Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V obci Vestec ve Středočeském kraji žije něco přes tři tisíce obyvatel, pyšní se mimo jiné krásným rybníkem a naučnou stezkou. Akademie věd České republiky a Univerzita Karlova zde v roce 2016 zřídily biotechnologické centrum, ve kterém pracuje přes 1600 lidí. Obec pro ně vyčlenila pozemek velký několik hektarů, z práce špičkových vědců však sama moc nemá.
„To jsou věci, které děláte navzdory tomu, že dostanete rozpočet obce do minusu,“ říká starosta Vestce Tibor Švec (STAN). Pro vědce musela obec zařídit mimo jiné dopravu, vědecké centrum neplatí ani daň z nemovitých věcí, Vestec tak de facto dotuje výzkum ze svého, což starostovi logicky vyčítají místní.
Stát versus obce? 20:1
Problém je v tom, že příjmy českých obcí z místního podnikání jsou jedny z nejnižších v Evropské unii, konkrétně činí jen dvě procenta. V sousedních zemích přitom tento podíl z takzvaného místního určení daní činí třicet procent, v severských dokonce více než padesát procent. Sportovní terminologií by se dalo říct, že v Česku stát v tomto ohledu „drtí“ obce 20:1.
V praxi to znamená, že zatímco modelová továrna přinese za období třiceti let ve formě daňových odvodů do obecního rozpočtu v Česku zhruba 20 milionů korun, v Německu je to až pětačtyřicetkrát více, tedy zhruba 900 milionů. Z jednoho zaměstnance výzkumného centra tak Vestec za stávajícího systému vidí 704 korun ročně.
„Nedivím se, že některé obce proti byznysovým záměrům bojují, jako například u gigafactory na Karvinsku,“ konstatuje Švec.
Velké podniky se nám nevyplatí, říkají obce
Znevýhodnění českých obcí potvrzuje i případ rozvíjejícího se města Kojetín v Olomouckém kraji. V loňském roce zde zvýšili místní koeficient daně pro průmyslové nemovitosti v katastru města na 2,5. Roční příjem do obecní kasy tak vzrostl zhruba o 12 milionů korun.
„Tento nástroj však narazil na svůj strop, protože zejména pro menší lokální firmy by bylo případné další zvýšení už hodně zatěžující. Řešením je vrátit do rozpočtu obce větší podíl z daní a odvodů navázaných na reálný ekonomický výkon u nás působících firem,“ zdůrazňuje starosta Kojetína Leoš Ptáček (Kojetín 2022).
Že se obcím nevyplatí podporovat na svém území růst velkých průmyslových podniků nebo obchodních komplexů, pak dokládá i studie společnosti KPMG. Podle ní radnice a úřady získají asi čtyři procenta z celkových odvodů, které firmy v jejich katastru zaplatí.
„Analýza potvrzuje, že pro české obce je umístění závodů v jejich katastru výhodnější než v minulosti. Ukazuje ale také, že systém RUD (rozpočtové určení daní, pozn. red.) zejména Německa zajišťuje obecním rozpočtům mnohem štědřejší příjmy,“ vysvětluje hlavní autor studie Přemysl Klas, senior manažer daňového oddělení KPMG.
Jak se RUD projevuje v praxi, vysvětluje starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos (STAN). Jeho obec podporuje především menší, inovativní firmy, které pracují v malém počtu lidí a mají vysokou přidanou hodnotu. Závod pro stovky pracovníků u pásu by podle svých slov neufinancoval.
„U nás máme starou průmyslovou zónu z nultých let, byznys tam ve vší úctě nemá přidanou hodnotu. Zaměřili jsme se tak v posledních letech spíše na podporu automatizace a podobně. Oproti původním firmám v těchto pracuje mnohem méně lidí, jsou ale více kvalifikovaní, vydělávají více peněz. Už k nám nejezdí deset kamionů denně,“ přibližuje Mrkos.
Ve Finsku stáli frontu
Podle odborníků je přitom pro motivaci obcí k podpoře podnikání a nové výstavby finanční přínos zcela klíčový. Investice do rozvoje podnikatelských aktivit dnes totiž starostům přinášejí více nákladů než užitku.
„Znamenají mimo jiné potřebu minimalizovat dopady průmyslové výroby na chod obce, tedy nutnost minimalizovat hluk či zajistit robustnější infrastrukturu a veřejné služby. Motivace k tomu najít zdroje v obecním rozpočtu je ale malá – municipalitám totiž zpravidla chybí záruka návratnosti těchto investic. Za vytváření nových pracovních míst jsou v podstatě trestány,“ upozorňuje Jan Školník, spoluzakladatel Agentury pro rozvoj Broumovska a ambasador Druhé ekonomické transformace (2.ET).
Kromě starostů se současnou situací nejsou spokojeni ani zástupci byznysu. Podle nich se Česko současným stavem připravuje o zajímavé investice, a to i směrem ze zahraničí.
„Když jsme připravovali investici ve Finsku, starostové stáli frontu na jednání o tom, abychom stavěli na území jejich města. Věděli totiž, že půjde o přímý příspěvek do jejich rozpočtu. V Česku máme zcela opačný problém. Firmy mají problém najít lokalitu, kde je možné stavět, a jen obtížně přesvědčují obce o tom, co jim investice přinese,“ přibližuje svoji zkušenost Pavel Bouška, majitel společnosti Vafo a ambasador Druhé ekonomické transformace.
