Online: Povodně v Česku mají už pět obětí

Intenzivní déšť způsobuje v Brně na několika místech vyvrácení vzrostlých stromů. Veřejná zeleň města Brna (VZMB) zaznamenala spadané stromy v Lužánkách, okolí Špilberku i ve Wilsonově lese. Několik více než stoletých lip popadalo na Ústředním hřbitově, v zahradě vily Tugendhat se vyvrátila ikonická vrba. S ohledem na riziko padajících stromů jsou uzavřené také přístupové cesty k Pavilonu Anthropos. ČTK to zjistila od zástupců městských organizací a mluvčího městské části Brno-střed Michala Šťastného.

K vytrvalému dešti se o víkendu přidal silný vítr, což na mnoha místech poškodilo stromy. Zatím pracovníci evidují několik vyvrácených stromů v Lužánkách a na Špilberku. „Ve Wilsonově lese jich budou desítky. Jsou i stromy, kolem kterých se dělají v půdě trhliny, a je to na hraně. Obávám se toho, co ještě přijde. S tolika milimetry vody naráz nemáme zkušenost. Záleží také na počasí, kdy se půda začne vysoušet,“ řekl ředitel VZMB Jozef Kasala.

Vodohospodáři nechají bezpečnostním přelivem přetéct brněnskou přehradu, pod přehradou očekávají zvýšený, ale neškodný průtok. Svratka by se neměla rozlít do zastavěných částí. Dnes to řekl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Tento krok zvolili, neboť nechtějí do toku pod přehradou nechtěně vypouštět spadané kmeny, větve a další věci, které do přehrady přinesla velká voda a které by tok ucpávaly.

Situace na brněnské přehradě se podle něj vyvíjí dobře. Do nádrže nyní přitéká asi 83 metrů krychlových vody za sekundu, ráno to bylo asi 90 metrů krychlových za sekundu. Z přehrady odtéká zhruba 60 metrů krychlových vody za sekundu. „Přítok slábne, ale už pomaleji, začalo pršet. Podle aktuálních propočtů by odtok přes bezpečnostní přeliv měl nastat někdy po půlnoci,“ uvedl Chmelař. Původně se očekávalo, že přehrada by přelivem mohla začít přetékat dnes odpoledne či večer. Podle Chmelaře stále platí, že půjde o neškodný průtok a voda by se neměla rozlévat do zastavěné části.

Seznam Zprávy přinášejí přehled míst, kde povodně podle dosavadních informací napáchaly nejvíce škod. Mapu redakce průběžně doplňuje a aktualizuje.

V postižených obcích na Jesenicku nefungují mobilní sítě, elektřina ani pitná voda. Nemáme se jak dovolat pomoci, řekla starostka Kobylé nad Vidnavkou.

Povodeň zasáhla znovu i Zátor na Bruntálsku, který byl v roce 1997 společně s Troubkami na Přerovsku jedním ze symbolů tehdejších ničivých povodní. Tentokrát velká voda strhla most a poškodila dva domy. Přišly o části obvodových stěn. Lidé jsou bez elektřiny, vyrovnávají se s výpadky dodávek vody. ČTK to řekl Petr Skřivánek, který se v obci podílí na organizování záchranných prací.

Hladina řeky Opavy dosáhla místy až tří metrů. Některé domy poblíž toku byly podle něj zatopeny až po střechu. Nyní se podle něj situace uklidňuje a lidé, kteří po 27 letech opět zažili povodňové peklo, se mohou alespoň podívat, co voda v jejich domovech napáchala.

Krajské a senátní volby o víkendu proběhnou, ačkoli část regionů postižených povodněmi volá po odkladu. Místo kampaně se však těsně před otevřením volebních místností budou na řadě míst v Česku uklízet trosky.

Reportér Seznam Zpráv Tomáš Svoboda mapuje dění v Opavě.

