolí vrbětického vojenského areálu mají smůlu. Ani po letech se náhrad škod nedočkaly. Podle zjištění Seznam Zpráv Zlínský kraj před několika dny odmítl žádost majitele znehodnoceného lesa, společnosti Lesy Jamné. Firma si nárokuje téměř 7 milionů korun, opírá se o znalecké posudky.

Redakce má oznámení úředníků k dispozici. Podle jejich výkladu firmy nemají nárok na náhradu finančních ztrát, které jim vznikly v souvislosti se šestiletou bezprecedentní likvidací následků exploze. Původ škody vzniklé uzavřením areálu prý v tomto případě podobně jako při požáru, vichřici či povodni spočívá v živelní události, tedy z „vyšší moci“.

V oznámení to připodobňují k vichřici, po níž se nelze dostat do poškozeného areálu. „Složky IZS, které jsou tu proto, aby chránily zdraví a majetek občanů, pouze vykonávají svoji činnost uvedením lokality do původního stavu, tedy vykonávají záchranné a likvidační práce, avšak tímto škodu nezpůsobují, tu způsobila sama vichřice,“ napsali úředníci.

„Jsme z toho nepříjemně překvapení. Připadám si jak v pohádce o kohoutkovi a slepičce. Za ty roky jsme obeslali úřad vlády, ministerstva a další instituce. Všichni nám řekli, ať žádáme o náhradu škod prostřednictvím krajského úřadu. A ten nás nyní odmítl,“ sdělil Dalibor Olšák, jednatel společnosti Lesy Jamné.

Firma se chce dál bránit. A není sama. S podobnou žádostí se na kraj podle mluvčí úřadu Soni Ličkové obrátily další subjekty. „Krajský úřad Zlínského kraje přijal od právnických osob 9 žádostí, z toho se jedná o 5 firem a 4 obce,“ uvedla.

„Pokud vím, stát nepřiznal odškodnění ani jediné, což je skutečně v právním státě velmi nebezpečný precedens,“ uvedl poradce některých dotčených společností a europoslanec Stanislav Polčák (STAN).

Jak známo, v říjnu a prosinci 2014 vybuchly ve vojenském muničním areálu dva sklady. Likvidace následků si vyžádala nejdelší zásah záchranných složek v historii. Trval šest let, skončil teprve na podzim roku 2020. Čeští vyšetřovatelé mají důvodná podezření, že za výbuchy stojí agenti ruské tajné služby. Jenže o viníkovi, který by měl většinu škod zaplatit, musí rozhodnout soud.

Majitelé firem tak chtějí vymoci především náhrady škod vzniklých dlouhodobým zásahem vojáků a hasičů, kvůli němuž roky nemohli hospodařit na svých lesích či pozemcích.

Olšákův případ je nejviditelnější. Se společníkem několik měsíců před výbuchy koupili necelých 120 hektarů lesa, také přímo ve vojenském areálu. Na podnikání si firma vzala úvěr. Exploze a dlouhodobé odklízení trosek na sedm let znepřístupnily pozemky. V areálu tak majitelé nemohli těžit. „Zůstalo nám tam všechno dřevo. Ještě půl roku máme splácet úvěr, přitom podnikatelský záměr vzal za své. Byly to hrozné nervy,“ řekl Olšák.

Firma tvrdí, že jí vznikla škoda téměř 6,9 milionu korun. Kvůli znehodnocení vytěženého dřeva a štěpky přišla o téměř devět set tisíc korun. Znepřístupněný les pak zničil kůrovec. Znalec v tomto případě vyčíslil újmu v hodnotě skoro šest milionů korun.

Lesníci se opakovaně obrátili na státní úřady, po jejich doporučení žádali náhradu škod skrze krajský úřad ve Zlíně. Nároky jim vyčíslil znalecký posudek s fotodokumentací.

Úředníci však v závěru ledna žádost zamítli. Osmistránkový dokument, včetně podrobného odůvodnění, redakce získala. Krajský úřad případ posuzoval podle zákona o Integrovaném záchranném systému. Příslušné paragrafy určují jednotlivcům i soukromníkům náhrady škod, vzniklých v příčinné souvislosti se záchrannými pracemi.

Krajský úřad uznal včasné podání žádosti i výši škod. Konstatoval však, že příčinná souvislost mezi znehodnocením lesa a zásahem neexistuje. „Zásadní, rozhodující a bezprostřední příčinnou újmy, jež žadateli vznikla, nebylo opatření velitele zásahu, nýbrž samotná havárie – výbuch muničních skladů, bez této havárie by k opatřením nedošlo,“ napsal ředitel Krajského úřadu Milan Štábl v dokumentu.

Jinými slovy, podle úřadu není původcem škody ani stát, ani záchranáři. Její příčina spočívá v živelní události – „vyšší moci“. „Jelikož zákon o IZS dopadá na všechny mimořádné události, je jeho výklad stejný, ať se jedná o škodu způsobenou požárem, povodní, vichřicí či výbuchem,“ dodal šéf úřadu.

Podle podnikatelů se stát zříká odpovědnosti.

Připomínají, že areál v době výbuchů vlastnil Vojenský technický ústav, který bez vědomí okolních obcí sklady pronajímal soukromníkům. Nyní většinu areálu vlastní jiný státní podnik – Vojenské lesy a statky, s.p. „Tím se tato mimořádná událost liší od havárií z jiných provozů, kde jejich provozovatelem jsou a odpovědnost nesou soukromé subjekty. Stát proto nepochybně nese i odpovědnost vlastníka a provozovatele areálu, třebaže sklady pronajímal soukromým společnostem,“ namítl Polčák.

Zatímco krajský úřad nároky firem zamítl, krajští zastupitelé paradoxně ještě loni v dubnu usnesením vyzvali vládu, aby odškodnila kromě občanů i firmy, které kvůli výbuchům utrpěly újmu.

Tisíce místních už ministerstvo odškodňuje na základě speciálního zákona „lex Vrbětice“, který je účinný od začátku roku. Náhrady přiznává lidem, obcím i Zlínskému kraji. Počítá s náhradou až 700 milionů korun. Firmy zatím nedostaly nic. „Jsme skoro jediní, kteří prokazatelně škodu můžou doložit. A nemáme nárok na nic,“ řekl Olšák.

Krajský úřad oznámení koordinoval s nadřízenými institucemi. „Vyřizování žádostí probíhá v rámci výkonu přenesené působnosti, kde je úřad povinen řídit se stanovisky ústředního orgánu státní správy, kterým je v případě zákona o IZS Ministerstvo vnitra. To dlouhodobě zastává právní názor, že podle zákona o IZS lze odškodnit pouze škody ve smyslu zničení věci či poškození zdraví, které jsou bezprostředně přičitatelné složkám IZS,“ uvedla mluvčí úřadu.

Krajský úřad v závěru oznámení neupírá lesníkům možnost podat žaloby k soudům. „Není dotčeno právo žadatele obrátit se se svým nárokem na věcně a místně příslušný soud prostřednictvím občanskoprávního řízení,“ napsali úředníci.

Podle Olšáka je soudní spor krajní možnost. Firma se chce odvolat. „Soud by znamenal roky dalších peripetií a nervů,“ řekl jednatel.

V textu jsme upřesnili počet žádajících subjektů a doplnili stanovisko Krajského úřadu ve Zlíně.