Nevíme, co ještě bychom omezili, zní z dětských domovů. Úspory hledají i jiní

Organizacím napříč Českem dělá čím dál větší starosti zdražování energií a plynu, potýkají se ale i s rostoucími nájmy nebo drahými potravinami.

Například dětských domovů se zdražování dotklo naprosto zásadně. „Snižujeme náklady například na oblečení, děláme různé burzy – pokud je oblečení ještě slušné, předáváme ho dál. I to je dnes totiž hrozně drahé,“ řekla Seznam Zprávám ředitelka Dětského domova Jílová v Brně Markéta Strážnická s tím, že neví, co ještě by mohli omezit.

„Nejvíce si připlatíme na energiích a potravinách. Musíme zajistit vše jako v rodinách,“ vysvětlila. „V létě jsme nebrali potraviny od našich běžných dodavatelů, ale kuchařky i vychovatelé cíleně nakupovali ve slevách,“ přiblížila.

„Zatím máme finanční pokrytí energií ze strany našeho zřizovatele, Jihomoravského kraje, ale už trošku strádáme na potravinách. Teď to budeme řešit, tak snad to nějak dopadne.“

Kvůli vysokým cenám museli odložit větší jednorázové výdaje, jako je například nákup vybavení. „Teď se nám například rozbila sedačka, děti ji momentálně nemají, protože nábytek si nemůžeme dovolit kupovat. Musíme počkat do konce roku,“ posteskla si.

Obává se rovněž, že by nedostatek financí mohl ohrozit nabídku kroužků pro děti. „Zatím jsme je díky darům mohli dětem dopřát. Hodně je propagujeme, aby nestrádaly. Ale lidé budou mít hluboko do kapsy. Nevíme, jak to zvládneme dál.“

Podobné obavy potvrzuje i ředitelka Dětského domova Dolní Čermná na Orlickoústecku Stanislava Švarcová. „Uvidíme, jak to bude s volnočasovými aktivitami. Jsou pro nás velmi důležité, ale pokud by nebylo zbytí, asi bychom je museli omezit,“ podotkla.

I v Dolní Čermné mají strach, jak finančně zvládnou podzim. „Zatím máme prázdninový režim a nevíme, jak se k růstu cen energií bude stavět náš zřizovatel. Je tam spousta neznámých,“ řekla Švarcová.

Kromě potravin a energií výrazněji šetří také na pohonných hmotách. „Ale samozřejmě nejdůležitější jsou děti. Nemůžeme dělat opatření, která by způsobila, že bychom jim neposkytli dobrou péči,“ dodala.

Větší nápor je také na neziskové organizace, které se věnují pomoci lidem v nouzi. „Obrací se na nás mnohem víc rodin a dětských domovů s žádostmi o pomoc. Některé rodiny nám říkaly, že jim pomáhaly jiné nadace, ale nyní se to úplně zastavilo,“ uvedla předsedkyně správní rady nadačního fondu Radost dětem Kateřina Wich.

Zdražování energií pociťují i firmy, které se dříve aktivně věnovaly sponzoringu. „Nezbývají jim tak vysoké částky, které mohou darovat. Spoustu lidí postihl covid, další pomáhali Ukrajině, fondy jsou tedy velice ztenčené,“ přiblížila.

Mezi nejzasaženější podle ní patří rodiny s hendikepovanými či dlouhodobě nemocnými dětmi. Často v nich totiž může pracovat jen jeden z rodičů. „Druhý se 24 hodin stará o dítě, takže mají jen jeden příjem a bude to pro ně ještě náročnější. Spoustu rehabilitací si navíc platí sami, protože od státu jsou příspěvky minimální,“ vysvětlila Wich.

Zdražování doléhá také na provozovatele volnočasových aktivit. Podle průzkumu Sokola je růst cen aktuálně největší starostí většiny sokolských jednot.

„Odpovědělo asi 300 jednot a z naprosté většiny tvrdily, že se jim náklady zvednou o 50 procent. Byly tam i případy, kdy podle výše záloh odhadovali růst o 200 procent. A to bylo ještě před létem. Všichni si myslíme, že na podzim se situace bude ještě horšit,“ podotkla zástupkyně mluvčího Sokola Jana Horká.

Náklady na sídlo České obce sokolské, takzvaného Tyršova domu, se podle Horké zvednou o miliony. „Když porovnáme roky 2021 a 2022, letos jsme už v polovině roku utratili víc peněz než za celý loňský rok. Podobně to je s plynem,“ uvedla.

Sokol proto zavedl celou řadu nových opatření. Vznikla například komise na zmírnění energetických rizik, vedení také připravuje studii o tom, jak šetřit efektivně. Na jejím základě chtějí připravit energetický manuál pro jednoty.

„Vybrali jsme také tři modelové sokolovny a děláme v nich energetický audit. Ještě nemáme výsledky, ale měly by nám ukázat, jaká je reálná spotřeba, nakolik je možné ji snížit a podobně. A podle výsledků budeme spolupracovat s odborníky,“ popsala Horká.

V ohrožení jsou nyní především nejmenší jednoty. „Někde by se v případě nouze sokolové scházeli jen dva nebo tři dny v týdnu, navíc ve větších skupinách. Nezrušilo by to jejich činnost úplně, ale k omezení v menších městech dojít může. To všechno se ukáže na podzim,“ uzavřela.

Vedení organizace Junák – český skaut už v první polovině roku zaznamenávalo zprávy od některých svých organizačních jednotek o tom, že se jim výrazně zvýšily zálohy za energie. Nyní očekávají, že jejich počet naroste.