Starosta Švec proto za Svaz města a obcí ČR poslal Ministerstvu financí návrh nového RUD. Podle něj by nově měla složka vázaná na hospodářský výkon tvořit alespoň osm až deset procent z příjmu měst a obcí, v budoucnu ale návrh počítá s navýšením této položky až na 25 procent, čímž by se Česko dostalo k průměru současného stavu v EU.
Ministerstvo financí: Návrh je nevyvážený
Podle Filipa Běhala, mluvčího Ministerstva financí, nechce resort předjímat výsledek jednání. Základní podmínkou ministerstva ale je, aby případné přijetí návrhu nemělo vliv na státní rozpočet – jinými slovy, aby se případná úprava RUD v tomto směru týkala výlučně způsobu, jakým si obce jejich stávající podíl na daních rozdělují mezi sebou. Tedy hlavně aby stát nemusel obcím nic přisypat z vlastní kapsy.
„Navýšení tohoto podílu až na úroveň 10 procent považujeme za nevyvážené, protože by došlo k podpoře zejména větších měst nad pět tisíc obyvatel, kde se nejvíce koncentrují zaměstnavatelé a zaměstnanci,“ vysvětluje mluvčí.
Ministerstvo vidí v návrhu také další nedostatky. Podle Běhala návrh automaticky znevýhodňuje obce nacházející se například v chráněných krajinných oblastech nebo národních parcích, tedy tam, kde je větší podnikatelská aktivita nemožná nebo ztížená.
„Proto Ministerstvo financí opakovaně zastává názor, že RUD je a má zůstat systémem, který na základě dostatečně obecných a objektivních kritérií, jako je počet obyvatel, rozloha a počet žáků, rozpočítává sdílené daně mezi jednotlivé obce. Jeho ambicí nebylo a nemělo by být řešení dílčích otázek, které se v posledních letech objevily, jako je podpora průmyslových zón, zvýhodnění obcí ve vyšší nadmořské výšce, počet obyvatel 65+, počet kilometrů a rozloha silnic, ochrana vod, míru kriminality, či nezaměstnanosti,“ doplňuje mluvčí.
Starostové proti starostům
RUD už se letos jednou na úrovni vláda–kraje–obce projednávalo. A málem donutilo některé poslance porušit koaliční smlouvu. Malé obce totiž nadzvedl jeden detail – tedy změna, podle čeho určit, kolik lidí kde skutečně bydlí. Ten by je připravil zhruba o tři a půl miliardy korun. Změna by postihla 5800 obcí. Více peněz by dostala velká města jako Praha nebo Brno.
Nově schválená kritéria pro přerozdělování podílů krajů z výnosů ze sdílených daní ⤵️ pic.twitter.com/bF7r15Jyxw
— Ministerstvo financí ČR (@MinFinCZ) May 7, 2024
O novém přerozdělování daní se vedl spor mezi starosty, politiky za STAN a vládou, které je STAN součástí. Dospěl až k výhružkám, že by celý zákon o dělení daní mezi stát, obce a kraje nemusel projít právě kvůli hlasům poslanců za Starosty, což by znamenalo porušení koaliční dohody.
Vláda chtěla, aby se počet obyvatel, na který peníze z vybraných daní posílá, určoval stejně u krajů i obcí. U obcí je to nyní dle dat Statistického úřadu, jenže ta nejsou aktualizovaná, a jak se ukázalo, mírně jim přidává. Nově chce stát využít registru obyvatel, který změny zaznamenává tak, jak přicházejí, což obhajoval i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Klíčový by byl 1. leden daného roku.
Všechny strany se nakonec dohodly na kompromisu – vycházet se bude z registru obyvatel, ale až od roku 2026. Změny v RUD budou ale nadále velkým tématem, například už v zářijových krajských volbách.
Slabší to oslabuje
Zvýšení podílu daňového výnosu, o kterém by obce mohly rozhodovat samy, by totiž podle podporovatelů návrhu mohlo vést k větší motivaci investorů rozhodovat se pro Českou republiku. Zároveň by mohlo pomoci i rozvoji byznysu v menších obcích, které jsou méně „konkurenceschopné“ vůči velkým průmyslovým zónám.
„Současná situace představuje začarovaný kruh, který brzdí rozvoj smysluplných vztahů mezi municipalitami a firmami. Na ty se v malých obcích stále mnohdy nahlíží jako na něco, co není možné podpořit, protože by to bylo na úkor občanů. Chybějící podpora pak vede k odlivu firem do oblastí, kde jsou pro ně podmínky výhodnější – tedy do obcí, které vytvářejí průmyslové zóny a nastavují vhodné podmínky pro firmy a jejich zaměstnance. Tento odliv následně ještě více oslabuje menší obce a slabší regiony,“ říká Kateřina Kadlecová, členka správní rady 2.ET.
Změna v rozpočtovém určení daní by podle Kadlecové mohla mimo jiné přispět i k lepšímu vnímání podnikatelů a jejich přínosu ve společnosti – v závislosti na tom, jak by obce s výnosy z místního podnikání pracovaly.