Omikron naštěstí nenapadá plíce, ale ani tak to není chřipka, říká imunoložka

Schválně se nakazit omikronem, nebo se třeba jen neočkovat a setkávat se s nakaženými nedává smysl, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy vědkyně, imunoložka a bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd Blanka Říhová.

Leckdo dnes přirovnává covid způsobený mutací omikron k obyčejné chřipce. Jak moc je omikron nebezpečný?

Podle toho, co dosud víme, tak pokud omikron napadne zdravého člověka, jsou jeho projevy velmi mírné. Skutečně se podobá chřipkovému onemocnění. Hlava bolí, v krku bolí, rýma, ale neslyšíme, že by byl nebezpečný. Něco úplně jiného je, pokud omikron infikuje člověka, který má nějakou komorbiditu, trpí dalším závažným onemocněním. Tam se potom i omikron může projevit v závažnější podobně.

Takže to srovnání s chřipkou z vašeho pohledu je namístě? Od politiků stále slýcháme, že covid není chřipka… Má smysl to srovnávat?

Covid není chřipka. Má své vlastní projevy. Chřipka je jiný typ onemocnění a nedá se přirovnávat k omikronu. Už i proto, že nevyvolává tak masivní nákazy, nenakazí tolik lidí. Angličan by řekl, že to je flu like, něco podobného chřipce. Když je to omikron, tak jde o onemocnění pouze horních cest dýchacích, což je významné, protože delta napadala dolní cesty dýchací, tedy plíce, a proto byla i závažnější. Zatímco omikron, pokud jsem četla, napadá horní cesty dýchací, to znamená průdušky a tak dále, tudíž je to lehčí onemocnění.

V posledních dnech se hodně mluví o lidech, kteří se chtějí nakazit, a to víceméně proto, aby měli pokoj od vládních opatření, aby byli z pohledu opatření půl roku považovaní za bezinfekční. Dává smysl jít nákaze naproti?

Samozřejmě to nedává smysl! Četla jsem o té paní, která se nakazila schválně a poté umřela, to je takový příklad. Jinak je to samozřejmě nerozumné, protože každá choroba, i ta sebelehčí, nějakým způsobem ovlivňuje organismus. Nemůžete nikdy vědět, jestli virus ve vašem případě nenapadne nějaké závažnější orgány. Může napadnout játra, ledviny nebo srdce, a vy budete mít problém. Když se někdo vyhýbá očkování a chce se naočkovat omikronem, tak to myslím není úplně rozumné, vůbec to není rozumné.

Bojím se, že může jít trochu o zkreslení, mediální zkratku. Zpěvačka Hana Horká se podle veřejně dostupných informací nakazila, když se starala o svého nemocného syna. Nevím, jestli můžeme s jistotou tvrdit, že se chtěla nakazit, a proto zemřela.

Její syn to v médiích popisuje tak, že se neočkovala. Ona se neočkovala, a přitom se starala o nemocné syny, nebo syna, to je jedno. A přitom se nakazila. Je to interpretováno tak, že se neočkovala, protože se chtěla nechat přirozeně nakazit.

Já nejsem lékař, ale údajně měla mít covid, prakticky se z něho vyléčila. Prý už jí nic nebylo, oblékla se, chtěla jít na procházku a umřela. To mi spíš připadá, že je nějaký long covid, něco spojeného s covidem. Možná měla zvýšenou srážlivost krve. To, že během dvou hodin zemřela, mi připadá jako infarkt nebo mrtvice. Že by to bylo na udušení z covidu… Je to trochu dramaticky takto popisováno, ale nejsem si docela jistá, že pokud jí bylo dobře, že by se potom za dvě hodiny udusila. To nevím. Covid je doprovázen zvýšenou srážlivostí, čili se mohlo klidně stát, že to byl nějaký trombus nebo něco takového. Říkali, že ji bolela záda. Když jsem o tom přemýšlela, tak mě to přivedlo k tomu, že to musela být nějaká podobná zdravotní indispozice, která ji nakonec zabila.