„Pokud by to ohrožovalo jejich činnost s dětmi, organizace je připravená těmto jednotkám pomáhat, i finančně,“ uvedl mediální koordinátor skautu Václav Zeman.

Dodal, že zdražování potravin se bude dotýkat i skautských aktivit, jako jsou výpravy nebo víkendové akce. „Pracujeme s tím, aby u nás mohly být i děti z rodin, které nemají velké příjmy. A jsme připraveni na to, že počet těch, které budou potřebovat pomoc, bude narůstat,“ myslí si Zeman.

Rodiče dětí, které do skautu docházejí, mají možnost registrační poplatky rozdělit do splátek. Pokud je pro nějakou rodinu složité si pořídit vybavení potřebné na výpravy, uvnitř organizace také funguje sdílení věcí, které jiní nepoužívají.

Zeman doplnil, že i volnočasové aktivity by potřebovaly podporu ze strany státu. „Ministerstvo školství chce speciálně podporovat sportovní organizace, právě kvůli vysokým cenám energií. Ale pozastavovali jsme se nad tím, že k volnočasovým organizacím žádná taková podpora nemířila,“ vysvětlil.

Úspory řeší i kulturní instituce. Například Národní divadlo za loňský rok zaplatilo za energie přibližně 30 milionů, letos počítají s částkou o asi 50 milionů vyšší. Vedení divadla se proto snaží zavádět co nejvíce úsporných provozních opatření.

„Díky omezení provozu vzduchotechniky a chladicích jednotek a příznivějším klimatickým podmínkám jsme dosáhli úspor proti odhadu z ledna o cca 14 procent,“ uvedl mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

„Cenu vstupenek jsme po covidové pandemii nezvedali, naopak jsme pomáhali návratu českých diváků zpět do divadla například formou vstřícných seniorských a juniorských slev,“ uvedl.

Nyní už ke zdražení ale přistoupit museli. Od září divadlo zvyšuje plošně ceny o asi 15 procent, navyšují také počet cenových pásem pro exkluzivní představení.

Mluvčí divadla doplnil, že zaznamenávají také úbytek diváků ze zahraničí. „Navštěvují zejména operní a baletní představení. Z důvodu dosud neobnoveného světového turismu, ekonomické krize a válečného konfliktu na Ukrajině se stále nepodařilo do hledišť divadel vrátit původní množství diváků,“ vysvětlil.

Kroky, které by měly snížit náklady na provoz, podnikají i vysoké školy. Některé dokonce kvůli drahým energiím zvažují výuku na dálku. Jejich náklady na energie se podle předsedy Rady vysokých škol Milan Pospíšila v příštím roce zvednou proti loňsku z 1,5 miliardy korun přibližně na osm miliard.

„Rok 2023 bude kritický, protože valná většina vysokých škol má nasmlouvané energie do konce roku 2022, ale zaplatit energie za rok 2023 při současném vývoji cen je mimo možnosti vysokých škol bez toho, aby jim stát pomohl,“ řekl Pospíšil.

Jednou z možností, jak náklady snížit, je podle něj změna časového harmonogramu univerzit. „Vážně se zvažuje, že by se upravil konec zimního semestru a v zimě se třeba přešlo na on-line výuku s tím, že by se pak prezenční výuka doháněla v létě, takže by nekončil semestr na začátku června, ale končil by třeba až v červenci,“ řekl.

O různých možnostech energetických úspor uvažuje třeba vedení Masarykovy univerzity v Brně. Ty zahrnují mimo jiné doporučení k práci z domova či k vypínání monitorů a dalších přístrojů při odchodu z místností.

„Přechod na distanční výuku rozhodně není na pořadu dne a ani nejbližších týdnů. Naší prioritou je udržet klasickou prezenční výuku v co největší míře. Akademický rok tak na Masarykově univerzitě začne podle plánu, tedy 12. září formou prezenčního studia, jak jsme všichni historicky zvyklí,“ řekl mluvčí univerzity Radim Sajbot.

Obrovské zásahy do rozpočtu potvrdily i další univerzity. „Už nyní v srpnu jsme s cenou za spotřebovanou elektřinu a plyn za rok 2022 o stovky procent výše v porovnání s cenou za celý rok 2021. A je jasné, že tím zdražování energií neskončilo,“ řekl tiskový mluvčí Technické univerzity v Liberci Radek Pirkl.

Přechod na on-line výuku nebo plošné zavádění práce z domova zatím vedení univerzity nezvažuje. Upravili ale harmonogram akademického roku.

„Naší snahou bylo, abychom především ve dvou nejchladnějších měsících, typicky v lednu a únoru, maximálně omezili provoz v budovách. Semestr tedy skončíme až těsně před Vánocemi a zkrátíme tím studentům prázdniny o týden,“ vysvětlil Pirkl.

Letní semestr potom studenti začnou o týden později, posune se tak více do letních měsíců.

Dalším opatřením je snižování teplot v budovách na minimum stanovené hygienickými předpisy. „V lednu 2023 během zkouškového období budeme většinu budov pouze temperovat a vytápět na provozní teplotu budeme pouze několik málo budov. Písemné i ústní zkoušky zorganizujeme pokud možno do jedné vytápěné budovy,“ popsal Pirkl.

Vedení školy zvažuje i další kroky. Například úpravu v rozložení studijních bloků během dne tak, aby výuka začala později či skončila dříve, případně kombinaci obojího. Cíl je opět ušetřit ráno a večer za energie především při vytápění budov.