Nemají ani 6 m2 na osobu. Ubytování pro uprchlíky porušuje standardy bydlení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Malá místnost v ubytovně a v ní třeba celá rodina. Stejně tak několik lidí jen v obývacím pokoji či ložnici. V krátké době se kvůli Ruskem rozpoutané válce dostalo do Česka na čtvrt milionu ukrajinských uprchlíků. A většina z nich nežije ve vyhovujících podmínkách.

Ukázala to další část průzkumu společnosti PAQ Research a Sociologického ústavu Akademie věd ČR mezi 1300 domácnostmi uprchlíků z Ukrajiny. S méně než 6 m2 obytné plochy se musí spokojit 54 procent z nich. Podle analytiků jde navíc ještě o konzervativní odhad.

V případě ubytoven navíc dochází ve většině případů k porušování standardů ubytovacích zařízení. V nich by měl mít každý k dispozici právě alespoň 6 metrů čtverečních prostoru. Dvě třetiny běženců ale bydlí ve stísněnějších podmínkách.

„To je méně, než kolik určují běžné standardy pro ubytovací zařízení. Nedostatek prostoru a hygienického zázemí může mít negativní vliv na integraci v České republice,“ upozorňuje spoluautorka průzkumu Martina Kavanová z PAQ Research.

Například Německo přispívalo ubytovnám jen za předpokladu, že každý uprchlík bude bydlet na prostoru alespoň 7 m2.

I za takové nedostačující bydlení nicméně dostávají čeští ubytovatelé od státu příspěvek. Podnikatelé konkrétně 200 nebo 250 korun za osobu a noc. Každý třetí uprchlík přitom podle průzkumu nemá ani klíč, aby mohl samostatně přicházet a odcházet. Dvě třetiny mají vlastní toaletu, kterou nemusí s nikým sdílet, a jen 56 procent vlastní kuchyň.

I v domácnostech, kde Ukrajince ubytovali Češi, se rodiny často tísní. Podle analýzy to může být způsobeno i nastavením státní podpory. Vláda nabídla za jednu ubytovanou osobu příspěvek jen 3000 korun, v důsledku tak motivovala k přijímání pouze větších rodin.

Dokládají to i čísla z průzkumu – 34 procent rodin s dětmi bydlí v samostatných bytech a částech domů poskytnutých Čechy. Oproti tomu v takových podmínkách žije jen 21 procent bezdětných uprchlíků.

„Nejdůležitější je, aby plán podpory bydlení měl dlouhodobou perspektivu. Minimálně do konce roku a případně až do března 2023 by měla pokračovat finanční podpora těch nebytových forem ubytování i takzvaných solidárních domácností pod podmínkou, že splňují základní hygienické standardy,“ doplňuje zásadní předpoklad Kavanová.

Podle ní by měly být dotace na poskytování ubytování také omezené na dosud nevyužívané byty, aby nedocházelo ke snížení nabídky pro běžnou populaci.

Jak tedy ukrajinští uprchlíci v Česku žijí? Podle průzkumu je můžeme rozdělit na tři skupiny.

Ta první má k dispozici dostatečně stabilní a kvalitní bydlení. Jde asi o čtvrtinu uprchlíků, kteří žijí v nájmu nebo bytech poskytnutých Čechy, kde mají dostatek osobního prostoru, vlastní toaletu a koupelnu.

Druhou skupinu tvoří 46 procent domácností, které sice žijí v bytech, ale ty nesplňují minimální standardy. Nenabízí tedy ani 6 m2 na osobu nebo přístup k sociálnímu zařízení.

Zbylá zhruba třetina uprchlíků pak stále zůstává v nebytovém bydlení, tedy ubytovnách, hotelech a jiných zařízení. Nejde tedy o stálé podmínky pro život.

„Určitá část uprchlíků se během roku bude vracet na Ukrajinu, ale kapacity nově poskytnutých bytů a domů ze strany solidárních Čechů, by se měly udržet, aby na ně mohli při uvolňování dosáhnout například Ukrajinci v ubytovnách, pro které není dostatek nájemního bydlení. Z výzkumu vidíme mimo jiné i to, že pomoc ze strany místních má pozitivní vliv také na integraci,“ dodává Kavanová z PAQ Research.