Online: Hladina Labe na Ústecku dál stoupá

Reportéři Seznam Zpráv Petr Švihel a Renata Matějková monitorují situaci na Pardubicku, kde už se vylil z břehů potok v Jezbořicích. Podolský potok je na třetím stupni povodňové aktivity.

Brněnský Jundrov leží u řeky Svratky. Je to jedno z možných záplavových území ve městě. U břehů je nyní stále rezerva asi jeden až dva metry. Brněnská přehrada odpouští skrze spodní výpust stále maximální množství vody – k 60 vteřinovým kubíkům.

Sníh, který včera v okolí Luční boudy napadl, začal už v noci rychle tát. Aktuálně jsou zde 4 °C a nepřestává pršet. Koryto Bílého Labe nestíhá vodu pojmout a říčka, která jindy protéká pod cestou, nyní vytvořila před boudou lagunu.

„Další voda proudí ze Studniční a Luční hory a vše bohužel stéká dolů do údolí. Doufáme, že všichni ve Špindlerově Mlýně, ale i dole v Peci budou v pořádku,“ říká spolumajitelka Luční boudy Klára Sovová. Luční bouda se nachází v nadmořské výšce 1410 metrů.

Česko má dnes nejen přesnější modely, a tím i varování, ale také výrazně lépe fungující systém reakce na krize než při velkých povodních v letech 1997 a 2002. Na síti X to dnes uvedl prezident Petr Pavel. Vyjádřil uznání vládě, hejtmanům, starostům, složkám integrovaného záchranného systému, pracovníkům v energetice i dopravě a všem ostatním, kdo se podílejí na zvládnutí povodní.

„Jejich profesionalita, nasazení, ale také solidarita a vzájemná pomoc nás všech jsou důležitým předpokladem, že si i s touto krizí poradíme a vyjdeme z ní opět o něco silnější. Přeji všem hodně sil, odhodlání a dobré vůle, abychom nadcházejících několik dní zvládli s co nejmenšími škodami,“ uvedl prezident.

Povodňový stupeň platil v 11:00 téměř na 190 místech České republiky. Některé toky už se vylily. Nejvážnější situace je zatím na Jesenicku v Olomouckém kraji a na Frýdlantsku v Libereckém kraji. Problémy jsou ale i v dalších krajích.

Starosta Špindlerova Mlýna doporučil návštěvníkům, aby dnes opustili toto známé krkonošské horské středisko. Existuje riziko, že se Labe mezi Špindlerovým Mlýnem a Vrchlabím vylije z koryta a hlavní přístupová silnice do střediska bude obtížně průjezdná. Labe ve Špindlerově Mlýně by mohlo kulminovat v neděli ráno, řekl dnes ČTK starosta Špindlerova Mlýna Martin Jandura (Špindlerův Mlýn - město s vizí). Labe v největším krkonošském středisku přesáhlo hranice třetího stupně povodňové aktivity, tedy stavu ohrožení, a dál stoupá.

„S ohledem na to, že se mezi Špindlem a Vrchlabím může vylít voda ze břehů, doporučujeme, aby návštěvníci odjeli během dneška. Je to pouze doporučení pro jejich bezpečnost a pohodlí. Apeluji na ně, aby zvážili uvedená rizika, situace bude gradovat,“ řekl Jandura.

Kvůli extrémnímu počasí dnes dopoledne nejezdily vlaky na několika desítkách tratí po celé zemi – některé kvůli popadaným stromům, jiné z preventivních důvodů. Správci železnic se snaží tratě co nejdříve zprovoznit, kvůli pokračujícím vydatným dešťům a silnému větru se ale situace od rána dál komplikuje. České dráhy doporučily cestujícím, aby víkendové cesty odložili, pokud nejsou nezbytně nutné. Vyplývá to z informací obou státních institucí.

„Extrémní počasí komplikuje provoz na železnici. Správa železnic intenzivně pracuje na odstranění překážek, v tuto chvíli je zastaven provoz na několika desítkách tratí. Doporučujeme cestujícím, aby svou víkendovou cestu odložili, pokud není nezbytně nutná,“ uvedly České dráhy.