Počty pozitivních testů jsou nejvyšší od začátku epidemie, a to počítáme s tím, že reálný počet nakažených bude ještě vyšší. Je nyní vůbec možné se omikronu, vzhledem k jeho nakažlivosti, vyhnout?

Říká se, že omikron pravděpodobně nakazí každého, ale řada lidí bude pravděpodobně asymptomatických, u dalších se to projeví jako lehké onemocnění. Já si myslím, že v zásadě se tomu samozřejmě můžete vyhnout. Budete si mýt ruce, budete nosit roušku, nebudete jezdit tramvají, budete sedět doma a podobně. Ale pokud se budete chovat normálně, to znamená třeba chodit do práce nebo důchodci budou chodit nakupovat, tak si myslím, že je poměrně složité se tomu vyhnout. Asi to možné je, pokud nejste u nikoho delší dobu, říká se deset minut. Kdybyste měl roušku, tak by se tomu asi dalo vyhnout.

Ale spíš je pravděpodobnější, že to leckdo z nás chytí. Dneska jsou ta čísla nějakých 28 tisíc pozitivních denně a budou určitě i vyšší. A jak říkáte, těch 28 tisíc, jakkoliv to vypadá impresivně, to není konečné číslo. Těch lidí je určitě víc, myslím, že jich bude o několik tisíc víc.

Jak moc chrání proti omikronu vakcíny, kterými se nyní očkujeme?

Nemá smysl o tom moc přemýšlet, protože nic jiného k dispozici nemáme. Jistě by byla optimální vakcína přímo na omikron, ale ta není v distribuci. Vakcíny, tak jak nyní jsou, částečně proti omikronu chrání. Trošku nastimulují imunitní systém. Rozběhnou se některé ochranné mechanismy, pomůže vám to i proti omikronu. I když to nejsou vakcíny namířené proti omikronu, tak samozřejmě také částečně chrání.

Jihoafrická republika a Spojené království mají s omikronem delší zkušenost než Česká republika. Co o něm díky tomu víme?

Ve Velké Británii myslím řekli, že už to nechají, nebudou lidi omezovat. Domnívali se, že to mohou nechat rozběhnout. A myslím, že ty zkušenosti s tím nejsou dobré, alespoň co jsem já četla. Nejsem člověk, který od rána do večera čte o covidu, mám svoji práci.

Vakcinolog Marek Petráš mluvil v rozhovoru pro Seznam Zprávy o výzkumu na zdravotnících z několika velkých nemocnic. Na základě toho výzkumu tvrdí, že prodělání covidu chrání přinejmenším stejně dobře jako očkování. Platí to i pro omikron?

Omikron je jiná mutace, samozřejmě očkování částečně obchází, protože současné očkování je proti sekvenci v deltě, omikron je jiná sekvence. Ale myslím, že i když to obcházení bylo prokázané, tak zase musíme pracovat s tím, co je pro nás důležité. My nic jiného nemáme. Můžeme sice říct: ‚Ano, omikron to částečně obchází,‘ ale očkování nás stejně chrání.

Údajně až 80 % pacientů v nemocnicích, těch s těžší formou covidu, jsou neočkovaní. A ten zbytek 20 % očkovaných, to jsou lidé s komorbiditami. Jsou to lidé, kteří sice byli očkovaní, ale mohou to být lidé s různými změnami imunitního stavu, jsou to imunosuprimovaní (s potlačenou imunitou, pozn. red.) lidé, ať z jakéhokoliv důvodu. Buď proto, že jsou to třeba astmatici a berou anti-IG protilátky, nebo jiní lidé, kteří mají nějakým způsobem potlačenou imunitu z důvodu jiného onemocnění. Zdravotníci vám řeknou, že tito očkovaní lidé trpí další závažnou chorobou, které už se ve spojení s covidem nemůžete úplně bránit.

