Obec kvůli požáru v Českém Švýcarsku podala trestní oznámení

Některé obce se nechtějí smířit se závěry vědecké studie, podle níž požáru v Českém Švýcarsku nešlo zabránit. Části starostů i místních vadilo, že správa parku nechává v lesích suché kůrovcové dříví. Kritizovali také nepřístupnost příjezdových cest i nedostatek hasební vody.

Staré Křečany na Děčínsku podle zjištění Seznam Zpráv v pondělí podaly trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření z nedbalostních trestných činů. Oheň loni o prázdninách zasáhl přes tisíc hektarů parku.

Podle starosty Křečan Františka Moravce (Město lidem) je i akademická veřejnost rozpolcená. Odmítá, že ohni zabránit nešlo. „My máme podklady, které říkají, že za tento 22letý experiment při řízení národního parku má být někdo zodpovědný. Podali jsme proto trestní oznámení cestou krajského státního zastupitelství,“ sdělil pro Seznam Zprávy.

Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem potvrdilo, že trestní oznámení od obce obdrželo v pondělí. „V následujících dnech jej předáme k dalšímu postupu policejnímu orgánu,“ uvedl pro Seznam Zprávy náměstek krajského státního zástupce Dan Anděl.

Nepředpokládá, že by se trestní oznámení řešilo izolovaně. Kriminalisté totiž případ dál prověřují jako trestný čin obecného ohrožení.

Ani po půl roce ale není jasné, kdo oheň zavinil. Nikdo není obviněný. „Příčina vzniku požáru je i nadále předmětem prověřování. Protože se jedná o dosud největší lesní požár v Česku, odpovídá tomu i délka prověřování,“ sdělila pro Seznam Zprávy policejní mluvčí Eliška Kubíčková. Doplnila, že v řádu měsíců policisté vyslechnou všechny svědky. Čekají také na hodnotící zprávy či odborné posudky.

Mluvčí národního parku Tomáš Salov přiznal, že policie kontaktovala správu už na podzim. „Máme poznatek o jednom podání, které bylo učiněno proti správě národního parku. Policie se nás dotazovala na začátku října. Vyžádala si informace pro trestní řízení,“ sdělil pro Seznam Zprávy.

Ministerstvo životního prostředí minulý pátek na svém webu zveřejnilo detailní studii vědců. Podle ní šíření plamenů napomohly mimořádně příznivé podmínky, jako nejsušší období za 60 let, silný vítr, velmi nízká vlhkost paliva nebo vysoká teplota v prvních třech dnech požáru.

Vědci zároveň zpochybnili námitky starostů, že by důkladnější vytěžení kůrovcového dřeva požár zpomalilo. „Holiny bez mrtvého dřeva hořely úplně nejlépe,“ sdělil pro Seznam Zprávy vedoucí expertního týmu Jakub Hruška.

Starosta Krásné Lípy Jan Kolář (Sdružení 2022) zdůraznil, že samosprávy nikdy nežádaly rozsáhlé holiny v parku. „Nebyli jsme ti, kteří udělali největší holinu pod Pravčickou branou, zhruba 45 hektarů. To je rozhodnutí správy. Jen jsme dlouhodobě vyjadřovali obavu, že se na některých místech hromadí velké množství suchého kůrovcového dříví,“ namítl.

Dodal, že vědecká studie vychází z amerického nástroje na modelování požáru. „Nevím, jestli zohledňuje stovky hektarů suchého kůrovcového lesa nebo množství vody na hašení. Souvislosti jsou širší, než aby se ventilovalo, že starostové jsou hlupáci,“ reagoval.

Podle starosty Moravce sice mohli předci udělat chybu ve druhové výsadbě stromů, ale při náležitém nastavení lesního hospodaření by k takové devastaci kůrovcem nemohlo dojít. „To je prvotní příčina nebezpečí požáru. Mnohokrát jsme na to upozorňovali. Teď žijeme ve strachu. Jsme v severnější části parku. Nemáme tu Labe ani jezero Miladu. Upozorňujeme na zvýšené požární nebezpečí a myslíme si, že se zase trochu podceňuje,“ dodal.

„Doufáme v nastavení preventivních opatření, aby se předešlo dalšímu požáru, který studie nevylučuje,“ doplnil Kolář.

Vedení obcí vítá, že se začaly kácet suché stromy v bezprostřední blízkostí obcí. Tvoří se tak ochranná pásma. „Na jejich okolí a důležité body infrastruktury se teď při kácení souší zaměřujeme,“ potvrdil Salov.

Starostové také žádají koncepční materiál, který zohlední všechna rizika ohně. „Měl by komplexně popsat, co v případě požáru dělat,“ dodal Kolář. Starostové připomněli, že hašení ztížily neprostupné příjezdové cesty. Žádají obnovu požárních hydrantů, zmapování hlubinných vrtů na vodu nebo analýzu polních letišť. S vedením parku budou jednat ve čtvrtek.

Správci parku chtějí poznatky vědecké studie zohlednit v další péči i pro komunikaci s veřejností. „Potřebujeme širší spolupráci v regionu. Když návštěvník přijede do Hřenska, prochází do parku třeba kolem stánků se zábavní pyrotechnikou. V době sucha je pak těžké dát navenek jasnou zprávu, že se nemá v lese jakkoli manipulovat s ohněm,“ řekl mluvčí parku.

Správa chce také navýšit počet strážců, v terénu jich je pouze šest. „Mají na starosti území 80 kilometrů čtverečních a dalších 250 kilometrů chráněné krajinné oblasti. Je pak těžké uhlídat, jestli tam někdo nelegálně kempuje. Jednáme s ministerstvem o navýšení tabulkových míst. Uvítali bychom třeba deset strážců navíc,“ uvedl Salov. Dodal, že prevence nesmí být jen záležitost vlastníků a správců lesa.

Vedení parku na webu upozorňuje, že na celém území parku hrozí vysoké nebezpečí pádu stromů. Třeba o víkendu byla kompletně zavřená stezka k Pravčické bráně.

Starosta Kolář tvrdí, že v Saském Švýcarsku, kde také shořely stovky hektarů lesa, je vše odklizené. „Na německé straně mají kompletně zprůchodněné území, jak po požáru, tak po kůrovci. Zaznělo to při vzájemném jednání. To je dramatický rozdíl oproti naší straně. Máme velké zpoždění,“ doplnil.