Neobjevené skvosty: Prohlédněte si české památky, které možná neznáte

Jsou ve stínu slavnějších sousedů, nedávno opravené, stojí na odlehlejších místech nebo se jen zatím nestačily proslavit. Výběr zajímavých památek, kam turisté moc nechodí, může být třeba i tipem na výlet pro všechny, kteří nemají rádi davy turistů.

Malebná tvrz nedaleko jihočeských Nových Hradů má historii spojenou s rodem Rožmberků a s opaty kláštera ve Vyšším Brodě. Tvrz i s historickým jádrem vesnice je od začátku 15. století obehnaná hradební zdí se šesti baštami. Ty prošly v 90. letech minulého století rekonstrukcí, stejně jako vodní nádrž v sousedství. Od léta 2022 je tu nová expozice zaměřená mimo jiné na novohradské a šumavské sklářství.

Asi 35 kilometrů od Karlových Varů směrem na Prahu stojí romantický zámek ve stylu anglické neogotiky. Původně to byl gotický hrad, později renesanční a barokní zámek. V interiéru je možné obdivovat třeba stropní olejomalbu od barokního mistra Petra Brandla. Zámek je v soukromých rukou, majitel ho koncem minulého století rekonstruoval po desetiletích devastace. V areálu je také funkční pivovar.

Na první pohled zachovaná historická stavba, ve skutečnosti z velké části replika s moderní dostavbou. Rodný dům slavného konstruktéra aut Ferdinanda Porscheho z roku 1875, který stojí na kraji Liberce, byl pozdějšími úpravami proměněný k nepoznání. V roce 2011 ho však koupila firma Škoda Auto a za pomoci kanceláře Hlaváček-architekti mu vrátila původní vzhled. Uvnitř je dnes muzeum a kavárna.

Když někdo míří do Žďáru nad Sázavou za barokní gotikou Jana Blažeje Santiniho, vybere si hlavně kostel na Zelené hoře. Hned pod ním se však rozkládá bývalý klášter, pozdější zámek, na jehož podobě se Santini rovněž podílel. Barokně upravil i původně gotickou klášterní baziliku Nanebevzetí Panny Marie. Typicky pro cisterciácké kláštery kostel nemá věž, ale jen věžičku nad křížením lodí a vysoký štít v západním průčelí.

Soubor plzeňských interiérů od architekta Adolfa Loose je celkem známý, ale Semlerova rezidence je mezi nimi do jisté míry novinkou. Dům továrníka Oskara Semlera ve správě Západočeské galerie prošel v posledních letech rekonstrukcí. Od září 2022 je opět přístupný i byt, jako jediný v Plzni navržený na Loosově principu Raumplanu, s místnostmi v různých výškových úrovních. Nově obnovená je řada původního vybavení a přístupné jsou i dříve uzavřené prostory.

Středověká tvrz v Bílé Lhotě nedaleko Litovle se za renesance stala zámkem. Po pozdějších přestavbách se však mnoho původního nedochovalo. Zajímavější je upravený park, který zde majitelé panství založili někdy před rokem 1840. Dnešní arboretum má základ na konci 19. století a zasloužil se o ně Quido Riedel, který založil i arboretum Nový Dvůr u Opavy. Tato národní přírodní památka je veřejně přístupná od konce 60. let.

Unikátní hřbitov z roku 1724, schovaný v jednom z údolí ve Chřibech, stojí na terase podepřené masivní zdí. Má půdorys čtverce s rohy vykrojenými dovnitř, se sochařskou výzdobou po obvodu. V čele stojí hrobka rodu Petřvaldských, který stavbu financoval. Pod zemí je skrytý odvodňovací systém, jenž pomáhá urychlovat tlení těl. Hřbitov patří mezi národní kulturní památky.

Tento raně gotický hrad u Havlovic v severovýchodních Čechách se stal ruinou po husitských válkách a jeho zbytky pak byly dlouho pohřbené pod zemí. Až v 70. letech 20. století ho místní nadšenci znovu objevili a vykopali, s čímž se pojil velký archeologický výzkum. Po rozsáhlých opravách z let 2012–21 je zřícenina ochráněná střechami a částečně dostavěná, přibyla výstavní expozice. Pravidelně se tu konají kulturní akce.

Raně renesanční sídlo rodu Boskoviců prošlo klasicistní úpravou po požáru v 19. století. Zámek se však dochoval i s výraznou manýristickou úpravou arkádového nádvoří, které nemá v Česku obdoby. Tímto přechodovým stylem mezi renesancí a barokem může připomenout Matyášovu bránu na Pražském hradě, ostatně obě díla se připisují rudolfínskému architektovi Giovannimu Mariovi Filippimu.

Empírový dům z 19. století ve Strži u Staré Huti nedaleko Dobříše si ve 30. letech nechal i s dalšími částmi areálu upravit spisovatel Karel Čapek. Bývalé stáje jsou přestavěné na altán s pergolou, jinak je tu správcovský domek a bývalá hájovna. K pozemku patří i skalnaté návrší s žulovým obeliskem, od zahrady oddělené potokem.