Nevolí Putina, nemají se kam vrátit. Ruským studentům navíc dochází finance

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Osmnáctiletá Dáša chce v České republice studovat vysokou školu. Zatím ale nemluví česky, tak si požádala o půlroční polská víza, která jí v Rusku zařídila její škola. V rámci víz mohla odjet na tři měsíce do Prahy, aby se přihlásila na češtinu do jazykové školy a poté se mohla zařadit do běžného programu pro české studenty.

Rodiče jí posílali každý měsíc peníze, aby měla na nájem a život, protože v rámci víz nesmí pracovat. Jenže přišla válka a Dáša se kvůli protiruským sankcím po invazi ruské armády na Ukrajinu víceméně ze dne na den ocitla bez peněz a tedy i bez střechy nad hlavou.

V rámci sankcí je totiž Rusko odpojeno od systému SWIFT, který zprostředkovává mezinárodní platby. Ten využívá na 11 tisíc bank po celém světě, včetně těch českých a ruských. Stejně tak pozastavení fungování platebních karet Mastercard vydaných v Rusku. K mezinárodním platbám lze stále využívat například PayPal nebo kryptoměny, to však není všeobecně rozšířený způsob.

Dáša měla štěstí, k sobě domů si ji vzala rodina novinářky Ivany Dubnové. „Přes známé jsme se dozvěděli o Dáše a o tom, že nemá kam jít a nemá peníze. My máme volný pokoj, takže jsme ji hned večer i s kufry a taškami měli doma. Neděláme rozdíly, pomáháme tomu, kdo to potřebuje,“ říká Ivana.

Osmnáctiletá studentka pochází z rodiny, která nevolila Putina a neschvaluje válku. To pro ni ale znamená, že se prakticky nemá kam vrátit, protože by ji v zemi čekala de facto totalita. V Rusku platí zákon, podle kterého se o válce na Ukrajině nesmí hovořit v nesouladu s vládou a ministerstvem obrany, slovo „válka“ tak nepřipadá v úvahu.

„Nemůžu jen tak poslat zpátky do Ruska osmnáctileté dítě, aby jelo několik dní vlakem,“ říká rozhodně Ivana Dubnová. Aerolinky totiž z Česka do Ruska nelétají. „Vzali jsme ji za svou, už u nás byly i její kamarádky z jazykové školy, Ruska a Ukrajinka,“ zmiňuje se novinářka. Ruská spolužačka podle Ivany zatím nemá problém s financemi, protože ji rodiče vybavili dopředu hotovostí.

Problém s financováním českého studia po ruské invazi na Ukrajinu má ale Nataša. Studuje multimédia na Vysoké škole ekonomické a v České republice je díky studijnímu vízu. To ale znamená, že může jako student pracovat jen omezený počet hodin týdně, respektive 20 hodin.

„Rodiče mi posílali část peněz. To teď nefunguje. Sama sice pracuji v obchodě s oblečením a mám něco málo naspořeno, takže zatím neskončím na ulici, ale je to náročné,“ říká Seznam Zprávám s tím, že bydlí na studentských kolejích.

Nataše je jednadvacet let. V České republice žije už čtyři roky. „Přijela jsem na jazykový kurz a přihlásila jsem se rovnou na univerzitu. Rozhodla jsem se tu studovat kvůli tomu, že se jazyk dá naučit rychle, ale také proto, že je to tu krásné, miluju místní architekturu a mám tu hodně českých kamarádů,“ vypráví Nataša.

Studentka VŠE si především chválí vedení své školy. „Okamžitě nám nabídli psychologickou pomoc a tak,“ dodává.

„Ruští studenti se zatím nehlásí, že by potřebovali například finanční pomoc,“ doplňuje pro Seznam Zprávy mluvčí Vysoké školy ekonomické Martina Mlynářová. Dodává ale, že se škola aktuálně angažuje spíše pro ukrajinské studenty, kterým nabídla volná studijní místa. „Byl o ně neuvěřitelný zájem, těch základních třicet míst se nám okamžitě naplnilo,“ dodává.

Aktivně se o studenty zasažené válkou stará i Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. „Od prvního dne jsme v nepřetržitém kontaktu s našimi ukrajinskými, ruskými i běloruskými studenty,“ říká mluvčí fakulty Zuzana Válková. Škola rozeslala dotazník, ve kterém se studentů ptala na to, zda se nacházejí v tíživé situaci. „Jsme naprosto připraveni jim pomoci i finančně,“ dodává Válková.

„Máme přes stovku ukrajinských studentů, několik desítek ruských studentů. Náročné to mají obě skupiny,“ říká mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána. „Ukončili jsme spolupráci s ruskými a běloruskými institucemi, ale ne s těmi studenty samotnými,“ zdůrazňuje. Škola se bude zabývat i právě finančními problémy studentů, kteří jsou zasaženi válečným konfliktem.

Na českých vysokých školách je přibližně 7,5 tisíce ruských studentů a studentek. Jejich počet až do letošních událostí stále rostl. Velká část z nich přijíždí nejdřív studovat český jazyk, stejně jako Dáša s Natašou, až poté se hlásí na obory v češtině, které se dají studovat zadarmo.

Pokud mají ruští studenti v pořádku česká víza, mohou samozřejmě zůstat v zemi a také si dokumenty mohou prodloužit, potvrzuje Ministerstvo vnitra. „Opakovaně jsem říkal, že ruští studenti v Česku opravdu nejsou viníci krize,“ říkal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) minulý týden.

Česko pozastavilo vydávání nových víz pro ruské občany, a to i pro studenty, kteří plánovali v příštím akademickém roce nastoupit na české školy. Výjimku pro získání českých víz totiž budou tvořit pouze humanitární důvody.