Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Brno chce dál směřovat k energetické soběstačnosti. Oživilo přitom víc než deset let staré plány na stavbu horkovodu z Dukovan. Šedesát kilometrů potrubí má město zbavit energetické závislosti na Rusku. Premiér Petr Fiala (ODS) s vedením energetických firem a města v pondělí podepsali memorandum o spolupráci.
Projekt za vyšší jednotky miliard může být hotový do deseti let. Vedení polostátní firmy ČEZ a městských Tepláren teď nechají vypracovat detailní analýzu, která ukáže návratnost projektu. Chystají také harmonogram dalších kroků k výstavbě. „V září budeme mít spočítanou ekonomickou i technologickou část. Budeme pak schopní říct, zda to takto dává ekonomický smysl,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Do konce roku pak má být jasné, jak se o miliardovou investici jednotlivé subjekty podělí.
„Ceny oceli se hodně zásadně mění a to je v celkové ceně zásadní položka. Nicméně projektu věřím. Moje zkušenost v energetice velí, že by to ekonomicky vyjít mělo,“ doplnil Beneš.
O horkovodu z Dukovan v Brně uvažovali už před patnácti lety, úředníci zpracovali i studii proveditelnosti. Při tehdejších nízkých cenách plynu se však projekt nejevil jako smysluplný.
Válka na Ukrajině a skokové zdražování energií však situaci změnily. „Jako Česko jsme z 97 procent závislí na ruském plynu. Musíme to co nejrychleji změnit. Projekt horkovodu je strategický, efektivní a využívá místních podmínek. Bude to významný příspěvek k energetické bezpečnosti Česka,“ sdělil premiér Fiala. Rusko podle něj vede energetickou válku proti zemím Evropské unie a je nutné na vývoj reagovat.
Ceny ovlivňuje ruský plyn
Už před uplynulou topnou sezonou zdražily Teplárny Brno teplo o čtvrtinu. Zásobují sto tisíc domácností a přibližně 250 tisíc lidí. Ceny se přitom přímo odvíjejí od ceny ruského plynu. Městská firma potřebuje na výrobu tepla ročně desítky milionů kubíků ruského zemního plynu. „Nakupujeme jej nyní čtyřikrát dráž než před rokem,“ uvedl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon. Jak moc se zdraží teplo pro další sezonu, zatím teplárny neoznámily.
Právě proto teď vedení města ve spolupráci s vládou myšlenku horkovodu oživilo. O zdroji tepla z Dukovan se přitom mluvilo už při výstavbě elektrárny ve druhé polovině osmdesátých let.
Projekt je zanesený v územních plánech. Brno chce také plnit svou energetickou koncepci a do roku 2030 snížit emise oxidu uhličitého o čtyřicet procent. „Mnoho z projektů běží, horkovod je pro nás ale zásadní. Z Dukovan by měly proudit do Brna 2 miliony gigajoulů tepla ročně. Je to úspora 135 tisíc tun oxidu uhličitého, což můžeme přirovnat k tomu, jako by z Brna zmizelo 35 tisíc aut se spalovacím motorem,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Teplárny už také začínají budovat kotel na dřevní štěpku, další kotel chystá městská společnost SAKO Brno. Tím se má do roku 2025 snížit závislost Brna na ruském plynu na polovinu oproti roku 2000. Dokončení horkovodu by energetickou soběstačnost města na ruských dodávkách završilo.
42 kilometrů trubek
Pro stavbu je potřeba položit 42 kilometrů trubek směrem k Brnu, dalších dvacet kilometrů potrubí zabere „obchvat“ Brna. Z elektrárny povede potrubí do městské části Bosonohy, odkud se rozdělí dvě větve. „Trubky jsou obalené speciálním izolačním materiálem. Mají extrémně nízké tepelné ztráty. Dávají se do země asi metr pod povrch. Půdu lze potom osít a využívat jako dříve,“ vysvětlil Martin Šroubek z brněnských Tepláren.
Potrubí bez zásahu vydrží v zemi asi padesát let. Položení je technologicky nenáročné. „Pouze je třeba překonat řeky mostními konstrukcemi, případně tunely pod nějakou větší horou,“ doplnil.
Pokud projekt dostane zelenou od firem i úřadů, podle Šroubka stavba potrvá asi dva a půl roku.
