Článek
Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 podalo ve čtvrtek obžalobu proti československému ministru vnitra z let 1983 až 1988 Vratislavu Vajnarovi. Měl se dopustit zneužití pravomoci úřední osoby tím, že spoluzavinil usmrcení a zranění lidí, kteří se pokoušeli za vlády totalitního režimu překročit hranice a dostat se na Západ.
Seznam Zprávy o podání obžaloby informoval advokát Lubomír Müller, který zastupuje poškozené. Jde vůbec o první případ, kdy by měl odpovědnost některého z bývalých představitelů z období před listopadem 1989 za zákroky na hranicích posuzovat soud.
K obžalobě došlo pět a půl roku po trestním oznámení, které podala Platforma evropské paměti a svědomí. Podle výčtu právníka Müllera je Vajnarovi dávána spoluodpovědnost za tři případy usmrcení, dvě zranění a jeden případ bezprostředního ohrožení na životě.
Většina poškozených pocházela z bývalé Německé demokratické republiky, která patřila stejně jako Československo do komunistického bloku zemí vedeného Sovětským svazem.
Platforma usilovala o odsouzení více lidí. Bývalý generální tajemník komunistické strany Milouš Jakeš a někdejší předseda federální vlády Lubomír Štrougal však mezitím zemřeli. Někdejší ideolog KSČ Jan Fojtík a Vajnarův nástupce v ministerské funkci František Kincl byli prohlášeni za zdravotně indisponované. Platforma se však snaží zastavení jejich trestních stíhání zvrátit. To se jí podařilo právě u Vajnara, který byl prohlášen za neschopného k trestnímu řízení kvůli demenci, Ústavní soud toto rozhodnutí zvrátil.
Vratislav Vajnar
Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd. Od roku 1952 byl členem KSČ. Působil pak jako asistent a aspirant mezinárodního práva na Univerzitě Karlově, později učil na Vojenské politické akademii.
V období let 1958–1972 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí. V letech 1972–1974 byl pracovníkem oddělení mezinárodní politiky Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V letech 1974–1977 působil coby pomocník generálního tajemníka ÚV KSČ a v období let 1977-1983 jako vedoucí sekretariátu generálního tajemníka ÚV KSČ.
XVI. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XVII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. Od roku 1983 do roku 1988 byl ministrem vnitra ČSSR ve čtvrté vládě Lubomíra Štrougala, páté vládě Lubomíra Štrougala a šesté vládě Lubomíra Štrougala. V roce 1980 získal Řád práce.
Po volbách roku 1981 usedl za KSČ do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde setrval do února 1989, kdy se vzdal mandátu.
Zdroj: Wikipedie