Odstěhovali se z obce, doplatí na to ostatní. Dostanou menší státní podporu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Moravskoslezská Karviná se vyrovnává s transformací regionu. K tomu, podobně jako po celé republice, i tady na všechny obyvatele dopadá zdražování energií. Zatímco ale ve zbytku Česka vláda lidem pomohla prostřednictvím zvýšení příspěvku na bydlení, v hornickém městě se peníze škrtaly.

Karviná totiž od letošního roku podle dat Českého statistického úřadu nepatří mezi obce s více než 50 tisíci obyvateli. Sice jen o 119 občanů, ale i tento drobný rozdíl se promítne do peněženky každého žadatele o příspěvek. Ten se totiž řídí takzvanými normativy, které se zvyšují podle velikosti města v pěti stupních. A Karviná se právě letos o jednu kategorii propadla.

„My se stanovením takovýchto hranic nesouhlasíme. Tento počet obyvatel vyhlásil ČSÚ a liší se od faktického počtu trvalých pobytů, které máme k dispozici my, a to o více než tisíc obyvatel,“ zlobí se náměstek primátora Miroslav Hajdušík (KSČM).

Naprosto konkrétně: Čtyřčlenná rodina z Karviné s měsíčním příjmem 30 tisíc korun a výdaji 18 tisíc na bydlení dostane 6606 korun. Přijde tak měsíčně o 2 171 korun – ty dostane stejná rodina se stejnými příjmy i výdaji z nedalekého Frýdku-Místku, který stále ještě má přes 50 tisíc obyvatel.

Karvinští jsou tak jediní z celého Česka, kteří si na příspěvku na bydlení pohoršili i přes vládní navýšení. Ještě před úpravou normativů by stejná čtyřčlenná rodina měla v 50tisícové obci nárok na 6803 korun, dnes o dvě stě korun méně. Nájemné se ale samozřejmě z roku na rok nesnížilo, právě naopak. S tím raketově rostou ještě ceny energií.

„Psali jsme dopis na MPSV, že nesouhlasíme, aby se úřady práce řídily takovými čísly, ale bohužel jsme dostali odpověď, která nás neuspokojila. Napsali jsme tedy druhý dopis a trváme na svém. Takové nastavení je nefér, protože i kdyby byla pravda, že máme pod 50 tisíc obyvatel, tak lidem automaticky neklesnou náklady na bydlení. Budou jen potrestáni za to, že si někdo někde od stolu stanovil nějaké tabulky,“ dodává Hajdušík.

Za pravdu Karvinským dává Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. Ten sedí v pracovní skupině Ministerstva práce a sociálních věcí k problematice bydlení.

„U normativů existují dvě velmi chybné disproporce. Jednou je odstupňování příspěvku na bydlení podle velikosti sídla a druhou dělení podle počtu členů domácnosti, které reálně neodpovídá nákladům takové rodiny,“ vysvětluje Seznam Zprávám.

Výpočet příspěvku je tak podle něj zastaralý. Do nedávna náklady tvořilo hlavně nájemné, nyní jsou to energie. A ty nerostou podle velikosti obce, ale plošně.

„Mezi příspěvkem pro jednočlennou a čtyřčlennou domácnost by tak měl být mnohem menší rozdíl a zrušit by se mělo dělení podle velikosti obcí, případně ještě vyčlenit Prahu nebo také Brno,“ dodává Hůle.

Ministr práce a sociálních věci Marian Jurečka (KDU-ČSL) si uvědomuje, že výpočet příspěvku je zkostnatělý. Jeho úřad proto pracuje na úpravě, která by více odpovídala realitě rostoucích nákladů na bydlení.

„Zadal jsem kolegyním na resortu, abychom udělali kroky, které povedou k úpravě principů normativů,“ uvedl ministr práce na posledním brífinku k problematice příspěvku na bydlení.

Konkrétně ale MPSV pracuje především na úpravě nákladů, které si mohou uznat různě velké domácnosti.

„Zvažujeme také rozsáhlejší úpravu normativů, která by lépe odrážela cenové mapy. Nyní je zohledněna velikost obce. Víme ale, že tady jisté nerovnosti jsou, třeba logicky mezi cenovou hladinou ve dvou stejně velkých městech, např. Černošice a Rýmařov, kde jsou nejen ceny nájmů zásadně odlišné,“ nastiňuje jeden z příkladů mluvčí resortu práce Jakub Augusta.

Nejde totiž jen o Karvinou. Například Litomyšl se pod další určující hranici - stanovenou na 10 tisíc obyvatel - propadla předloni, kdy navíc nebyla ještě pomoc s náklady pro domácnosti tak důležitá jako teď. Město navíc z vlastních dat ví, že v něm žije více než 10 tisíc lidí.

„Víme, že nám počet obyvatel fyzicky roste. Máme ale problém s tím, že se u nás noví obyvatelé nehlásí k trvalému pobytu. Jsou u nás totiž dražší poplatky za odpady než třeba někde na vesnici. Chystáme k tomu ale motivační kampaň,“ plánuje starosta Daniel Brýdl (Generace 89), že Litomyšl bude mít opět přes 10 tisíc obyvatel.

Podobně i Olomouc předloni vypadla z výsadní skupiny tuzemských stotisícových měst. To pro ni znamená celou řadu možných dopadů do rozpočtu. Zároveň ale - stejně jako v případě Karviné nebo Litomyšle - hrátky statistiků postihnou její obyvatele snížením příspěvku na bydlení.

„Vnímáme, že pokles o těch zhruba 500 lidí je vlastně jen hypotetický, protože služby města využívá až možná dalších 20 tisíc lidí, kteří u nás nejsou trvale hlášeni. Je otázkou, jakou vypovídací hodnotu mají data od Českého statistického úřadu ve vztahu k financování veřejných služeb, daňových výnosů anebo i konkrétních individuálních, které jdou ve formě příspěvků za občany města,“ říká primátor Olomouce Miroslav Žbánek (ANO). Ten zároveň zadal odborům svého úřadu, aby zpracovaly analýzu, která vyčíslí konkrétní dopady toho, že Olomouc už nemá nad 100 tisíc obyvatel.

Úpravy nespravedlivého systému dělení domácností podle místa bydliště se ale patrně postižená města nedočkají jen tak hned. Jak už bylo řečeno, Ministerstvo práce aktuálně řeší především rozdíl mezi jednotlivými domácnostmi. Tedy aby například náklady důchodců, kteří žijí sami, nebyly tak podhodnoceny oproti vícečlenným rodinám, jako je tomu dnes.