Zkusím to ještě jinak. Jakým způsobem se liší imunita po prodělání covidu a po očkování? Myslím vzhledem k tomu, jak koronavirus mutuje. Zda třeba imunita po prodělání nemoci je v tomto směru pružnější, lepší než po očkování, nebo třeba naopak.

Pokud je člověk zdravý a projde covidem, jeho imunita je podle mě lepší, než když je jenom očkovaný. Souvisí to s tím, že proti covidu by nás nejvíc měly chránit takzvané IgA neboli slizniční protilátky. Ty slizniční protilátky vznikají v momentu, kdy jste infikován, máte virus na sliznicích, a vznikají IgA a také IgG protilátky. Když jste očkován, tak současné vakcíny nedokážou vyvolat nic jiného než IgG. No a protože na likvidaci viru potřebujete hlavně IgA protilátky, protože ty IgG potřebujete až v momentě, kdy sliznice jsou nějakým způsobem porušené a ten virus pronikne hlouběji do těla, tak by to mělo být tak, že prodělání covidu by jinak zdravého člověka mělo chránit víc než očkování.

Aby to nevyznělo tak, že ti, kdo prodělají covid, už se očkovat nemusí. Měli by se lidé po prodělaném covidu očkovat?

Když někdo prodělá covid, tak je chráněný určitou dobu. Ale potom také ta imunita zeslábne. Čili optimální je to, čemu se dneska říká hybridní imunizace, to znamená prodělaný covid a za nějakých pět šest měsíců se začne očkovat. Taková ochrana je naprosto optimální.

Zdravotníci se nyní na rozdíl od všech ostatních zaměstnanců testují pouze jednou týdně, a to pouze ti neočkovaní. Navíc se počítá i s pracovní karanténou. Jako by zdravotníci nemuseli být pod tak přísným dohledem jako ostatní. Dává to z vašeho pohledu smysl?

O tom jsem nevěděla. My se v práci testujeme dvakrát týdně, to mi přijde v pořádku, alespoň po nějakou dobu. Proč se zdravotníci nemusejí testovat?

Já myslím, že proto, aby jich tolik nešlo do karantény…

Jo takhle, to je samozřejmě docela vtipné. To je možné, že se stát snaží nějakým způsobem bránit kolapsu zdravotnické péče. Připadalo by mi to trochu krátkozraké, ale možná to tak je.

Poslední téma. Podle šéfa WHO je sice hezké, že omikron není tak smrtelný, ale také asi není poslední mutací. Co přijde po omikronu?

Poslední mutace to asi není. Za dva měsíce by byl pokoj, pokud bychom zůstali u omikronu. Ale nezapomínejte, že tento virus se mimořádně aktivně dělí. Dělení podporuje vznik mutací. O omikronu také víme až od podzimu, nebo až od „předvánoc“. Pokud budeme mít štěstí, virus už dál nezmutuje a omikronem to bude končit. Ale v tomto momentě se myslím nedá vyloučit vznik další mutace.

A ta může být zase smrtelnější?

Ta může být horší, nebo lepší (se smíchem).

Souvisí to právě s vysokou nakažlivostí omikronu, že o to rychleji mutuje?

V zásadě ano. Když je nakažlivější, tak jeho nálož je možná třikrát vyšší. On se rychle dělí a napadá lidi s větší náloží, ale nepoškozuje tak jako delta. Rychlost dělení podporuje vznik mutací.

Co byste poradila čtenářům vzhledem k současnému šíření covidu?

Myjte si ruce, noste roušky, a pokud možno nechoďte do míst, kde je hodně lidí. Když je 28 tisíc nakažených denně, a ve skutečnosti ještě daleko víc, tak pravděpodobnost, že potkáte někoho s covidem, kýchne na vás, a vy ho chytíte, je skutečně velká. Alespoň po nějakou dobu omezte kontakty, abyste covid nechytili.