Radnice Prahy 6 uzavřela dětská hřiště, protože v městské části popadalo velké množství stromů v souvislosti s vydatným deštěm. Významné škody na majetku radnice neregistruje. Na zasedání zastupitelů městské části to dnes řekl starosta Jakub Stárek (ODS). Několik vyvrácených stromů v lesích a parcích zaznamenala i městská organizace Lesy hlavního města Prahy (LHMP).

V Praze jsou uzavřeny náplavky, vrata na Čertovce a na Vltavě byla zastavena lodní doprava. V některých částech jsou postavené protipovodňové zábrany. Mimo provoz je lanovka na Petřín. Podle výhledu meteorologů budou v následujících dnech srážky ustávat.

Řeky Morava i Dyje jsou na Břeclavsku na třetím povodňovém stupni, zatímco Dyje už dosáhla maxima a drží se na stálém průtoku, hladina Moravy má nadále mírně stoupat. Protipovodňová komise v Břeclavi monitoruje stav hrází, u Lanžhota bylo nutné částečně rozplavenou hráz u železničního mostu dosypat, řekla ČTK mluvčí břeclavské radnice Ivana Solaříková.

„Povodňová komise spolupracuje s 18 obcemi, které spadají pod její rozšířenou působnost. Samotné Břeclavi akutní nebezpečí nehrozí. O víkendu bylo třeba vyprostit stromy, které se zaklínily pod mostem u cukrovaru i pod Cukrovarskou lávkou. Obě místa jsou nyní přístupná,“ uvedla mluvčí.

Protipovodňová opatření byla při současných povodních velmi účinná, do budoucna je proto potřeba zjednodušit jejich povolování a ovlivňovat názory lidí tak, aby je víc podporovali, uvedl Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka. Nádrže sice podle Tomáše Hrdinky z výzkumného ústavu povodně nezastaví, dokážou ale oddálit jejich začátek a zmenšit kulminační průtoky. Takto by pomohla i plánovaná přehrada v Nových Heřminovech na Bruntálsku, řekl ČTK vodohospodář Hrdinka.

Hrdinka upozornil, že většina opatření nedokáže záplavy zastavit, jejich hlavní smysl ale spočívá v oddálení a zmenšení povodně tak, aby se stihla připravit další opatření. „A to se také u většiny nádrží na základě včasných předpovědí hydrometeorologů povedlo. Celková připravenost systému na základě nabytých zkušeností je v tomto smyslu ve srovnání s povodněmi v letech 1997 a 2002 určitě vidět,“ uvedl Hrdinka. Dodal, že pomohla také vyschlá krajina. „Půda absorbovala prvních 70 až 100 milimetrů srážek, a tím zpomalila odtok vody do koryt toků,“ řekl.

V Ostravě jsou rozsáhlé trhliny v přehradě na soutoku řek Odry a Opavy, kterými protéká voda a zatopí část Přívozu. Uvedl to server Hasiči.cz.

V několika městských částech Ostravy se zřejmě protrhla ochranná hráz, uvedl podle serveru po jednání Ústřední povodňové komise ministr životního prostředí Petr Hladík. Podle českého ministra je situace monitorována dronem. V Ostravě aktuálně probíhá evakuace městské části Přívoz. Do 10:30 bylo z místa zachráněno asi 70 lidí, včetně dětí. Budou převezeni do evakuačního centra na Černé louce.

Řeka Morava v Kroměříži začala kulminovat, hladina by se zvýšit již neměla, uvedl hejtman Radim Holiš. Hladina však bude vysoko déle, i několik dní.