Pardubice očekávají v některých částech města povodně. Informovaly o nich obyvatele ohrožených míst městským rozhlasem. Možná evakuace se týká částí Nemošice, Drozdice a Mnětice, kudy protéká Chrudimka. Vinou počasí jsou v Pardubickém kraji poruchy na vedení elektrického napětí, záplavy uzavřely některé úseky silnic. Hasiči měli v noci mnoho výjezdů.

Na Jesenicku za poslední tři hodiny úhrny dosáhly až 30 mm srážek.

Přibližně 50 lidí v Moravskoslezském kraji už v souvislosti s povodněmi muselo opustit své domovy. Evakuaci v Ostravě-Porubě, Široké Nivě na Bruntálsku a Vřesině na Ostravsku zajišťovali úředníci, policie či hasiči. Lidé našli dočasné ubytování například na vysokoškolských kolejích či v tělocvičně. Vyplývá to ze zjištění ČTK.

Dvě desítky obyvatel dvou ulic v ostravské městské části Poruba musí opustit své domovy. Vinou silných dešťů se tam vylil potok Porubka. ČTK to řekla starostka obvodu Lucie Baránková Vilamová (ANO). „Zatím jsem náhradní ubytování řešili pro čtyři obyvatele. Umisťujeme je dočasně na koleje Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava,“ uvedla starostka. Evakuaci v Porubě řídí městská část bez asistence hasičů.

Operátoři se připravují na možné povodně, před kterými varuje Český hydrometeorologický ústav. Posilují směny a chystají se zprovoznit mobilní vysílače v případě výpadku elektřiny.

Ačkoliv Česko zažilo v nedávné minulosti dvě ničivé povodně, ne všude to vedlo k ponaučení. V aktivních záplavových zónách vyrostly nové stavby, které mohou při povodních způsobit problémy.

Hasiči Sboru dobrovolných hasičů Frýdlant a Větrov stavěli a napouštěli mobilní protipovodňovou stěnu u řeky Smědé, která je už na třetím stupni povodňové aktivity. Stěna vyrostla na pravém břehu řeky u městského parku, kde se voda nejčastěji vylévá z koryta.

Aktuální stav Smědé ve Frýdlantu.

Pro obnovu poškozeného majetku obcí a krajů připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj 200 milionů korun v rámci programu Živel. Už nyní je možné obracet se s dotazy na 14 regionálních pracovišť Centra pro regionální rozvoj.

Centrum má v každém krajském městě konzultanta, který poskytne aktuální informace k čerpání finanční podpory z programu Živel a zodpoví případné otázky, které se v této souvislosti mohou objevit. Program Živel je určen na obnovení majetku obcí a krajů zasažených povodněmi. Na jeden projekt může uvolnit až 20 milionů korun.

„Obratem jsme nabídli naši konzultační síť pro obce a kraje, se kterými jsme v dlouhodobém kontaktu ohledně Integrovaného regionálního operačního programu a programů přeshraniční spolupráce. U projektů podpořených těmito programy zároveň jasně deklarujeme, že pokud dojde k problémům v souvislosti se současnou obtížnou situací, jsme připraveni je pomoct řešit,“ upozorňuje Helena Miškovičová, ředitelka odboru IROP Centra pro regionální rozvoj.

O tom, jak silný je déšť na Šumavě, svědčí odečet vody z Vltavy. Na Soumarském mostě, kde hladina obvykle dosahuje půl metru, ukazovalo měření z osmé hodiny ranní 199,9 centimetru. Hladina tedy vyrostla o metr a půl během noci, upozornil Seznam Zprávy vodák, který pravidelně horní část Vltavy sjíždí.

Charakter srážek se v posledních hodinách mění, upozorňuje Seznam Zprávy ve speciálním online přenosu spojeném s meteoradarem Radek Tomšů z Českého hydrometeorologického ústavu. Sledujte podrobně: