Článek
Přestože jméno Martina Povejšila nejširší veřejnosti nemusí znít povědomě, jeho vliv na českou zahraniční politiku, a tím i českou bezpečnost byl – bez přehánění – obrovský.
Povejšil se držel v zákulisí vědomě. „Diplomacie nemá ráda rozruch,“ řekl v rozhovoru Seznam Zprávám letos v červenci.
Měl však každopádně zásadní podíl na tom, že si Česko udrželo své západní ukotvení. A to i v časech, kdy se bývalý prezident Miloš Zeman snažil zemi sbližovat s autoritářskými zeměmi jako Rusko či Čína. Povejšil byl mimo jiné u citlivé operace, kdy se české diplomacii v důsledku kauzy Vrbětice podařilo osekat zastoupení ruských diplomatů a rozvědčíků v Praze.
Odkazem jeho celoživotní práce je aktuální vládní bezpečnostní strategie, která natvrdo pojmenovává hrozby, kterým Česko čelí.
Loni v červnu například Povejšil dostal Cenu Bezpečnostní rady státu za celoživotní přínos v oblasti zahraniční bezpečnostní a obranné politiky.
„Naslouchal jsem mu“
Povejšil do své smrti zastával post vrchního ředitele sekce multilaterální a bezpečnostní, byl dlouholetým náměstkem ministrů zahraničí. Hodnota jeho zkušeností se výrazně projevila zejména v časech, kdy Černínskému paláci vládli ministři mladší generace.
„S velikou bolestí jsem přijal zprávu o úmrtí jednoho z nejlepších diplomatů, kterého naše země kdy měla, Martina Povejšila. Martin byl pro mě nejen váženým kolegou, ale i vzorem, od kterého jsem se každý den učil a naslouchal mu,“ uvedl ve svém prohlášení stávající šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti).
Rozhovor s Martinem Povejšilem
Velký rozhovor s předním českým diplomatem Martinem Povejšilem, který stál za novou bezpečnostní strategií vlády. Mimo jiné o tom, jak důležité bylo se „nepodělat před Rusákem“ po invazi na Ukrajinu.
Povejšil zemřel po dlouhé těžké nemoci. Byl vystudovaným filologem, v diplomacii zakotvil hned v roce 1990. Původně se věnoval zejména španělsky mluvícím zemím, byl velvyslancem ve Španělsku a v Chile. Později se ale vyprofiloval jako expert na evropskou a bezpečnostní politiku.
Byl u klíčových okamžiků českých novodobých dějin – v době, kdy Česko vstupovalo do EU, byl vrchním ředitelem evropské sekce Ministerstva zahraničních věcí a později se stal českým stálým zástupcem při EU. Byl také velvyslancem Česka při NATO.
Ruské prachy u radaru
V nultých letech byl jedním z hlavních vyjednavačů o umístění amerického radaru v Brdech. K této etapě se vrátil i v rozhovoru se Seznam Zprávami. A neobvykle otevřeně.
„Tehdy jsme si uvědomili, že proti nám běží velmi široce pojatá vlivová operace z Ruska, které přisluhovala zdejší pátá kolona. Měli jsme informace od zpravodajských služeb, že to běží, že za tím jsou ruské prachy. Věděli jsme to, ale neuměli jsme s tím zacházet,“ řekl Povejšil.
Pohyboval se také u dojednávání dohody o obranné spolupráci s USA, kterou během léta schválila Poslanecké sněmovna a ratifikoval ji prezident Petr Pavel.
Povejšil byl podle zákulisních informací jeden z mála lidí ve státní správě, které respektoval expremiér Andrej Babiš (ANO), jenž je jinak známý svým „šéfovským“ stylem jednání s kolegy a úředníky. Babiše Povejšil například doprovázel na cestě do USA, kde českého expremiéra v roce 2019 přijal tehdejší americký prezident Donald Trump. Babiš v té době sice vystupoval jako spojenec prezidenta Zemana, ale zároveň nechal pracovat českou bezpečnostní komunitu, což vyvrcholilo zveřejněním aféry Vrbětice a vyhoštěním ruských špionů.
Krátce před smrtí Povejšil zdůraznil důležitost toho, jak se Česko jako stát i jeho občané zachovali po ruské agresi na Ukrajině. „Premiér říká, že není den, kdy bychom nedodali kus vojenské techniky na Ukrajinu. Že to děláme jako desetimilionová země v půlmiliardovém obyvatelstvu EU, je téměř neuvěřitelné. Tím, že jsme to udělali hned, bez zaváhání a že se tam tři premiéři včetně premiéra Fialy vypravili brzy po invazi a ukázali, že se před Rusákem nepoděláme, jsme prokázali mimořádný leadership,“ řekl Seznam Zprávám.