Kvůli povodňové situaci třeboňští rybáři nezačnou s výlovy rybníků. Obvykle začínají v půlce září, řekl předseda představenstva Rybářství Třeboň Josef Malecha. Rybáři se teď soustředí na regulované vypouštění vody z rybníků. Klíčový je zejména Rožmberk, do kterého teče řeka Lužnice a který zadržuje vodu kvůli obcím pod ním. Termíny výlovů by mělo stihnout Rybářství Nové Hrady, které začíná s výlovy až na začátku října. Škody na rybách, které třeba voda odplavila, zatím nelze odhadnout, ukážou se až při výlovech.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana musí do záplavami postižených oblastí zrychlit dodávky cisteren na pitnou vodu. „Dodávky pitné vody a případně jídla, dodávky elektrické energie a zajištění komunikace, to je to, co zdejší lidé nyní potřebují. Včera se zachraňovaly životy, dnes se začínají řešit primární potřeby,“ uvedl Rakušan v Jeseníku. V následujících týdnech podle něj přijde na řadu obnova záplavami zpustošených oblastí. „Viděli jsme na vlastní oči lidské vyčerpání, viděli jsme neštěstí z té tragédie, viděli jsme vyčerpání pana starosty a lidí, kteří na lokální úrovni tuto krizi musí řídit. A ta zpětná vazba je pro nás určitě důležitá,“ podotkl ministr.

Meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) umístěná v areálu vsetínské hvězdárny zaznamenala v sobotu 14. září rekordní denní srážkový úhrn v tomto století. Za 24 hodin tam napršelo 101,4 milimetru srážek, tedy 101,4 litru vody na metr čtvereční. V dnešní tiskové zprávě to uvedl odborný pracovník hvězdárny Pavel Svozil.

Údaj o srážkách ze soboty je podle něj také druhým nejvyšším denním úhrnem srážek za téměř stoletou historii měření na meteorologické stanici ve Vsetíně. „Jen nepatrně více srážek, a to 103,2 milimetru, bylo naměřeno 6. července 1997,“ uvedl Svozil. V roce 1997 zasáhly Moravu a Slezsko ničivé povodně.

Průtok v Dyji za vranovskou i znojemskou přehradou stále převyšuje 200 metrů krychlových za vteřinu, v Hraběticích na Znojemsku proto zvyšují improvizovanou hráz na levém břehu řeky. V Jevišovce na Břeclavsku jsou zalitá okolní pole i nádraží.

„Nejnižší místo okolo Dyje jsme v úseku asi 150 metrů na levém břehu zapytlovali, nyní tuto hráz asi o 30 centimetrů zvyšujeme, protože hrozilo, že by se mohla přelít. Jde spíše o preventivní opatření. Hladina sice kulminovala, ale průtok bude ještě nějakou dobu zvýšený,“ uvedl starosta Hrabětic František Treger (SNK).

Ostravská hutní společnost Vítkovice Steel předpokládá, že v úterý plně obnoví výrobu. Zastavit ji musela o víkendu zejména kvůli přerušení dodávky elektřiny a zatopení některých podzemních částí technologií. Škody by neměly být velké. ČTK to dnes řekla mluvčí firmy Jana Dronská.

„Už v neděli zaměstnanci podniku pracovali na odčerpávání vody ve sklepních a podzemních částech, s čerpáním pomáhali i hasiči. Například hlavní část technologie provozu válcovny Kvarto se podařilo zprovoznit už v neděli večer. Během dneška postupně zprovozňujme všechna zařízení,“ uvedla Dronská. Plné obnovení výroby předpokládá v úterý odpoledne.

Na ostravské letiště Mošnov odlétly tři vrtulníky z vojenské základny v Náměšti nad Oslavou, jsou nasazeny na záchranné práce. Je možné, že do krajů zasažených záplavami více než Vysočina vyrazí i krajští hasiči. Na Vysočině měli od čtvrtka více než 1100 zásahů, zranil se při nich jeden dobrovolný hasič. Novinářům to po dnešním jednání povodňové komise řekli hejtman Vysočiny Vítězslav Schrek (ODS a STO) a ředitel krajského hasičského záchranného sboru Jiří Němec.

Zda bude možné, aby hasiči z Vysočiny odjeli pomáhat do jiných částí Česka, bude podle Němce záviset na tom, jestli se vyplní předpověď a na Vysočině se už povodňová situace nebude zhoršovat. „Teď nedokážu predikovat, do kterého kraje budeme posláni. Je to skutečně na vyžádání konkrétního kraje, kde ty konkrétní síly a prostředky budou potřebovat. Zatím jsme o to nebyli požádáni, ale předpokládáme to a jsme připraveni,“ řekl Němec.